​ Útoky USA a Izraele na Írán ohrožují globální dodávky ropy, přičemž produkce Íránu jako člena OPEC dosahuje přibližně 3,1 milionu barelů denně. Kritickým rizikem pro trhy je potenciální blokáda Hormuzského průlivu, kterým v roce 2024 denně proudí 20 milionů barelů ropy, což odpovídá téměř 20 % celosvětové spotřeby. Íránská ropa je vysoce rentabilní s těžebními náklady pouhých 10 USD na barel, zatímco v USA a Kanadě se náklady pohybují mezi 40 a 60 USD na barel. Více než 80 % íránského exportu ropy směřuje do Číny, která zůstává klíčovým odběratelem tamních rafinérií.   Ropné trhy se připravují na možný šok, neboť společné americko-izraelské údery proti Íránu představují bezprostřední riziko narušení globálních dodávek této klíčové suroviny. Situace by mohla vyvolat prudký nárůst cen ropy ​, a to nejen kvůli potenciálnímu výpadku íránské produkce, ale především kvůli hrozbám Teheránu ohledně blokády strategických námořních cest. Historický kontext a současná produkce Írán v minulosti zaujímal na ropném trhu ještě dominantnější postavení než dnes. V roce 1974 byl třetím největším producentem na světě, hned za Spojenými státy a Saúdskou Arábií, a předstihoval i Rusko. Produkce země však utrpěla tvrdou ránu po zavedení amerických sankcí v roce 1979. Podle údajů kartelu OPEC, jehož je země členem, klesla těžba z tehdejších zhruba šesti milionů barelů denně na současných přibližně 3,1 milionu barelů. I přes tento pokles se Írán stále drží v první desítce světových producentů ropy. Jeho obrovskou výhodou jsou mimořádně nízké náklady na těžbu. Ropa je zde snadno dostupná, přičemž těžební náklady dosahují pouhých 10 USD (8,46 EUR) za barel, což činí produkci vysoce ziskovou. Pro srovnání, v Kanadě a USA se náklady na těžbu obvykle pohybují v rozmezí 40 USD (33,85 EUR) až 60 USD (50,77 EUR) za barel. Podobně nízkými náklady jako Írán disponují pouze Saúdská Arábie, Irák, Kuvajt a Spojené arabské emiráty. Z hlediska poptávky hraje pro Teherán klíčovou roli Čína. Do čínských rafinérií směřuje více než 80 procent íránského exportu, což z Pekingu činí nejdůležitějšího obchodního partnera pro íránský ropný sektor. Hormuzský průliv jako kritický bod Mnohem větším rizikem pro globální trhy než samotný výpadek íránské produkce jsou neustálá varování Teheránu ohledně uzavření Hormuzského průlivu. Tento námořní koridor je životně důležitou tepnou spojující producenty ropy na Blízkém východě se zbytkem světa. Podle zprávy amerického úřadu pro energetické informace (EIA) tímto průlivem v roce 2024 denně proplulo přibližně 20 milionů barelů ropy, což odpovídá téměř 20 procentům celosvětové spotřeby kapalných paliv. Analýza EIA uvádí, že průliv je dostatečně hluboký a široký pro největší světové tankery, ale zároveň představuje jedno z nejkritičtějších úzkých hrdel v globální logistice. Pokud by došlo k jeho uzavření, existuje jen minimum alternativních tras pro přepravu tak obrovského objemu suroviny. Geopolitické napětí a vojenská cvičení Napětí v regionu zůstává extrémně vysoké, zatímco se Washington a Teherán snaží dosáhnout dohody o omezení íránských jaderných aktivit. Minulý týden Írán zintenzivnil svá varování vůči vojenské přítomnosti USA v regionu a přistoupil k dočasnému uzavření Hormuzského průlivu kvůli cvičení s ostrou střelbou. Ačkoliv šlo již o druhé cvičení v posledních týdnech, bylo to poprvé, kdy Írán tento kritický námořní koridor uzavřel v přímé reakci na hrozbu vojenské akce ze strany Spojených států. Trhy proto bedlivě sledují každý další krok, který by mohl vést k eskalaci a následnému cenovému šoku.