Ropa Brent zaznamenává historický měsíční nárůst o téměř 59 %, přičemž při pokračující blokádě Hormuzského průlivu hrozí ceny až 150 dolarů za barel. Asijské akciové trhy v čele s Japonskem prudce oslabují kvůli extrémní závislosti regionu na energetických importech z Blízkého východu. Investoři dramaticky přehodnocují výhled úrokových sazeb v USA a místo očekávaného snižování nyní trhy kalkulují s možným dalším zpřísněním měnové politiky.   Hormuzský uzel a hrozba totální energetické blokády Světové trhy v úvodu týdne zachvátila vlna nervozity, když se investoři začali připravovat na scénář vleklého a vysoce destruktivního konfliktu v Perském zálivu. Geopolitické napětí kolem Íránu eskalovalo do bodu, kdy Ropa Brent (BZ=F) směřuje k historicky nejvyššímu měsíčnímu nárůstu. Tato situace s sebou přináší nejen drastické zvýšení inflačních tlaků, ale pro velkou část globální ekonomiky představuje reálné riziko hluboké recese. Situaci na Blízkém východě dále komplikují protichůdné signály z diplomatických i vojenských kruhů. Zatímco Pákistán vyjádřil připravenost hostit v nejbližších dnech smysluplná jednání o ukončení konfliktu, Teherán obvinil Washington z přípravy pozemní ofenzívy. Napětí přiživil i americký prezident Donald Trump, který podle deníku Financial Times naznačil možnost obsazení ostrova Chark, klíčového uzlu pro íránský export ropy, ačkoliv jedním dechem nevyloučil ani rychlé příměří. Do konfliktu se navíc aktivně zapojili jemenští Hútiové napojení na Írán, kteří poprvé od začátku krize zaútočili na Izrael. Podle Madisona Cartwrighta, hlavního geoekonomického analytika společnosti Commonwealth Bank of Australia (CBA.AX) , nemá Írán díky kontrole nad Hormuzským průlivem a schopnosti narušit globální trhy s energiemi a potravinami téměř žádnou motivaci k ústupkům. To vyvíjí extrémní tlak na Spojené státy k další eskalaci, přičemž se očekává, že válečný stav potrvá minimálně do června. Blokáda klíčové námořní tepny v Perském zálivu vyvolala cenový šok napříč širokým spektrem komodit. Kromě ropy a zemního plynu prudce zdražují hnojiva, plasty i hliník, což se nevyhnutelně promítne do cen potravin, léků a petrochemických produktů. Americká lehká ropa WTI (CL=F) vzrostla za měsíc o 51 %, zatímco Brent posílil o neuvěřitelných 59 %, čímž překonal i šok po invazi Iráku do Kuvajtu v roce 1990. Asijský výplach a pesimistický výhled pro globální burzy Nejhůře situaci nesou asijské trhy, které jsou kriticky závislé na dodávkách energie z Blízkého východu. Japonský index Nikkei 225 (^N225) během pondělního obchodování odepsal dalších 3,4 %, čímž jeho celková měsíční ztráta dosáhla téměř 13 %. Podobně pesimistická nálada panuje i v Jižní Koreji, kde tamní trh klesl o 3 %, zatímco čínské blue-chip tituly ztratily 0,2 % v prostředí rostoucí nejistoty ohledně stability dodavatelských řetězců. Evropské trhy se rovněž připravují na obtížný start. Futures kontrakty na index EURO STOXX 50 (^STOXX50E) i německý DAX (^GDAXI) klesly o 0,7 %, zatímco britský FTSE 100 (^FTSE) oslabil o 0,4 %. Investoři se obávají, že prodlužující se uzavření Hormuzského průlivu povede k drastickému vyčerpání zásob, což by mohlo vyhnat ceny ropy k hranici 150 dolarů za barel. Bruce Kasman, globální šéf ekonomického výzkumu v bance JPMorgan Chase & Co. (JPM) , varoval, že scénář s cenou ropy na této úrovni by znamenal fatální omezení pro průmyslové spotřebitele energie. V USA se mezitím futures na S&P 500 (^GSPC) a technologický Nasdaq (^IXIC) snažily smazat ranní ztráty, ale zůstávají v mírně záporných hodnotách, což odráží hlubokou nejistotu ohledně dalšího vývoje inflace. Právě inflační hrozba přiměla trhy k radikálnímu přehodnocení výhledu úrokových sazeb. Zatímco ještě před měsícem investoři sázeli na snížení sazeb americkým Federálním rezervním systémem o 50 bazických bodů, současná data implikují zpřísnění o 12 bazických bodů. Tento obrat v sentimentu ilustruje, jak rychle se tržní narativ změnil z očekávání "měkkého přistání" na strach z nekontrolovaného růstu nákladů. Měnové otřesy a čekání na verdikt centrálních bankéřů Pozornost investorů se nyní upírá k šéfovi Fedu Jerome Powellovi, který má v pondělí vystoupit s projevem, jenž by mohl naznačit další kroky centrální banky v reakci na energetický šok. Klíčová budou také data z amerického trhu práce. Očekává se, že březnový počet pracovních míst vzroste o 55 000 po šokujícím únorovém propadu, což by mělo udržet nezaměstnanost na úrovni 4,4 %. Tato čísla budou zásadní pro posouzení odolnosti největší světové ekonomiky vůči vnějším tlakům. V Evropské unii mezitím narůstají obavy z úterních dat o inflaci, která by podle prognóz mohla v březnu vyskočit na 2,7 % z předchozích 1,9 %. Energetický šok v kombinaci s tlakem na státní rozpočty kvůli vyšším nákladům na obsluhu dluhu a nutnosti masivně investovat do obrany tvrdě zasáhl trhy se státními dluhopisy. Výnosy desetiletých amerických dluhopisů v tomto měsíci vzrostly o zhruba 44 bazických bodů na 4,407 %. Na devizovém trhu těží z volatility Americký dolar (EURUSD=X) , který je vnímán jako nejlikvidnější bezpečný přístav. Spojené státy jsou navíc čistým exportérem energií, což jim dává relativní výhodu oproti Evropě a Asii. Přesto dolar mírně oslabil vůči japonské měně, když Japonský jen (USDJPY=X) korigoval na 159,74 za dolar po varování japonských úřadů před možnou intervencí. Společná evropská měna Euro (EURUSD=X) zůstává pod tlakem na úrovni 1,1513, což je v těsné blízkosti březnových minim. Překvapivě vlažnou reakci vykazuje Zlato (GC=F) , které se obchoduje stagnujícím tempem kolem 4 493 dolarů za unci. Drahý kov zatím nenachází výraznější podporu ani jako zajištění proti inflaci, ani jako tradiční úkryt před geopolitickým rizikem, což naznačuje, že investoři v současné krizi preferují hotovost a energetické komodity.