Čínský vývoz do USA klesl v minulém roce o 20 %, což vede k přesměrování nadměrné průmyslové produkce na latinskoamerický trh s více než 600 miliony spotřebitelů.
Počet měsíčně aktivních uživatelů platformy Temu v regionu vzrostl v první polovině roku 2025 meziročně o 165 % na odhadovaných 114 milionů.
Klíčové ekonomiky jako Mexiko, Chile a Brazílie reagují na masivní příliv levného čínského zboží zaváděním celních tarifů a protekcionistických opatření na ochranu domácího průmyslu.
Čína posiluje svou obchodní přítomnost v regionu s cílem zajistit si přístup k bohatým přírodním zdrojům a kompenzovat slabou domácí poptávku.
Čína masivně zaplavuje latinskoamerické trhy levným exportem, přičemž dominují především automobily a spotřební zboží z e-commerce platforem. Tento trend je přímou reakcí čínských exportérů na cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem a na měnící se geopolitickou situaci. Druhá největší ekonomika světa se snaží rozšířit svůj vliv v regionu, který Trump považuje za „zadní dvorek“ Ameriky, a kompenzovat tak ztráty na jiných trzích.
Hledání nových odbyzišť a makroekonomické vlivy
Čínské podniky se potýkají se slabou domácí poptávkou, což je nutí navyšovat produkci v mnoha průmyslových odvětvích a agresivně hledat nové trhy pro své produkty. Zatímco export do Spojených států v loňském roce klesl o 20 %, dodávky do Latinské Ameriky a dalších regionů naopak vzrostly. Tento trh s více než 600 miliony obyvatel se stává klíčovým odbyzištěm pro čínskou průmyslovou nadprodukci.
Podle Margaret Myersové, ředitelky programu pro Asii a Latinskou Ameriku v think-tanku Inter-American Dialogue, disponuje region silnou střední třídou a relativně vysokou kupní silou, což vytváří reálnou poptávku. Tyto podmínky činí z Latinské Ameriky jednu z nejsnadnějších destinací pro umístění přebytečných čínských kapacit. Tento příliv zboží však vyvolává napětí v zemích jako Mexiko, Chile a Brazílie, které se snaží chránit své lokální průmyslové kapacity a v některých případech již přistoupily ke zvyšování cel.
Digitální platformy mění pravidla hry
Levné zboží je sice vítanou zprávou pro mnoho latinskoamerických spotřebitelů, ale pro místní podniky představuje vážný problém. Čínské e-commerce platformy v čele s giganty Temu a Shein tento trend výrazně akcelerují. Spotřebitelé potvrzují, že na těchto platformách nacházejí stejné typy produktů jako v značkových obchodech, ale za výrazně nižší ceny.
Podle odhadů společnosti Sensor Tower dosáhla aplikace Temu v první polovině roku 2025 v Latinské Americe průměrně 114 milionů aktivních uživatelů měsíčně, což představuje masivní meziroční nárůst o 165 % oproti roku 2024. Měsíční počet aktivních uživatelů platformy Shein v regionu vzrostl o 18 %.
Konkurenční tlak se netýká pouze online prostředí. Ulice centra Mexico City jsou nyní plné stánků s tričky, bundami, hračkami a nábytkem vyrobeným v Číně. Místní obchodníci, jako je Ángel Ramírez, manažer prodejny se svítidly v centru města, otevřeně hovoří o tom, že čínské zboží „invazivně“ obsadilo trh, zatímco jejich vlastní obchody zejí prázdnotou.
Za posledních několik let se počet obchodů prodávajících čínské zboží v centru Mexico City více než ztrojnásobil. Tato expanze v mnoha případech vytlačuje z trhu zavedené mexické podniky, které nejsou schopny cenové válce s asijským importem konkurovat.
Klíčové body
Čínský vývoz do USA klesl v minulém roce o 20 %, což vede k přesměrování nadměrné průmyslové produkce na latinskoamerický trh s více než 600 miliony spotřebitelů.
Počet měsíčně aktivních uživatelů platformy Temu v regionu vzrostl v první polovině roku 2025 meziročně o 165 % na odhadovaných 114 milionů.
Klíčové ekonomiky jako Mexiko, Chile a Brazílie reagují na masivní příliv levného čínského zboží zaváděním celních tarifů a protekcionistických opatření na ochranu domácího průmyslu.
Čína posiluje svou obchodní přítomnost v regionu s cílem zajistit si přístup k bohatým přírodním zdrojům a kompenzovat slabou domácí poptávku.
Čína masivně zaplavuje latinskoamerické trhy levným exportem, přičemž dominují především automobily a spotřební zboží z e-commerce platforem. Tento trend je přímou reakcí čínských exportérů na cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem a na měnící se geopolitickou situaci. Druhá největší ekonomika světa se snaží rozšířit svůj vliv v regionu, který Trump považuje za „zadní dvorek“ Ameriky, a kompenzovat tak ztráty na jiných trzích.
Hledání nových odbyzišť a makroekonomické vlivy
Čínské podniky se potýkají se slabou domácí poptávkou, což je nutí navyšovat produkci v mnoha průmyslových odvětvích a agresivně hledat nové trhy pro své produkty. Zatímco export do Spojených států v loňském roce klesl o 20 %, dodávky do Latinské Ameriky a dalších regionů naopak vzrostly. Tento trh s více než 600 miliony obyvatel se stává klíčovým odbyzištěm pro čínskou průmyslovou nadprodukci.
Podle Margaret Myersové, ředitelky programu pro Asii a Latinskou Ameriku v think-tanku Inter-American Dialogue, disponuje region silnou střední třídou a relativně vysokou kupní silou, což vytváří reálnou poptávku. Tyto podmínky činí z Latinské Ameriky jednu z nejsnadnějších destinací pro umístění přebytečných čínských kapacit. Tento příliv zboží však vyvolává napětí v zemích jako Mexiko, Chile a Brazílie, které se snaží chránit své lokální průmyslové kapacity a v některých případech již přistoupily ke zvyšování cel.
Digitální platformy mění pravidla hry
Levné zboží je sice vítanou zprávou pro mnoho latinskoamerických spotřebitelů, ale pro místní podniky představuje vážný problém. Čínské e-commerce platformy v čele s giganty Temu a Shein tento trend výrazně akcelerují. Spotřebitelé potvrzují, že na těchto platformách nacházejí stejné typy produktů jako v značkových obchodech, ale za výrazně nižší ceny.
Podle odhadů společnosti Sensor Tower dosáhla aplikace Temu v první polovině roku 2025 v Latinské Americe průměrně 114 milionů aktivních uživatelů měsíčně, což představuje masivní meziroční nárůst o 165 % oproti roku 2024. Měsíční počet aktivních uživatelů platformy Shein v regionu vzrostl o 18 %.
Chcete využít této příležitosti?Dopad na lokální maloobchod
Konkurenční tlak se netýká pouze online prostředí. Ulice centra Mexico City jsou nyní plné stánků s tričky, bundami, hračkami a nábytkem vyrobeným v Číně. Místní obchodníci, jako je Ángel Ramírez, manažer prodejny se svítidly v centru města, otevřeně hovoří o tom, že čínské zboží „invazivně“ obsadilo trh, zatímco jejich vlastní obchody zejí prázdnotou.
Za posledních několik let se počet obchodů prodávajících čínské zboží v centru Mexico City více než ztrojnásobil. Tato expanze v mnoha případech vytlačuje z trhu zavedené mexické podniky, které nejsou schopny cenové válce s asijským importem konkurovat.
Klíčové body
Čínský vývoz do USA klesl v minulém roce o 20 %, což vede k přesměrování nadměrné průmyslové produkce na latinskoamerický trh s více než 600 miliony spotřebitelů.
Počet měsíčně aktivních uživatelů platformy Temu v regionu vzrostl v první polovině roku 2025 meziročně o 165 % na odhadovaných 114 milionů.
Klíčové ekonomiky jako Mexiko, Chile a Brazílie reagují na masivní příliv levného čínského zboží zaváděním celních tarifů a protekcionistických opatření na ochranu domácího průmyslu.
Čína posiluje svou obchodní přítomnost v regionu s cílem zajistit si přístup k bohatým přírodním zdrojům a kompenzovat slabou domácí poptávku.
Čína masivně zaplavuje latinskoamerické trhy levným exportem, přičemž dominují především automobily a spotřební zboží z e-commerce platforem. Tento trend je přímou reakcí čínských exportérů na cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem a na měnící se geopolitickou situaci. Druhá největší ekonomika světa se snaží rozšířit svůj vliv v regionu, který Trump považuje za „zadní dvorek“ Ameriky, a kompenzovat tak ztráty na jiných trzích. Hledání nových odbyzišť a makroekonomické vlivy Čínské podniky se potýkají se slabou domácí poptávkou, což je nutí navyšovat produkci v mnoha průmyslových odvětvích a agresivně hledat nové trhy pro své produkty. Zatímco export do Spojených států v loňském roce klesl o 20 %, dodávky do Latinské Ameriky a dalších regionů naopak vzrostly. Tento trh s více než 600 miliony obyvatel se stává klíčovým odbyzištěm pro čínskou průmyslovou nadprodukci. Podle Margaret Myersové, ředitelky programu pro Asii a Latinskou Ameriku v think-tanku Inter-American Dialogue, disponuje region silnou střední třídou a relativně vysokou kupní silou, což vytváří reálnou poptávku. Tyto podmínky činí z Latinské Ameriky jednu z nejsnadnějších destinací pro umístění přebytečných čínských kapacit. Tento příliv zboží však vyvolává napětí v zemích jako Mexiko, Chile a Brazílie, které se snaží chránit své lokální průmyslové kapacity a v některých případech již přistoupily ke zvyšování cel. Digitální platformy mění pravidla hry
Levné zboží je sice vítanou zprávou pro mnoho latinskoamerických spotřebitelů, ale pro místní podniky představuje vážný problém. Čínské e-commerce platformy v čele s giganty Temu a Shein tento trend výrazně akcelerují. Spotřebitelé potvrzují, že na těchto platformách nacházejí stejné typy produktů jako v značkových obchodech, ale za výrazně nižší ceny. Podle odhadů společnosti Sensor Tower dosáhla aplikace Temu v první polovině roku 2025 v Latinské Americe průměrně 114 milionů aktivních uživatelů měsíčně, což představuje masivní meziroční nárůst o 165 % oproti roku 2024. Měsíční počet aktivních uživatelů platformy Shein v regionu vzrostl o 18 %. Dopad na lokální maloobchod Konkurenční tlak se netýká pouze online prostředí. Ulice centra Mexico City jsou nyní plné stánků s tričky, bundami, hračkami a nábytkem vyrobeným v Číně. Místní obchodníci, jako je Ángel Ramírez, manažer prodejny se svítidly v centru města, otevřeně hovoří o tom, že čínské zboží „invazivně“ obsadilo trh, zatímco jejich vlastní obchody zejí prázdnotou. Za posledních několik let se počet obchodů prodávajících čínské zboží v centru Mexico City více než ztrojnásobil. Tato expanze v mnoha případech vytlačuje z trhu zavedené mexické podniky, které nejsou schopny cenové válce s asijským importem konkurovat.
