Ceny ropy se v posledních dnech dostaly na nejvyšší úrovně od prvních měsíců ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Cena ropy překročila 110 dolarů poprvé od roku 2022 Uzavření Hormuzského průlivu blokuje až pětinu světových dodávek ropy Konflikt na Blízkém východě narušuje energetickou infrastrukturu regionu Vyšší ceny ropy mohou zvýšit inflaci a zpomalit globální ekonomiku Hlavním důvodem je rychlá eskalace konfliktu na Blízkém východě, která narušila jednu z nejdůležitějších energetických tepen světa – Hormuzský průliv. Ten je klíčovou dopravní trasou pro ropu z Perského zálivu do zbytku světa. Futures na ropu Brent i americkou referenční ropu West Texas Intermediate během nočního obchodování prudce vzrostly a překročily hranici 110 dolarů za barel. Od začátku konfliktu se ceny těchto dvou hlavních ropných benchmarků zvýšily o více než 50 %, respektive 60 %. Tak rychlý růst patří mezi nejvýraznější pohyby na ropném trhu od osmdesátých let. Napětí na energetických trzích okamžitě zasáhlo také finanční trhy. Americké akciové futures zahájily nový obchodní týden poklesem. Futures na index S&P 500 i technologický Nasdaq 100 ztratily přibližně 1,5 %, zatímco kontrakty na index Dow Jones Industrial Average odepsaly kolem 2 %. Investoři totiž začali rychle přehodnocovat rizika spojená s geopolitickou nestabilitou a možným zpomalením globální ekonomiky. Současná situace se začala dramaticky vyvíjet na konci února, kdy Spojené státy společně s Izraelem zahájily letecké údery na íránské cíle. Tyto operace byly zaměřeny především na infrastrukturu spojenou s íránským jaderným programem. Následná odveta ze strany Íránu však rychle rozšířila konflikt do širšího regionu Blízkého východu. Klíčovým problémem pro globální trh s ropou je uzavření Hormuzského průlivu. Touto úzkou námořní trasou prochází přibližně 20 milionů barelů ropy denně, což představuje asi pětinu světové námořní přepravy ropy. Pokud je tato cesta zablokována, ropný trh okamžitě čelí zásadnímu nedostatku dodávek. Analytická společnost Vortexa odhaduje, že přibližně 16 milionů barelů ropy denně momentálně zůstává uvězněno v Perském zálivu a nemůže se dostat na světové trhy. Tato situace vytváří tlak na růst cen, protože rafinerie po celém světě musí hledat alternativní zdroje surovin. Strateg společnosti Macquarie Vikas Dwivedi upozornil, že dlouhodobější uzavření Hormuzského průlivu by mohlo mít dramatické dopady. Podle jeho odhadů by několik týdnů trvající blokáda mohla vyvolat řetězec událostí, který by cenu ropy vytlačil až k hranici 150 dolarů za barel nebo ještě výše. Konflikt navíc stále více zasahuje energetickou infrastrukturu v celém regionu. Terčem útoků se staly rafinerie, ropné terminály i zařízení pro zpracování zemního plynu. Například rafinerie Bapco Energies v Bahrajnu byla po útoku vyřazena z provozu. V Saúdské Arábii byla odstavena rafinerie Ras Tanura, která patří mezi největší exportní terminály ropy na světě. Další významný zásah zaznamenal komplex Ras Laffan LNG v Kataru, který vyhlásil takzvanou vyšší moc a dočasně omezil provoz. Zároveň byly v Perském zálivu hlášeny útoky na ropné tankery, což ještě více komplikuje přepravu energetických surovin. Nedostatek exportních tras nutí některé producenty omezovat těžbu. Irák podle dostupných údajů snížil produkci ropy přibližně o 60 % a podobná opatření začal zavádět také Kuvajt. Pokud bude průliv nadále neprůchodný, analytici banky JPMorgan Chase očekávají výrazný pokles regionální produkce v následujících týdnech. Dopady rostoucích cen ropy se postupně začínají projevovat i na běžných spotřebitelích. Ve Spojených státech se průměrná cena benzínu během jediného týdne zvýšila přibližně o 15 %. To vyvolává obavy, že vyšší ceny energií mohou opět zvýšit inflaci, která byla v posledních letech jedním z hlavních problémů světové ekonomiky. Ekonomové banky Goldman Sachs upozorňují, že výraznější růst cen ropy by mohl mít širší makroekonomické důsledky. Pokud by cena ropy vzrostla například na 100 dolarů za barel a zůstala na této úrovni delší dobu, globální inflace by se podle jejich odhadů mohla zvýšit přibližně o 0,7 procentního bodu. Současně by mohlo dojít ke zpomalení globálního hospodářského růstu. Pro investory to znamená návrat geopolitického rizika jako významného faktoru, který může ovlivnit vývoj finančních trhů. Energetické společnosti mohou v takovém prostředí profitovat z vyšších cen komodit, zatímco jiné sektory mohou čelit tlaku kvůli rostoucím nákladům na energie a dopravě. Vývoj na ropném trhu tak v následujících týdnech zůstane jedním z klíčových témat pro investory i centrální banky po celém světě.