Americké akciové trhy zakončily pondělní obchodování výrazným poklesem. Wall Street klesla kvůli clům a obavám z AI Dow ztratil 1,7 %, Nasdaq oslabil o 1,1 % Softwarové akcie byly pod tlakem kvůli scénářům AI disrupce Pražská burza rostla, tahounem byly bankovní tituly Kombinace nejistoty kolem celní politiky prezidenta Donalda Trumpa a nové analýzy varující před možnými disruptivními dopady umělé inteligence vedla k plošnému výprodeji, který zasáhl především technologický a softwarový sektor. Zatímco Wall Street se ponořila do červených čísel, pražská burza dokázala den zakončit v kladném teritoriu, tažená zejména bankovními tituly. Rozdílný vývoj obou trhů znovu ukazuje, jak výrazně mohou globální politická rozhodnutí a technologické obavy formovat investiční sentiment, a zároveň jak specifické lokální faktory dokážou některé trhy od těchto turbulencí částečně odstínit. Americké indexy klesly po verdiktu soudu a zvýšení cel Na Wall Street panovala po celý den nervozita. Index S&P 500 oslabil o 1 % a uzavřel na hodnotě 6 838,95 bodu. Technologický Dow Jones Industrial Average ztratil 1,1 % a zakončil obchodování na úrovni 22 627,27 bodu. Nejhůře si vedl Dow Jones Industrial Average , který odepsal 1,7 % a klesl na 48 804,06 bodu. Pokles přišel jen několik dní poté, co trhy zakončily předchozí týden růstem. Investoři tehdy reagovali na očekávané rozhodnutí Nejvyššího soudu USA a také na skutečnost, že Spojené státy nepřistoupily k vojenskému zásahu proti Íránu. Pondělní vývoj však tyto pozitivní impulzy rychle vymazal. Hlavním katalyzátorem výprodeje bylo rozhodnutí prezidenta Donald Trump zvýšit dočasné univerzální clo na dovoz na 15 %, oproti původně plánovaným 10 %. Tento krok následoval poté, co Nejvyšší soud konstatoval, že prezident při vyhlašování ekonomického stavu nouze překročil své pravomoci při zavádění předchozích cel. Trump označil verdikt soudu za „ostudu“ a reagoval využitím sekce 122 obchodního zákona z roku 1974, která umožňuje zavést globální cla až na 150 dní. Právě časové omezení tohoto opatření přidává trhům další vrstvu nejistoty. Klíčovou otázkou je, co se stane po vypršení této lhůty a zda bude Kongres ochoten cla prodloužit, nebo zda se celý spor znovu přesune do soudní roviny. Podle údajů nezávislého think tanku The Budget Lab čelili američtí spotřebitelé ještě před verdiktem soudu průměrné efektivní celní sazbě kolem 16 %, což byla nejvyšší úroveň od roku 1936. Po zavedení nových opatření podle Section 122 tato sazba klesla na 13,7 %, stále však zůstává historicky velmi vysoká a představuje riziko pro spotřebitelské ceny i firemní marže. AI jako zdroj nové nejistoty pro technologický sektor Vedle celní politiky se investoři museli vyrovnat také s novou vlnou obav kolem umělé inteligence. Pondělní obchodování výrazně ovlivnila zpráva výzkumné společnosti Citrini Research, která představila hypotetický scénář vývoje do roku 2028. Podle této analýzy by rychlý nástup AI mohl vést k rozsáhlému vytlačování administrativních a technologických pracovních míst, zejména v oblasti softwaru. Studie popisovala sled událostí, který by mohl začít už koncem roku 2025, kdy by tzv. agentní nástroje pro programování umožnily vývojářům během několika týdnů replikovat běžné produkty středně velkých SaaS firem. Tento scénář, byť hypotetický, znovu otevřel otázku dlouhodobé udržitelnosti tradičních softwarových byznys modelů. Reakcí trhu byl výrazný tlak na softwarové akcie. ETF fond iShares Expanded Tech-Software Sector ETF (IGV) klesl na nejnižší úroveň od listopadu 2023. Mezi největšími ztrátami na Nasdaq Composite se objevily akcie společností Workday (WDAY) , Intuit (INTU) a Atlassian (TEAM) . Celkově se tak technologický sektor ocitl pod dvojím tlakem – jednak kvůli makroekonomické nejistotě spojené s obchodní politikou, jednak kvůli dlouhodobým otázkám ohledně dopadů AI na ziskovost a zaměstnanost. Pozornost investorů se zároveň soustředí na blížící se výsledky společnosti Nvidia (NVDA) , které mohou naznačit, zda poptávka po AI infrastruktuře zůstává silná i v prostředí rostoucích obav z přehřátí sektoru. Pražská burza rostla, banky posílily celý index PX Na rozdíl od Wall Street zakončila pražská burza pondělní obchodování v kladných číslech. Index PX posílil o 0,34 % na 2 720,91 bodu. Hlavními tahouny byly bankovní tituly, zatímco energetické a zbrojní akcie spíše ztrácely. Akcie Erste Bank posílily o 0,35 % na 2 575 Kč, Moneta přidala 0,73 % na 207,50 Kč a Komerční banka zpevnila o výraznějších 1,18 % na 1 198 Kč. Dařilo se také akciím Colt CZ Group, které vzrostly o 0,68 % na 892 Kč, a titulům Doosan Škoda Power, jež přidaly 0,24 % na 414 Kč. Akcie Philip Morris ČR zakončily obchodování silnější o 0,71 % na 19 960 Kč. Na opačné straně stály akcie ČEZ, které ztratily 0,51 % na 1 163 Kč a zároveň zaznamenaly nejvyšší denní objem obchodů, přesahující 139 milionů korun. Slabší den měly také akcie CSG, které klesly o 1,87 % na 735 Kč. Pražská burza v únoru zažívá mimořádně volatilní období. Na začátku měsíce index PX poprvé v historii překonal hranici 2 800 bodů a dosáhl maxima 2 804,83 bodu. V polovině února se naopak propadl na letošní minimum kolem 2 641 bodů. Aktuální vývoj tak potvrzuje, že i domácí trh je citlivý na globální impulzy, přesto si v některých dnech dokáže udržet vlastní dynamiku. Celkově pondělní obchodování ukázalo kontrast mezi globálními obavami, které tíží americké trhy, a relativní odolností pražské burzy. Další vývoj bude záviset především na tom, zda se podaří snížit nejistotu kolem obchodní politiky USA a zda technologický sektor najde pevnější půdu pod nohama v době rychlého nástupu umělé inteligence.