Klíčové body Evropské akciové trhy čelí na začátku obchodování výraznému propadu v reakci na vzájemné vojenské údery na energetickou infrastrukturu Íránu a Kataru. Nečekaně vysoký růst amerických výrobních cen vyvolává na trzích obavy z návratu stagflace a sráží zámořské futures na nová minima. Pozornost investorů se upíná k rozhodnutím klíčových evropských centrálních bank, od kterých se očekává ponechání úrokových sazeb na současných úrovních.   Geopolitické napětí drtí ranní obchodování v Evropě Evropské akciové trhy se připravují na velmi pochmurný začátek čtvrtečního obchodování. Hlavním spouštěčem tohoto masivního výprodeje je prudká eskalace válečného konfliktu na Blízkém východě, která se nyní přímo dotýká klíčové energetické infrastruktury. Podle aktuálních dat společnosti IG se očekává, že britský index FTSE 100 (^FTSE) otevře se ztrátou 0,9 %. Situace na kontinentu je však podle předběžných indikátorů ještě dramatičtější a investoři se zbavují rizikových aktiv. Německý DAX (^GDAXI) by měl odepsat výrazných 1,6 %, zatímco francouzský CAC 40 (^FCHI) směřuje k poklesu o rovné jedno procento. Italský FTSE MIB (FTSEMIB.MI) pak podle ranních indikací ztratí 1,2 %. Tato vlna nervozity pramení ze středečních událostí, kdy Izrael zahájil přímé vojenské údery na íránské plynové pole South Pars. Tento překvapivý krok vyvolal okamžitou a mimořádně tvrdou reakci ze strany napadeného státu. Teherán následně odpověděl odvetnými raketovými útoky, které cílily na katarský terminál pro zkapalněný zemní plyn Ras Laffan. Trhy tak čelí reálné hrozbě plošného narušení globálních dodávek klíčových energií. Do napjaté situace navíc ostře zasáhl americký prezident Donald Trump. Ten ve svém středečním prohlášení varoval, že pokud bude Írán nadále útočit na katarská energetická zařízení, Spojené státy „masivně vyhodí do povětří celé plynové pole South Pars“. Tato bezprecedentní rétorika a samotné vojenské údery způsobily, že ropa (CL=F) během nočního obchodování zaznamenala další skokový nárůst cen. Investoři nyní horečně přeceňují rizika spojená s dodávkami komodit a geopolitickou stabilitou. Zdroj: Shutterstock Hrozba stagflace děsí Wall Street a stahuje asijské trhy Zatímco Evropa vstřebává geopolitické šoky, americké trhy se potýkají s vlastními makroekonomickými problémy. Termínované kontrakty na americké akcie během noci mírně klesly a navázaly tak na předchozí výrazné ztráty z hlavní obchodní seance. Tento negativní vývoj následoval poté, co se index Dow Jones Industrial Average (^DJI) propadl na zcela nové minimum. Výprodej na Wall Street byl primárně spuštěn zveřejněním ostře sledované zprávy o amerických výrobních cenách. Tento report ukázal nečekaně vysoký růst cen producentů, což okamžitě změnilo náladu na tržních parketech. K nervozitě se navíc přidala i vyšší inflační očekávání ze strany americké centrální banky, která tlumí naděje na uvolněnější měnovou politiku. Kombinace válečného konfliktu v Íránu a přetrvávajících cenových tlaků v USA vyvolává mezi investory vážné obavy z možného příchodu stagflace. Tento obávaný ekonomický scénář představuje toxickou směs pro akciové trhy napříč všemi sektory. Stagflace se vyznačuje obdobím nižšího hospodářského růstu, který je však nebezpečně doprovázen vyššími cenovými tlaky a neústupnou inflací. Pro centrální banky je řešení takové situace extrémně složité, protože nástroje na podporu růstu zároveň přiživují inflaci. Pochmurná nálada ze Spojených států se rychle přelila i do dalších časových pásem. Asijsko-pacifické trhy během čtvrtečního obchodování zamířily dolů, čímž věrně kopírovaly ztráty, které předtím utrpěla domovská burza na Wall Street. Zdroj: Shutterstock Centrální banky vyčkávají, výsledková sezóna pokračuje Pozornost evropských trhů se dnes neupíná pouze k Blízkému východu, ale také k masivní vlně zasedání centrálních bank v regionu. Čtvrtek je dnem klíčových rozhodnutí o měnové politice, která mohou nastínit další směřování ekonomiky. Své verdikty oznámí Evropská centrální banka, Bank of England, švédská Riksbank a rovněž Švýcarská národní banka. Očekávání analytiků jsou v tomto ohledu poměrně jednoznačná a trhy se na nich vzácně shodují. Široce se předpokládá, že všechny zmíněné centrální banky plošně ponechají své úrokové sazby na současných úrovních. Tvůrci měnové politiky totiž volí opatrný přístup a vyčkávají na další vývoj globálních událostí. Hlavním důvodem této měnové pauzy je potřeba zhodnotit, kam přesně směřuje válečný konflikt s Íránem. Bankéři musí pečlivě analyzovat, jaký dopad bude mít tato eskalace na hospodářský růst a inflační výhled v celém evropském regionu. Zatímco makroekonomická a geopolitická scéna nabízí spíše důvody k obavám, investoři musí sledovat i mikrodění v podobě probíhající výsledkové sezóny. Ta dnes nabídne čísla od několika evropských korporátních těžkých vah. Své hospodářské výsledky představí italský energetický gigant Enel (ENEL.MI) a norská energetická společnost Equinor (EQNR) . Obě firmy jsou v kontextu současné nervozity ohledně dodávek surovin pod drobnohledem trhu. Kromě nich odhalí své účetní knihy také německý chemický koncern BASF (BAS.DE) , farmaceutická společnost Argenx (ARGX) a přední německá realitní skupina Vonovia (VNA.DE) . Jejich reporty mohou poskytnout důležitý vhled do kondice evropského byznysu tváří v tvář rostoucím nákladům.