Evropská komise potvrdila, že oficiálně oslovila české orgány s žádostí o informace týkající se opatření zavedených k zamezení střetu zájmů při nakládání s prostředky Evropské unie. Evropská komise žádá Česko o informace ke střetu zájmů' Dopis se týká ochrany finančních zájmů Evropské unie Česká vláda připravuje odpověď, opozice postup zpochybňuje Při neuspokojivé reakci hrozí auditní řízení EU Reagovala tak na dotaz ČTK, který se vztahoval k možnému střetu zájmů premiéra Andrej Babiš. Komise ve své odpovědi konkrétní jméno premiéra nezmínila a zdůraznila, že podobné dotazy jsou standardní součástí jejího postupu při ochraně finančních zájmů Unie. Záležitost se do veřejného prostoru dostala poté, co server Seznam Zprávy informoval o dopisu zaslaném z Bruselu do Prahy. V něm Komise žádá vysvětlení, jakým způsobem Česká republika brání vzniku střetu zájmů u předsedy vlády. Téma je dlouhodobě citlivé a opakovaně vyvolává politické i institucionální spory, zejména v souvislosti s čerpáním evropských dotací společnostmi spojenými s premiérem. Postoj Evropské komise a rámec kontroly Podle vyjádření mluvčího Evropská komise jde o běžný administrativní krok. Komise pravidelně posuzuje auditní a kontrolní systémy členských států při rozdělování evropských prostředků, aby byla zajištěna ochrana finančních zájmů Unie. Dopisy s žádostí o informace jsou v tomto kontextu standardním nástrojem, nikoli výjimečným zásahem. Komise se zajímá především o to, jaká konkrétní opatření byla na vnitrostátní úrovni přijata k prevenci potenciálního střetu zájmů. V centru pozornosti stojí dotace z fondů politiky soudržnosti a otázka, zda nemohly směřovat k podnikům, které by mohly být přímo či nepřímo ovládány předsedou vlády. Součástí dotazu je také požadavek na ujištění, že od nástupu premiéra do funkce nebyly těmto společnostem poskytovány další evropské dotace. Komise zároveň upozorňuje, že pokud by odpovědi členského státu nebyly vyhodnoceny jako dostatečné, má k dispozici nástroje k zahájení oficiálního auditního řízení. Tento postup již v minulosti použila a jeho důsledkem bylo neproplacení části dotací, které směřovaly do podniků spojených s premiérem. Reakce české vlády a politický kontext Česká ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová potvrdila, že české orgány dopis obdržely a v současnosti připravují odpověď. Zároveň odmítla předjímat její obsah. Podle jejího osobního názoru však premiér splnil všechny povinnosti, které mu zákon ukládá, a nezanechal prostor pro střet zájmů. Premiér opakovaně uvádí, že svůj střet zájmů odstranil převedením veškerých akcií holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Tento krok měl zajistit, že již nemá přímý vliv na řízení společnosti. Opoziční strany v České republice však tento postup dlouhodobě zpochybňují a tvrdí, že premiér si zachoval faktickou kontrolu nad holdingem. Sám premiér situaci interpretuje jako reakci Bruselu na podněty přicházející z České republiky. Vystoupení v České televizi označil celý proces za důsledek „anonymních oznámení“ a součást širší politické strategie namířené proti jeho osobě. Podle něj opozice tuto linii dlouhodobě využívá, přestože v minulosti neuspěla ve volbách. Role opozice a možné další kroky K aktuálnímu kroku Evropské komise přispěl i loňský podnět opozičních Piráti. Jejich europoslankyně Markéta Gregorová se v prosinci obrátila na Komisi s dotazem, zda může holding Agrofert nadále čerpat evropské dotace bez porušení unijních pravidel. V dopise, který Komise následně adresovala do Prahy, zazněla žádost o podrobné informace o opatřeních přijatých k řešení potenciálního střetu zájmů. Zároveň Komise žádá potvrzení, že od okamžiku, kdy se Andrej Babiš stal premiérem, nebyly společnosti spojené s Agrofertem příjemci dalších evropských dotací. Odpověď očekává do jednoho měsíce. Podstatné je také časové hledisko: dopis vznikl ještě před převedením Agrofertu do svěřenského fondu, k němuž došlo teprve minulý týden. Pokud Komise odpovědi české strany vyhodnotí jako neuspokojivé, může následovat auditní řízení obdobné tomu, které proběhlo v minulosti. V takovém případě by se znovu otevřela otázka proplácení dotací a případné finanční korekce. Celá kauza tak zůstává nejen politickým tématem, ale i potenciálním rizikem pro veřejné finance a vztahy mezi Českou republikou a evropskými institucemi.