Jihokorejský index KOSPI se propadl o 17 % a stal se nejhorším asijským trhem března, tažen masivním výprodejem čipových gigantů. Asijské burzy plošně krvácejí kvůli obavám z narušení dodávek ropy, přičemž japonský Nikkei 225 odepsal přes 9 %. Americké futures na index S&P 500 prudce vzrostly po zprávách, že Donald Trump zvažuje ukončení konfliktu s Íránem.   Geopolitický šok a nečekaný signál z Washingtonu Asijské akciové trhy vstoupily do úterního obchodování s velmi smíšenými výsledky, přičemž investoři nervózně analyzovali další signály přicházející z americko-izraelské války s Íránem. Regionální burzy si tak i nadále lízají rány a sčítají hluboké březnové ztráty, které jsou přímým důsledkem silného geopolitického protivětru a eskalujícího konfliktu na Blízkém východě. Zámořské trhy zpočátku následovaly noční slabost na Wall Street. Přetrvávající obavy z globálních dopadů íránské války udržovaly investory v defenzivě a podporovaly plošnou averzi k riziku. Tržní sentiment se však dramaticky proměnil v pozdních hodinách amerického obchodování, kdy na scénu vstoupily nové politické spekulace. Futures kontrakty na americký index S&P 500 (^GSPC) nečekaně vystřelily o více než 1 % těsně po 23:11 východoamerického času. Tento prudký obrat vzhůru následoval bezprostředně po zveřejnění zprávy, že americký prezident Donald Trump zvažuje formální ukončení války s Íránem. Zásadním detailem tohoto plánu však je, že by se tak stalo bez vojenské operace k opětovnému otevření Hormuzského průlivu. Přes tento náznak deeskalace z Washingtonu přijaly asijské trhy zprávu pouze s vlažným optimismem. Důvodem je tvrdá ekonomická realita. Dlouhodobé uzavření klíčového Hormuzského průlivu totiž znamená, že narušení dodávek ropy a zemního plynu v celém regionu bude s vysokou pravděpodobností pokračovat i nadále, což představuje pro asijské ekonomiky kritickou hrozbu. Jihokorejský a japonský technologický výplach Absolutním poraženým březnového obchodování se stala Jižní Korea. Tamní hlavní index KOSPI (^KS11) se jen během úterý propadl o 2,2 % a za celý březen odepsal hrozivých 17 %. Tento strmý pád z něj učinil s obrovským odstupem nejhůře performující asijský trh uplynulého měsíce. Jihokorejský trh se stal obětí širšího regionálního výplachu, který byl primárně živen strachem z energetických výpadků způsobených íránskou válkou. Ztráty v Soulu však byly fatálně prohloubeny masivním výprodejem lokálních polovodičových titulů. V centru tohoto tlaku se ocitly zejména akcie společnosti Samsung Electronics Co Ltd (005930.KS) a konkurenčního výrobce SK Hynix Inc (000660.KS) . Oba tito technologičtí giganti čelili tvrdému úderu ze strany investorů kvůli narůstajícím pochybnostem o dlouhodobé poptávce po čipech ze strany průmyslu umělé inteligence. Tento fundamentální strach z ochlazení AI boomu tak vytvořil smrtící kombinaci s geopolitickým napětím. Širší sektory jihokorejské burzy navíc zasáhla těžká dávka vybírání zisků. K tomuto kroku investoři přistoupili po mimořádně silném růstovém sprintu v prvních dvou měsících roku 2026. Přes brutální březnové ztráty se však jihokorejský trh v rámci letošního roku stále drží v úctyhodném plusu, když si od ledna připisuje téměř 21 %. Hned po Jižní Koreji neslo největší tíhu březnového propadu Japonsko. Hlavní tokijský index Nikkei 225 (^N225) směřuje ke ztrátě přesahující 9 %, zatímco širší index TOPIX (^TOPX) odepsal tento měsíc téměř 10 %. Japonské trhy nebyly zasaženy pouze globálním technologickým výprodejem, ale také přetrvávající nervozitou z dalšího zvyšování úrokových sazeb ze strany japonské centrální banky (Bank of Japan). Odolnost Číny a regionální dopady energetické krize Vývoj na čínských trzích přinesl paradoxní situaci. Akciové indexy oslabovaly navzdory překvapivě pozitivním makroekonomickým datům. Index Shanghai Shenzhen CSI 300 (000300.SS) klesl o 0,6 % a Shanghai Composite (000001.SS) ztratil 0,4 %. Podobný scénář se odehrál i v Hongkongu, kde index Hang Seng (^HSI) odepsal rovněž 0,4 %. Tyto ztráty přišly i přesto, že březnový index nákupních manažerů (PMI) ukázal na jasné oživení. Výrobní aktivita v Číně rostla mnohem rychleji, než se očekávalo, a nevýrobní sektor zaznamenal nečekanou expanzi. Tato data naznačují hmatatelné zlepšení podnikatelské aktivity v největší asijské ekonomice, které je taženo silnou exportní poptávkou a neutuchající podporou ze strany Pekingu. Přesto čínské trhy směřují k celkové březnové ztrátě mezi 6 % a 7 %. Tento pokles je pozoruhodný zejména proto, že Čína je vnímána jako země, která je relativně dobře pozičně připravena zvládnout cenové šoky v energetice vyvolané íránským konfliktem. Ostatní asijské ekonomiky však takový luxus nemají a jsou vůči výpadkům v Hormuzském průlivu extrémně zranitelné. Příkladem je Indie, jejíž hlavní index Nifty 50 (^NSEI) sčítá březnový propad o více než 9 %. Indická ekonomika je totiž mimořádně citlivá na jakékoli narušení plynulosti importu ropy. Výprodej se nevyhnul ani tichomořskému regionu. Australský index ASX 200 (^AXJO) se tento měsíc obchodoval se ztrátou 7 %, k čemuž kromě geopolitiky přispělo i nedávné zvýšení úrokových sazeb ze strany australské centrální banky (Reserve Bank of Australia). Jedním z mála relativně bezpečných přístavů se tak v březnu stal singapurský index Straits Times (^STI) , který zaznamenal pouze mírný pokles o 1,6 % a zařadil se mezi nejodolnější trhy celého regionu.