Státní dluh Česka dál roste a blíží se čtyřem bilionům korun. Státní dluh vzrostl na 3,678 bilionu korun Zadlužení se zvýšilo na 43,1 % HDP Obsluha dluhu stála stát 98,1 miliardy korun Do roku 2026 má dluh dosáhnout 3,991 bilionu České veřejné finance uzavřely loňský rok s dalším výrazným nárůstem státního dluhu. Jeho celkový objem se zvýšil o 312,3 miliardy korun a dosáhl 3,678 bilionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy o řízení státního dluhu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. Potvrzena tím byla již dříve avizovaná předběžná čísla. Růst zadlužení tak pokračuje v trendu posledních let a stává se jedním z klíčových faktorů, které budou ovlivňovat budoucí podobu rozpočtové politiky státu. V přepočtu na obyvatele vychází státní dluh na konci roku 2025 na 337 481 korun na osobu. Jde o teoretickou hodnotu, která má především ilustrační význam, přesto však ukazuje, jak výrazně se zadlužení státu za poslední roky zvýšilo. Z makroekonomického hlediska je ještě důležitější poměr dluhu k výkonu ekonomiky. Míra zadlužení vzrostla z 41,8 % HDP na 43,1 % HDP, což znamená meziroční zhoršení tohoto ukazatele. Dluhopisy jako hlavní zdroj růstu zadlužení Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu bylo vydávání nových státních dluhopisů. Ministerstvo financí je využilo především k financování schodku státního rozpočtu, který v loňském roce dosáhl 290,7 miliardy korun, a také k refinancování dříve vydaných závazků. Tento postup je standardní součástí správy státního dluhu, protože stát musí pravidelně nahrazovat dluhopisy, kterým vyprší splatnost. V průběhu loňského roku stát splatil střednědobé a dlouhodobé korunové dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 268,9 miliardy korun. Tyto splacené závazky byly nahrazeny novými emisemi, což se promítlo do celkového nárůstu dluhu. Růst tedy nebyl způsoben pouze novým zadlužováním, ale i samotnou strukturou financování, která vyžaduje neustálé obnovování dluhových instrumentů. Celková hrubá výpůjční potřeba státu dosáhla v loňském roce 695,2 miliardy korun. Drtivá většina této částky byla pokryta emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Jejich hrubá emise činila 485,7 miliardy korun, což potvrzuje, že právě tento nástroj zůstává páteří financování státního dluhu. Vyšší úroky prodražují obsluhu dluhu Růst zadlužení je úzce spojen také s vývojem úrokových sazeb. Průměrný výnos dluhopisů prodaných v loňském roce dosáhl 4,21 % ročně. Tento údaj odráží prostředí vyšších úrokových sazeb, které se postupně promítá do nákladů státního rozpočtu. Každá nová emise dluhopisů je tak pro stát dražší než v letech, kdy byly sazby výrazně nižší. Z hlediska řízení rizik je důležitá také splatnost dluhu. Průměrná doba do splatnosti nově vydaných dluhopisů činila 8,9 roku, což je o 1,5 roku více než v roce 2024. Delší splatnost znamená, že stát rozkládá refinanční riziko do delšího období, zároveň si však na delší dobu fixuje aktuální úrokové podmínky. Vyšší úroky a rostoucí objem dluhu se přímo promítly do rozpočtových výdajů. Výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly 98,1 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 9,7 miliardy korun. Tyto výdaje zahrnují především úrokové platby a patří k položkám, které je obtížné krátkodobě snižovat. S rostoucím dluhem se tak stávají stále významnější zátěží pro veřejné finance. Struktura státního dluhu a výhled do roku 2026 Státní dluh je tvořen závazky vlády, které vznikají zejména dlouhodobým hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je prostřednictvím několika nástrojů, mezi něž patří pokladniční poukázky, státní dluhopisy, přímé půjčky nebo úvěry od Evropské investiční banky. Z hlediska objemu však dominují především státní dluhopisy, které tvoří základ dluhového portfolia. Výhled na letošní rok naznačuje, že růst zadlužení bude pokračovat. Návrh státního rozpočtu počítá s tím, že ke konci roku 2026 dosáhne státní dluh 3,991 bilionu korun. To by znamenalo další nárůst nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k výkonu ekonomiky. Míra zadlužení by měla vzrůst na 44,6 % HDP. Takový vývoj potvrzuje, že otázka státního dluhu zůstává jedním z klíčových témat hospodářské politiky. Rostoucí objem dluhu zvyšuje citlivost státního rozpočtu na změny úrokových sazeb a zároveň omezuje prostor pro budoucí fiskální manévry. Výdaje na obsluhu dluhu se postupně stávají strukturální položkou, která bude i v dalších letech významně ovlivňovat celkové hospodaření státu. Vývoj státního dluhu v miliardách korun: RokStátní dluh (v mld. Kč)1993158,81994157,31995154,41996155,21997173,11998194,71999228,42000289,32001345,02002395,92003493,22004592,92005691,22006802,52007892,32008999,520091178,220101344,120111499,420121667,620131683,320141663,720151673,020161613,420171624,720181622,020191640,220202049,720212465,720222894,820233110,920243365,220253677,6