Česká národní banka (ČNB) musí podle svého guvernéra Aleš Michl pečlivě vyhodnocovat dopady konfliktu v Íránu na domácí ekonomiku. ČNB ponechala sazby na 3,5 % kvůli nejistotě Konflikt v Íránu může zvýšit inflaci přes energie Rizikem je rychlé narušení inflačních očekávání ČNB je připravena sazby znovu zvýšit V případě, že by se začaly zvyšovat inflační tlaky, zejména v oblasti jádrové inflace, je bankovní rada připravena přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. Vyplývá to ze záznamu z posledního jednání měnového výboru, který centrální banka zveřejnila. Současně však rada nepovažuje za vhodné reagovat okamžitým zpřísněním měnové politiky. Na posledním zasedání proto jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na úrovni 3,5 %, kde se nachází již od loňského května. Tento krok odráží snahu zachovat stabilitu v situaci, kdy je ekonomika vystavena externím šokům, jejichž dopady zatím nejsou plně zřejmé. Klíčová nejistota: délka konfliktu a vývoj cen komodit Bankovní rada se shoduje, že zásadním faktorem pro další vývoj není pouze samotná velikost ekonomického šoku, ale především jeho trvání a rychlost následného návratu cen komodit k normálu. Konflikt na Blízkém východě totiž může mít krátkodobý i dlouhodobý dopad v závislosti na tom, jak se bude situace vyvíjet. Viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila, že akutní fáze konfliktu nemusí nutně trvat dlouho, avšak problém představuje především strategická poloha Hormuzský průliv. Tento klíčový dopravní uzel, kterým proudí ropa z Perského zálivu, byl po vypuknutí bojů zablokován Íránem, což vytváří trvalý zdroj nejistoty pro globální energetické trhy. Právě nejistota kolem dodávek energií může udržovat ceny komodit na zvýšených úrovních i po odeznění nejintenzivnější fáze konfliktu. To by mělo přímý dopad na inflaci nejen v zahraničí, ale i v české ekonomice. Proč ČNB zatím sazby nezvýšila Přestože geopolitické riziko roste, bankovní rada se shodla, že okamžité zvýšení sazeb by nebylo vhodné. Česká ekonomika totiž vstoupila do tohoto období s relativně nízkou inflací a zároveň s již poměrně vysokou úrovní úrokových sazeb. Tato kombinace poskytuje centrální bance určitý prostor pro vyčkávání. Rychlá reakce by mohla být zbytečně restriktivní v situaci, kdy se ještě neprojevily plné dopady externího šoku. ČNB tak volí opatrný přístup a sleduje další vývoj, aby mohla reagovat na základě konkrétních dat. Zároveň ale jasně deklaruje, že pokud by se situace zhoršila, například v podobě delšího konfliktu nebo dalšího růstu cen komodit, její postoj se může rychle změnit. Riziko inflačních očekávání Jedním z hlavních rizik, na které bankovní rada upozorňuje, je možnost narušení inflačních očekávání. Pokud by domácnosti a firmy začaly předpokládat vyšší inflaci v budoucnu, mohlo by to vést k rychlejšímu růstu cen v celé ekonomice. Člen bankovní rady Jakub Seidler v této souvislosti připomněl zkušenost z období po ruské invazi na Ukrajinu. Tehdejší inflační šok zanechal v ekonomice silnou stopu a ovlivnil chování firem i spotřebitelů. Podle něj si lidé i podniky tuto zkušenost stále dobře pamatují, což znamená, že reakce na nové cenové tlaky může být rychlejší než v minulosti. Vyšší ceny energií se tak mohou rychleji přelévat do cen dalších statků a služeb, což zvyšuje pravděpodobnost širšího inflačního tlaku. Připravenost reagovat zůstává klíčová Celkové vyznění jednání bankovní rady je jasné: centrální banka situaci nepodceňuje, ale zároveň nechce jednat ukvapeně. Strategie ČNB stojí na kombinaci opatrnosti a připravenosti rychle reagovat, pokud se rizika začnou materializovat. Pokud by konflikt na Blízkém východě trval delší dobu a vedl k dalšímu růstu cen komodit, centrální banka je připravena využít své nástroje, včetně zvýšení úrokových sazeb. Cílem by bylo zabránit rozšíření inflačních tlaků do širší ekonomiky a udržet stabilitu cen. Rozhodnutí ponechat sazby na úrovni 3,5 % tak v současnosti odráží rovnováhu mezi stabilitou a opatrností. Další kroky však budou záviset především na vývoji konfliktu a jeho dopadech na globální i domácí ekonomiku.