Japonský jen, tradičně považovaný za jednu z hlavních světových měn bezpečného přístavu, překvapivě oslabuje navzdory aktuálnímu konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. Měna se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 160 za dolar, což představuje nejslabší úroveň od poslední intervence Tokia na posílení měny v červenci 2024.
Pokles statusu bezpečného přístavu je způsoben vysokou zranitelností Japonska vůči šokům v dodávkách ropy. Podle analytiků by další ropný šok mohl hranici 160 snadno prolomit. Makroekonomické fundamenty jenu se totiž výrazně změnily kvůli rostoucímu dovozu energií po odstavení jaderných elektráren a postupné ztrátě tržního podílu japonských exportérů ve prospěch Číny.
Současný vývoj oživuje na trzích obavy ze stagflace. Investoři si připomínají situaci po ropném embargu z roku 1973, kdy japonská inflace v následujícím roce vyskočila až na 24.9%. Dříve spolehlivý indikátor vývoje jenu, kterým bylo rozpětí mezi výnosy japonských a amerických desetiletých dluhopisů, navíc ztratil svůj vliv. Trhy nyní spíše spekulují, zda kurz více ovlivňují vládní výdaje, nebo rozvaha japonské centrální banky.
Japonský jen, tradičně považovaný za jednu z hlavních světových měn bezpečného přístavu, překvapivě oslabuje navzdory aktuálnímu konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. Měna se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 160 za dolar, což představuje nejslabší úroveň od poslední intervence Tokia na posílení měny v červenci 2024.
Pokles statusu bezpečného přístavu je způsoben vysokou zranitelností Japonska vůči šokům v dodávkách ropy. Podle analytiků by další ropný šok mohl hranici 160 snadno prolomit. Makroekonomické fundamenty jenu se totiž výrazně změnily kvůli rostoucímu dovozu energií po odstavení jaderných elektráren a postupné ztrátě tržního podílu japonských exportérů ve prospěch Číny.
Současný vývoj oživuje na trzích obavy ze stagflace. Investoři si připomínají situaci po ropném embargu z roku 1973, kdy japonská inflace v následujícím roce vyskočila až na 24.9%. Dříve spolehlivý indikátor vývoje jenu, kterým bylo rozpětí mezi výnosy japonských a amerických desetiletých dluhopisů, navíc ztratil svůj vliv. Trhy nyní spíše spekulují, zda kurz více ovlivňují vládní výdaje, nebo rozvaha japonské centrální banky.
Japonský jen, tradičně považovaný za jednu z hlavních světových měn bezpečného přístavu, překvapivě oslabuje navzdory aktuálnímu konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. Měna se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 160 za dolar, což představuje nejslabší úroveň od poslední intervence Tokia na posílení měny v červenci 2024. Pokles statusu bezpečného přístavu je způsoben vysokou zranitelností Japonska vůči šokům v dodávkách ropy. Podle analytiků by další ropný šok mohl hranici 160 snadno prolomit. Makroekonomické fundamenty jenu se totiž výrazně změnily kvůli rostoucímu dovozu energií po odstavení jaderných elektráren a postupné ztrátě tržního podílu japonských exportérů ve prospěch Číny. Současný vývoj oživuje na trzích obavy ze stagflace. Investoři si připomínají situaci po ropném embargu z roku 1973, kdy japonská inflace v následujícím roce vyskočila až na 24.9%. Dříve spolehlivý indikátor vývoje jenu, kterým bylo rozpětí mezi výnosy japonských a amerických desetiletých dluhopisů, navíc ztratil svůj vliv. Trhy nyní spíše spekulují, zda kurz více ovlivňují vládní výdaje, nebo rozvaha japonské centrální banky.
