Americké akciové trhy v pátek výrazně oslabily, i když během dne dokázaly část ztrát umazat. Americké akcie klesly kvůli slabým datům z trhu práce Ekonomika v únoru ztratila 92 tisíc pracovních míst Ceny ropy prudce rostou kvůli konfliktu na Blízkém východě Obavy z uzavření Hormuzského průlivu zvyšují geopolitické riziko Kombinace slabších než očekávaných dat z trhu práce a prudkého růstu cen ropy totiž výrazně zhoršila náladu investorů. Geopolitické napětí na Blízkém východě zároveň vyvolává obavy z narušení globálních dodávek energie, což dále zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Kolem 18:15 středoevropského času klesl index S&P 500 o 1,1 % na 6 752,81 bodu, přičemž během dne ztrácel až 1,7 %. Technologický index Nasdaq Composite odepsal 1 % na 22 535,10 bodu a index Dow Jones Industrial Average klesl o 1,2 % na 47 387,59 bodu. Ten přitom během obchodování krátce ztrácel až dvě procenta. Poklesy přicházejí v prostředí zvýšené volatility, kdy investoři současně sledují vývoj geopolitické situace i makroekonomická data ze Spojených států. Kombinace těchto faktorů vytváří prostředí, ve kterém se trhy pohybují velmi citlivě na každou novou informaci. Rostoucí ceny ropy zvyšují tlak na akciové trhy Výrazný tlak na sentiment v posledních dnech vyvolal především prudký růst cen ropy. Od začátku konfliktu na Blízkém východě totiž americká ropa zdražila téměř o 21 %. Konflikt se postupně rozšířil i do dalších částí regionu Perského zálivu, což vyvolává obavy o stabilitu dodávek z jedné z nejdůležitějších energetických oblastí světa. Obchodníci se obávají především možného omezení dopravy přes Hormuzský průliv, strategickou námořní trasu mezi Íránem a Ománem. Tudy totiž prochází přibližně 20 % světových dodávek ropy, takže jakékoliv narušení dopravy by mohlo mít výrazné dopady na globální energetické trhy. Růst cen ropy se již začíná promítat i do cen pohonných hmot. Průměrná cena benzinu ve Spojených státech podle dostupných údajů vzrostla od začátku konfliktu o 27 centů na 3,25 dolaru za galon. Vyšší ceny energií mohou mít širší ekonomické dopady. Dražší ropa zvyšuje náklady firem, což může negativně ovlivnit jejich marže. Současně může omezit i spotřebu domácností, protože vyšší výdaje na energie snižují disponibilní příjmy. Dalším problémem je vliv na inflaci. Pokud ceny energií zůstanou zvýšené delší dobu, může to komplikovat snahy centrální banky o stabilizaci cenové hladiny. Konflikt na Blízkém východě zvyšuje geopolitické riziko Napětí v regionu zatím nevykazuje známky rychlého uklidnění. Vojenské operace pokračují a existují obavy, že konflikt by mohl trvat delší dobu nebo se dále rozšířit. Podle dostupných informací probíhají útoky na infrastrukturu v hlavním městě Íránu a zároveň dochází k dalším vojenským operacím v regionu. Politická rétorika navíc naznačuje, že konflikt může mít širší geopolitické důsledky. Současná situace tak zvyšuje tzv. geopolitickou rizikovou prémii, kterou investoři často započítávají do cen aktiv v období zvýšené nejistoty. V praxi to znamená, že kapitál se může přesouvat do bezpečnějších aktiv, zatímco rizikovější trhy, jako jsou akcie, mohou čelit zvýšenému tlaku. Právě tento mechanismus se v posledních dnech projevuje na akciových trzích, které reagují citlivě na každý nový vývoj konfliktu. Slabá data z trhu práce překvapila investory Dalším negativním faktorem byla páteční data z amerického trhu práce. Zpráva o zaměstnanosti přinesla výrazně horší výsledky, než očekávali ekonomové. Americká ekonomika totiž v únoru ztratila 92 tisíc pracovních míst, zatímco analytici očekávali naopak vytvoření přibližně 58 tisíc nových pracovních pozic. Současně se míra nezaměstnanosti zvýšila na 4,4 %. Slabý výsledek přichází po relativně silném lednovém růstu zaměstnanosti, který činil 126 tisíc pracovních míst. Údaje za předchozí měsíce byly navíc zpětně upraveny směrem dolů, což celkový obrázek trhu práce dále zhoršuje. Současný vývoj naznačuje, že americký pracovní trh se může nacházet v období nižší dynamiky, kdy firmy zaměstnávají méně nových pracovníků, ale zároveň ani výrazně nepropouštějí. Tato situace komplikuje rozhodování centrální banky. Slabší pracovní trh by mohl zvýšit pravděpodobnost snižování úrokových sazeb, protože zpomalující ekonomika obvykle vyžaduje uvolněnější měnovou politiku. Po zveřejnění dat proto obchodníci zvýšili sázky na možné snížení sazeb v průběhu letošního roku. Ropa směřuje k výrazným týdenním ziskům Trhy s ropou zaznamenaly v průběhu týdne mimořádně silný růst. Cena ropy Brent v pátek vzrostla o 6,7 % na 91,15 dolaru za barel, zatímco americká ropa WTI posílila o 10 % na 89,07 dolaru. Za celý týden tak Brent zdražil přibližně o 25 %, zatímco WTI posílila dokonce o 33 %. Snaha zmírnit obavy z nedostatku ropy zatím přinesla jen omezený efekt. Bylo například oznámeno dočasné uvolnění některých dodávek ropy na světový trh, což by mohlo krátkodobě zvýšit dostupnost suroviny. Obchodníci však nadále zůstávají opatrní. Hlavním rizikem je možnost uzavření Hormuzského průlivu, který je klíčovým bodem globální energetické infrastruktury. Pokud by skutečně došlo k omezení provozu v této oblasti, dopady na světový ropný trh by mohly být velmi výrazné. Právě tato nejistota proto zůstává hlavním faktorem, který v současnosti formuje vývoj cen ropy i náladu na finančních trzích.