Farmaceutická společnost Pfizer oznámila výsledky za čtvrté čtvrtletí, které překonaly očekávání analytiků, a to i navzdory pokračujícímu poklesu poptávky po produktech proti covidu. Klíčové body Pfizer překonal čtvrtletní odhady navzdory poklesu covidových tržeb Výhled na rok 2026 zůstává mírný a počítá se stagnací tržeb Akvizice Metsery posiluje dlouhodobý růstový potenciál v oblasti obezity Cenová regulace a ztráta exkluzivity zůstávají hlavními riziky Zároveň potvrdila svůj mírný výhled na rok 2026, který investory znepokojil již koncem loňského roku. Výsledky tak ukazují kombinaci krátkodobé provozní stability a dlouhodobých strukturálních výzev, s nimiž se společnost musí vypořádat v postpandemickém období. Ve čtvrtém čtvrtletí Pfizer vykázal upravený zisk na akcii ve výši 66 centů, čímž výrazně překonal konsenzus Wall Street, který počítal s 57 centy. Tržby dosáhly 17,56 miliardy dolarů, rovněž nad očekáváním analytiků. Meziročně však tržby mírně klesly, a to především kvůli nižší poptávce po vakcíně proti covidu a antivirovém léku Paxlovid. Tyto produkty byly v uplynulých letech klíčovým zdrojem příjmů, jejich význam však postupně slábne. Navzdory překonání odhadů vykázala společnost za čtvrtletí čistou ztrátu 1,65 miliardy dolarů. Ta je způsobena zejména restrukturalizačními náklady a odpisy nehmotných aktiv, které souvisejí s přehodnocením portfolia. Po očištění o tyto položky zůstává provozní výkonnost stabilní, což je pro investory důležité při hodnocení základní ziskovosti firmy. Zdroj: Getty Images Pfizer potvrdil výhled na rok 2026, podle něhož by se upravený zisk na akcii měl pohybovat v rozmezí 2,80 až 3 dolarů. Tržby by měly dosáhnout 59,5 až 62,5 miliardy dolarů, což znamená víceméně stagnaci oproti roku 2025. Tento nevýrazný výhled odráží pokračující pokles prodeje covidových produktů i ztrátu tržní exkluzivity u některých starších léků. Společnost očekává, že prodeje vakcíny proti covidu a léku Paxlovid meziročně klesnou přibližně o 1,5 miliardy dolarů na zhruba 5 miliard dolarů. Další tlak na tržby vytváří vypršení patentové ochrany u vybraných přípravků a sílící konkurence, například u vakcíny proti pneumonii Prevnar. Tyto faktory postupně snižují schopnost Pfizeru kompenzovat útlum covidového portfolia bez významnějších strukturálních změn. Právě proto se vedení společnosti stále více soustředí na dlouhodobé investice a přestavbu portfolia. Významným krokem je akvizice biotechnologické společnosti Metsera za 10 miliard dolarů, která se zaměřuje na léčbu obezity. Pfizer zároveň zveřejnil data ze střední fáze klinických studií, která ukazují, že injekční přípravek Metsery lze podávat jednou měsíčně a dosahuje výrazného úbytku hmotnosti. To posiluje důvěru investorů, že tato investice má potenciál stát se jedním z budoucích pilířů růstu. Další důležitou oblastí je důraz na efektivitu a snižování nákladů. Pfizer uvedl, že je na dobré cestě k úsporám ve výši zhruba 7,7 miliardy dolarů do konce roku 2027, a to prostřednictvím dvou samostatných restrukturalizačních iniciativ. Tyto kroky mají pomoci stabilizovat marže v prostředí, kde je růst tržeb omezený. Do výhledu na rok 2026 se promítají také regulatorní změny a dohoda o cenách léků, kterou společnost uzavřela s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Pfizer (PFE) se v rámci této dohody zavázal poskytovat větší slevy v programu Medicaid a garantovat nejnižší ceny svých léků napříč vyspělými trhy. To sice přináší cenovou kompresi a tlak na marže, ale zároveň zajišťuje tříleté osvobození od cel, což firmě poskytuje určitou míru stability. Další regulatorní výzvou je zařazení léků Xeljanz a Xeljanz XR do třetího kola jednání o cenách v rámci programu Medicare. Nové ceny vstoupí v platnost v roce 2028 a mohou dále ovlivnit dlouhodobou ziskovost těchto přípravků. Pro investory to znamená nutnost počítat s postupným tlakem na výnosnost tradičního portfolia. Celkově Pfizer vstupuje do fáze transformace. Krátkodobě dokáže překonávat tržní očekávání díky disciplíně v nákladech a stabilnímu jádru podnikání. Dlouhodobý investiční příběh však bude záviset na tom, zda se společnosti podaří úspěšně nahradit klesající covidové tržby novými produkty a udržet konkurenceschopnost v prostředí rostoucí cenové regulace.