Výroba a prodeje nábytku zaznamenaly meziroční pokles. Výroba nábytku klesla o 2,77 miliardy korun Export i dovoz se meziročně výrazně snížily Silná koruna a energie zatížily nákladovou strukturu Podíl českých výrobců na trhu mírně vzrostl Český nábytkářský průmysl v uplynulém roce čelil viditelnému ochlazení. Hodnota vyrobeného nábytku meziročně klesla o 2,77 miliardy korun a dosáhla úrovně 49,85 miliardy korun. Negativní vývoj se promítl i do prodejů, které se snížily o 1,4 miliardy korun na celkových 43,2 miliardy korun. Tyto výsledky prezentovala Asociace českých nábytkářů na pražském veletrhu zaměřeném na bydlení, zahradní nábytek a design. Pokles produkce i tržeb potvrzuje, že sektor byl v průběhu roku pod tlakem více faktorů, které postupně oslabovaly jeho výkon. Vývoj nebyl rovnoměrný – zejména druhá polovina roku přinesla horší výsledky, než se původně očekávalo. To naznačuje, že některé negativní vlivy zesílily v průběhu času a výrazněji dopadly na hospodaření firem. Vedle samotné výroby se propad projevil i v obchodní aktivitě. Nižší prodeje ukazují na slabší poptávku nebo zvýšenou konkurenci, což se následně odrazilo v celkovém výkonu odvětví. Přesto nelze vývoj hodnotit pouze negativně, protože některé dílčí ukazatele vykazují zlepšení. Dovoz i vývoz klesly, dominantní roli hraje zahraničí Vedle poklesu výroby došlo také k útlumu zahraničního obchodu. Hodnota dovezeného nábytku se meziročně snížila o 2,07 miliardy korun na 28,66 miliardy korun. Největšími dovozci jsou podle asociace především velké maloobchodní řetězce a internetoví prodejci, kteří se zaměřují zejména na cenově dostupnější segment. Z geografického hlediska pochází největší objem dovozu z Polska, následovaného Čínou a Německem. Tento trend dlouhodobě potvrzuje silnou pozici zahraničních producentů na českém trhu, zejména v oblasti levnějšího nábytku. Významný pokles zaznamenal také export. Hodnota vyvezeného nábytku se snížila o 3,44 miliardy korun na 35,31 miliardy korun. Hlavním exportním trhem zůstává Německo, které je pro české výrobce klíčovým odbytištěm. S výrazným odstupem následují Slovensko, Francie, Nizozemsko, Polsko a Rakousko. Vývoj zahraničního obchodu ukazuje, že český nábytkářský sektor je silně závislý na externím prostředí. Jakékoli změny v kurzech, nákladech nebo poptávce na zahraničních trzích se tak rychle promítají do výsledků domácích výrobců. Silná koruna, energie a regulace jako hlavní brzdy Za poklesem výkonu stojí podle tajemníka asociace Tomáše Lukeše několik klíčových faktorů. Jedním z nich byl velmi silný kurz koruny, který znevýhodňoval exportéry a snižoval jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Významnou roli sehrálo také zdražování energií, které zvyšovalo výrobní náklady a tlačilo na marže firem. Dalším faktorem byly dopady evropských regulací, včetně politik spojených s Green Dealem. Tyto změny přinášejí vyšší nároky na výrobu a provoz, což může mít krátkodobě negativní dopad na hospodaření podniků. Lukeš zároveň upozornil, že exportu by pomohlo zavedení eura v Česku. Firmy by se tím vyhnuly nákladům spojeným s kurzovým rizikem a poplatkům za směnu měny. Asociace odhaduje, že tyto náklady dosahují desítek milionů korun ročně, což představuje nezanedbatelnou zátěž zejména pro exportně orientované podniky. Navzdory těmto problémům existují i pozitivní signály. Podíl českých firem na domácím trhu meziročně vzrostl z 13,87 miliardy korun na 14,54 miliardy korun. Zároveň klesl podíl dovozu na celkové spotřebě z 68,9 % na 66,34 %, což naznačuje mírné posílení domácích výrobců. Vývoj se lišil od očekávání, firmy čelí novým výzvám Skutečný pokles výroby byl vyšší, než asociace původně očekávala. Podzimní odhady počítaly s mírnějším propadem na úroveň 51,38 miliardy korun, zatímco realita byla výrazně slabší. Podobně se vyvíjel i export a dovoz, kde se očekávaly menší poklesy, než jaké nakonec nastaly. Mezi významné české výrobce patří například společnosti BJS, Blanář, HON, JECH nebo RIM. Firma BJS se specializuje na výrobu bílého lakovaného nábytku pro IKEA, která je jejím výhradním odběratelem. V uplynulém roce této společnosti klesl čistý zisk o 14 % na necelých 58 milionů korun, přestože její tržby vzrostly přibližně o 18 % na dvě miliardy korun. Tento vývoj ukazuje, že i při růstu tržeb mohou firmy čelit tlaku na ziskovost. Samotná IKEA zaznamenala na českém trhu růst. Obrat společnosti se ve finančním roce od září 2024 do srpna 2025 zvýšil o 3,1 % na 13 miliard korun. Významným trendem byl růst online prodejů, které tvořily 32,4 % tržeb, což je o zhruba pět procentních bodů více než v předchozím období. Zároveň se zvýšila i návštěvnost kamenných prodejen. Obchodní domy IKEA v Česku navštívilo 9,4 milionu lidí, což představuje meziroční nárůst o 200 tisíc návštěvníků. Tento vývoj naznačuje, že poptávka po nábytku zcela nevymizela, ale její struktura a rozložení se mění. Celkově tak český nábytkářský průmysl vstupuje do dalšího období s kombinací negativních i pozitivních faktorů. Výzvou zůstává především schopnost přizpůsobit se měnícím se ekonomickým podmínkám, nákladům i konkurenci ze zahraničí.