Klíčové body Ekonomové očekávají v březnu nárůst o 60 000 až 80 000 nových pracovních míst po výrazném únorovém propadu. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat stabilní na úrovni 4,4 %, což signalizuje odolný, ale stagnující trh. Rostoucí ceny benzínu a geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšují inflační obavy a komplikují rozhodování Fedu.   Návrat k růstu a konec stávkové paralýzy Americký trh práce se po nečekaně mrazivém únoru pravděpodobně vrací k mírnému růstu, což naznačuje, že nedávné oslabení bylo spíše dočasným výkyvem než začátkem hlubšího strukturálního úpadku. Podle mediánu průzkumu agentury Bloomberg ekonomové odhadují, že březnová statistika ukáže přírůstek přibližně 60 000 nových pracovních míst. Tento odhad přichází po revidovaném únorovém poklesu o 92 000 pozic, který představoval jeden z nejvýraznějších propadů od dob pandemie a vyvolal na trzích vlnu nejistoty ohledně kondice největší světové ekonomiky, kterou reprezentuje index S&P 500 (^GSPC) . Očekávané oživení je poháněno několika specifickými faktory, mezi nimiž dominuje návrat zaměstnanců do sektoru zdravotnictví. Ukončení rozsáhlé stávky více než 30 000 zaměstnanců společnosti Kaiser Permanente by mělo statistiky výrazně vylepšit a posunout celková čísla směrem vzhůru. Analytici z Bloomberg Economics jsou ve svých odhadech ještě optimističtější než zbytek trhu a predikují nárůst až o 80 000 míst. Podle jejich analýzy je takové tempo růstu nezbytné k tomu, aby se míra nezaměstnanosti udržela na stabilní úrovni 4,4 %, což je hodnota, kterou trh v současnosti považuje za udržitelnou rovnováhu. Kromě návratu stávkujících zdravotníků se očekává také korekce v sektorech, které byly v únoru negativně ovlivněny nepříznivým počasím. Jde především o stavebnictví a oblast volného času a pohostinství, kde mrazivé podmínky dočasně utlumily náborovou aktivitu. Přestože trh postrádá výraznější dynamiku a počet nově vytvořených míst neroste v po sobě jdoucích měsících již od května loňského roku, celkový obraz nenaznačuje kritické zhoršení situace. Trh práce se spíše nachází ve fázi určitého vyčkávání, kdy firmy nejsou nuceny k masivnímu propouštění, ale zároveň se zdráhají k agresivní expanzi svých týmů. Zdroj: Forbes Energetický šok a dilema měnové politiky Zatímco data o zaměstnanosti naznačují stabilitu, horizont americké ekonomiky začínají zastiňovat obnovené inflační tlaky. Konflikt na Blízkém východě opět rozvířil obavy spotřebitelů i investorů, zejména v souvislosti s cenami pohonných hmot. Strategická komodita Ropa (CL=F) reaguje na geopolitické napětí růstem, což se okamžitě promítá do cen na čerpacích stanicích po celých Spojených státech. Pro Federální rezervní systém (Fed) tato situace představuje složitý rébus, neboť musí vážit mezi podporou poptávky a rizikem, že vyšší náklady na energie podnítí další vlnu inflace. Pozornost investorů se nyní upírá k pondělnímu vystoupení šéfa Fedu Jerome Powella na Harvardově univerzitě. Powell se zúčastní moderované diskuse, kde se očekává, že nabídne vodítka k tomu, jak centrální banka vnímá vliv válečného konfliktu na rovnováhu rizik mezi inflací a nezaměstnaností. Tvůrci měnové politiky pečlivě sledují odolnost spotřebitelské poptávky, která zatím vykazuje pozoruhodnou houževnatost i v prostředí vyšších úrokových sazeb. Pokud by však růst cen energií začal příliš drasticky odčerpávat disponibilní příjmy domácností, mohlo by dojít k rychlejšímu ochlazení ekonomiky, než si Fed přeje. Klíčovým testem této odolnosti budou středeční data o maloobchodních tržbách. Ekonomové předpokládají, že poptávka v únoru držela stabilní úroveň, k čemuž přispělo zejména oživení prodejů automobilů. Po očištění o volatilní položky, jako jsou prodejci aut a čerpací stanice, se očekává mírný nárůst o 0,3 %. Tato data potvrdí, zda jsou američtí spotřebitelé schopni absorbovat vyšší životní náklady, aniž by došlo k prudkému omezení jejich výdajů. Stabilní spotřeba je totiž hlavním pilířem, který drží americkou ekonomiku nad vodou v době, kdy náborová aktivita firem spíše stagnuje. Zdroj: Shutterstock Průmyslový optimismus a severoamerický kontext Pozitivní signály začínají přicházet také z výrobního sektoru. Index zpracovatelského průmyslu, který zveřejňuje Institut pro řízení zásob (ISM), by měl za březen vykázat již třetí měsíc expanze v řadě. Pokud se tato předpověď naplní, půjde o první takto dlouhou sérii růstu aktivity v průmyslu od roku 2022. Tento vývoj naznačuje, že se výrobní podniky konečně adaptovaly na vyšší nákladové prostředí a začínají opět zvyšovat svou produkci, což by v delším horizontu mohlo podpořit i tvorbu nových pracovních míst v průmyslových centrech země. Složitější situace panuje u severního souseda USA. Kanada čelí vlastním ekonomickým výzvám, které jsou částečně propojeny s obchodním napětím s Washingtonem. Kanadský dolar (CAD=X) zůstává pod tlakem v očekávání dat o hrubém domácím produktu, která za leden a únor pravděpodobně ukáží jen velmi vlažný růst. Obchodní bilance Kanady za únor zřejmě potvrdí přetrvávající deficit, což odráží komplikované obchodní vztahy a slabší globální poptávku po kanadském exportu. Bank of Canada se nachází v podobné pozici jako americký Fed, což dokládají i nedávná shrnutí z jejích jednání. Centrální bankéři v Ottawě se rozhodli ponechat úrokové sazby beze změny, přičemž pečlivě monitorují signály zpomalující ekonomiky. Pro celý severoamerický region tak nadcházející týden přinese kritické odpovědi na otázku, zda je současné "tání" na trhu práce dostatečně silné, aby odolalo novým inflačním šokům a geopolitické nejistotě. Zatímco USA sázejí na oživení služeb a průmyslu, Kanada bojuje s obchodními bariérami a utlumenou domácí spotřebou.