OpenAI pod tlakem blížícího se vstupu na burzu opouští ambiciózní plány na vlastní výstavbu obřích datových center a mění se spíše v masivního nákupčího cloudových kapacit.
Původní plány na investice ve výši stovek miliard dolarů vyvolaly na Wall Street obavy z technologické bubliny, firma proto nyní váže plánované výdaje striktně na růst tržeb.
Velkolepé partnerství s Nvidií v hodnotě 100 miliard dolarů narazilo na realitu a bylo výrazně zredukováno, zatímco projekt Stargate z velké části přebírá na svá bedra Oracle.
Vystřízlivění z megalomanských plánů a tlak trhů
Když generální ředitel Sam Altman vystoupil začátkem tohoto měsíce na infrastrukturním summitu společnosti BlackRock (BLK) ve Washingtonu, přiznal poměrně tvrdou realitu. Budování vlastních datových center je podle něj extrémně složitá disciplína. Jako odstrašující příklad uvedl nedávné výkyvy počasí v texaském Abilene, které dočasně vyřadily z provozu tamní klíčový kampus. Tento incident je přitom jen špičkou ledovce v kontextu širších dodavatelských problémů a drtivého tlaku na plnění napjatých termínů, kterým tvůrce ChatGPT v současnosti čelí.
Sázky pro Altmana neustále rostou. Start-up, který byl v rámci nedávného rekordního kola financování oceněn na 730 miliard dolarů, se totiž připravuje na transformaci. Z miláčka soukromého kapitálu se má brzy stát atraktivní aktivum pro náročné manažery veřejných fondů v rámci očekávaného IPO. Tento přerod si však žádá oběti. Společnost musela ustoupit od některých mimořádně nákladných plánů, uložit k ledu vybrané ambiciózní projekty a smířit se s rolí masivního odběratele cloudových kapacit, nikoliv dominantního stavitele obřích infrastrukturních komplexů.
Analytici tento krok vnímají jako nezbytný ústupek realitě veřejných trhů. Podle Daniela Newmana, šéfa Futurum Group, si vedení podniku uvědomilo, že investoři nebudou donekonečna tolerovat bezohledný přístup k růstu a utrácení. Trh vyžaduje, aby se masivní výdaje daly ospravedlnit adekvátním tempem růstu příjmů. Strategický obrat tak představuje snahu o demonstraci mnohem větší fiskální zodpovědnosti v době, kdy firma musí nadále tvrdě konkurovat gigantům jako Alphabet (GOOGL) či Anthropic.
Zajištění dostatečného výpočetního výkonu přitom zůstává kritickým úzkým hrdlem. Trénování a provoz pokročilých AI modelů polyká obrovské množství čipů, paměti a především elektrické energie. I proto společnost letos vybrala astronomických 110 miliard dolarů, přičemž téměř polovina této částky přitekla od společnosti Amazon (AMZN). Nedostatek kapacit je natolik vážný, že Altman již v listopadu veřejně přiznal nutnost omezovat dostupnost produktů a odkládat spuštění nových funkcí.
Infrastrukturní realita a přehodnocení projektu Stargate
Ještě v loňském roce to přitom vypadalo, že OpenAI rozpoutá infrastrukturní revoluci nevídaných rozměrů. Altman tehdy inicioval sérii dohod v hodnotě miliard dolarů s klíčovými hráči na trhu polovodičů, mezi nimiž nechyběla Nvidia (NVDA), Advanced Micro Devices (AMD) či Broadcom (AVGO). Na podzim dokonce sebevědomě hovořil o výdajových závazcích blížících se k hranici 1,4 bilionu dolarů během následujících osmi let.
Tato astronomická čísla však na veřejných trzích vyvolala spíše paniku než nadšení a zažehla obavy z nafukování AI bubliny. Investoři si začali klást oprávněnou otázku, jak chce firma s ročními tržbami na úrovni 13,1 miliardy dolarů financovat takto gigantické závazky. Zlomovým bodem se stalo zářijové oznámení, podle kterého měla Nvidia do start-upu investovat až 100 miliard dolarů výměnou za masivní nasazení jejích technologií o celkovém výkonu 10 gigawattů. Analytici tehdy tuto strukturu přirovnávali k rizikovému financování dodavatelů, které předcházelo splasknutí dot-com bubliny.
Klíčovým testem Altmanových vizí se stal projekt Stargate v hodnotě 500 miliard dolarů, který byl s velkou pompou představen v lednu 2025 v Bílém domě za účasti prezidenta Donalda Trumpa. Původní plán počítal s tím, že OpenAI bude celý systém přímo provozovat a vlastnit část datových center, zatímco SoftBank (SFTBY) zajistí financování a Oracle (ORCL) dodá technologie. Tváří v tvář praktickým problémům s výstavbou a neochotě věřitelů však musela firma couvnout.
Dnes je situace diametrálně odlišná. OpenAI v současnosti nevlastní žádná datová centra a podle zdrojů obeznámených se situací se na tom v dohledné době nic nezmění. Texaský kampus projektu Stargate si nyní pronajímá přímo Oracle, který na sebe rovněž bere dluhové zatížení v řádu desítek miliard dolarů. Experti navíc varují, že slibované termíny jsou nereálné. Profesor inženýrství Walid Saad upozorňuje, že vybudování jednoho gigawattu kapacity trvá tři až deset let kvůli složitým povolovacím procesům a zajištění adekvátních zdrojů energie.
Zdroj: Getty Images
Nová éra disciplíny a ochlazení vztahů s Nvidií
Tváří v tvář těmto fyzickým a logistickým překážkám muselo vedení přehodnotit svá očekávání. Místo budování vlastních komplexů se nyní plně spoléhá na existující infrastrukturu partnerů jako je Microsoft (MSFT) a Amazon. Analytik společnosti Gartner Arun Chandrasekaran tento posun kvituje s tím, že firma konečně začala racionálně zajišťovat ty kapacity, které jí poskytovatelé mohou reálně dodat již dnes, místo aby snila o vzdálené budoucnosti.
Firma proto investorům nedávno představila mnohem střízlivější strategii. Celkové výdaje na výpočetní výkon do roku 2030 nyní cílí na zhruba 600 miliard dolarů, což je částka, která má mnohem lépe korespondovat s očekávaným růstem příjmů. Důraz na interní disciplínu je patrný napříč celou společností. Vedení vyhlásilo takzvaný „kód červená“ pro urychlené vylepšování chatbota a agresivně se orientuje na vysoce produktivní firemní klientelu, která generuje stabilní cash flow.
Tento pragmatický přístup se odrazil i v upravených vztazích s klíčovými dodavateli. V rámci posledního kola financování se firma zavázala využívat 2 gigawatty kapacity vlastních AI čipů Trainium od Amazonu. Spolupráce s Nvidií sice pokračuje, ale v mnohem skromnějším měřítku. Výrobce čipů nakonec investoval „pouze“ 30 miliard dolarů a zavázal se dodat kapacity na svých chystaných systémech Vera Rubin.
Původní megalomanská dohoda o stomiliardové investici je podle deníku The Wall Street Journal aktuálně uložena k ledu. Sám šéf Nvidie Jensen Huang nedávno krotil očekávání, když prohlásil, že realizace takto masivního paktu pravděpodobně není na pořadu dne. OpenAI tak vstupuje do nové éry, kde bude muset pod drobnohledem trhů dokázat, že její astronomická nákladová struktura dokáže vygenerovat adekvátní ziskovost i v ostrém konkurenčním boji se společnostmi jako Meta Platforms (META) a dalšími technologickými obry.
Klíčové body
OpenAI pod tlakem blížícího se vstupu na burzu opouští ambiciózní plány na vlastní výstavbu obřích datových center a mění se spíše v masivního nákupčího cloudových kapacit.
Původní plány na investice ve výši stovek miliard dolarů vyvolaly na Wall Street obavy z technologické bubliny, firma proto nyní váže plánované výdaje striktně na růst tržeb.
Velkolepé partnerství s Nvidií v hodnotě 100 miliard dolarů narazilo na realitu a bylo výrazně zredukováno, zatímco projekt Stargate z velké části přebírá na svá bedra Oracle.
Vystřízlivění z megalomanských plánů a tlak trhů
Když generální ředitel Sam Altman vystoupil začátkem tohoto měsíce na infrastrukturním summitu společnosti BlackRock ve Washingtonu, přiznal poměrně tvrdou realitu. Budování vlastních datových center je podle něj extrémně složitá disciplína. Jako odstrašující příklad uvedl nedávné výkyvy počasí v texaském Abilene, které dočasně vyřadily z provozu tamní klíčový kampus. Tento incident je přitom jen špičkou ledovce v kontextu širších dodavatelských problémů a drtivého tlaku na plnění napjatých termínů, kterým tvůrce ChatGPT v současnosti čelí.
Sázky pro Altmana neustále rostou. Start-up, který byl v rámci nedávného rekordního kola financování oceněn na 730 miliard dolarů, se totiž připravuje na transformaci. Z miláčka soukromého kapitálu se má brzy stát atraktivní aktivum pro náročné manažery veřejných fondů v rámci očekávaného IPO. Tento přerod si však žádá oběti. Společnost musela ustoupit od některých mimořádně nákladných plánů, uložit k ledu vybrané ambiciózní projekty a smířit se s rolí masivního odběratele cloudových kapacit, nikoliv dominantního stavitele obřích infrastrukturních komplexů.
Analytici tento krok vnímají jako nezbytný ústupek realitě veřejných trhů. Podle Daniela Newmana, šéfa Futurum Group, si vedení podniku uvědomilo, že investoři nebudou donekonečna tolerovat bezohledný přístup k růstu a utrácení. Trh vyžaduje, aby se masivní výdaje daly ospravedlnit adekvátním tempem růstu příjmů. Strategický obrat tak představuje snahu o demonstraci mnohem větší fiskální zodpovědnosti v době, kdy firma musí nadále tvrdě konkurovat gigantům jako Alphabet či Anthropic.
Zajištění dostatečného výpočetního výkonu přitom zůstává kritickým úzkým hrdlem. Trénování a provoz pokročilých AI modelů polyká obrovské množství čipů, paměti a především elektrické energie. I proto společnost letos vybrala astronomických 110 miliard dolarů, přičemž téměř polovina této částky přitekla od společnosti Amazon . Nedostatek kapacit je natolik vážný, že Altman již v listopadu veřejně přiznal nutnost omezovat dostupnost produktů a odkládat spuštění nových funkcí.
Zdroj: Getty images
Chcete využít této příležitosti?Infrastrukturní realita a přehodnocení projektu Stargate
Ještě v loňském roce to přitom vypadalo, že OpenAI rozpoutá infrastrukturní revoluci nevídaných rozměrů. Altman tehdy inicioval sérii dohod v hodnotě miliard dolarů s klíčovými hráči na trhu polovodičů, mezi nimiž nechyběla Nvidia , Advanced Micro Devices či Broadcom . Na podzim dokonce sebevědomě hovořil o výdajových závazcích blížících se k hranici 1,4 bilionu dolarů během následujících osmi let.
Tato astronomická čísla však na veřejných trzích vyvolala spíše paniku než nadšení a zažehla obavy z nafukování AI bubliny. Investoři si začali klást oprávněnou otázku, jak chce firma s ročními tržbami na úrovni 13,1 miliardy dolarů financovat takto gigantické závazky. Zlomovým bodem se stalo zářijové oznámení, podle kterého měla Nvidia do start-upu investovat až 100 miliard dolarů výměnou za masivní nasazení jejích technologií o celkovém výkonu 10 gigawattů. Analytici tehdy tuto strukturu přirovnávali k rizikovému financování dodavatelů, které předcházelo splasknutí dot-com bubliny.
Klíčovým testem Altmanových vizí se stal projekt Stargate v hodnotě 500 miliard dolarů, který byl s velkou pompou představen v lednu 2025 v Bílém domě za účasti prezidenta Donalda Trumpa. Původní plán počítal s tím, že OpenAI bude celý systém přímo provozovat a vlastnit část datových center, zatímco SoftBank zajistí financování a Oracle dodá technologie. Tváří v tvář praktickým problémům s výstavbou a neochotě věřitelů však musela firma couvnout.
Dnes je situace diametrálně odlišná. OpenAI v současnosti nevlastní žádná datová centra a podle zdrojů obeznámených se situací se na tom v dohledné době nic nezmění. Texaský kampus projektu Stargate si nyní pronajímá přímo Oracle, který na sebe rovněž bere dluhové zatížení v řádu desítek miliard dolarů. Experti navíc varují, že slibované termíny jsou nereálné. Profesor inženýrství Walid Saad upozorňuje, že vybudování jednoho gigawattu kapacity trvá tři až deset let kvůli složitým povolovacím procesům a zajištění adekvátních zdrojů energie.
Zdroj: Getty Images
Nová éra disciplíny a ochlazení vztahů s Nvidií
Tváří v tvář těmto fyzickým a logistickým překážkám muselo vedení přehodnotit svá očekávání. Místo budování vlastních komplexů se nyní plně spoléhá na existující infrastrukturu partnerů jako je Microsoft a Amazon. Analytik společnosti Gartner Arun Chandrasekaran tento posun kvituje s tím, že firma konečně začala racionálně zajišťovat ty kapacity, které jí poskytovatelé mohou reálně dodat již dnes, místo aby snila o vzdálené budoucnosti.
Firma proto investorům nedávno představila mnohem střízlivější strategii. Celkové výdaje na výpočetní výkon do roku 2030 nyní cílí na zhruba 600 miliard dolarů, což je částka, která má mnohem lépe korespondovat s očekávaným růstem příjmů. Důraz na interní disciplínu je patrný napříč celou společností. Vedení vyhlásilo takzvaný „kód červená“ pro urychlené vylepšování chatbota a agresivně se orientuje na vysoce produktivní firemní klientelu, která generuje stabilní cash flow.
Tento pragmatický přístup se odrazil i v upravených vztazích s klíčovými dodavateli. V rámci posledního kola financování se firma zavázala využívat 2 gigawatty kapacity vlastních AI čipů Trainium od Amazonu. Spolupráce s Nvidií sice pokračuje, ale v mnohem skromnějším měřítku. Výrobce čipů nakonec investoval „pouze“ 30 miliard dolarů a zavázal se dodat kapacity na svých chystaných systémech Vera Rubin.
Původní megalomanská dohoda o stomiliardové investici je podle deníku The Wall Street Journal aktuálně uložena k ledu. Sám šéf Nvidie Jensen Huang nedávno krotil očekávání, když prohlásil, že realizace takto masivního paktu pravděpodobně není na pořadu dne. OpenAI tak vstupuje do nové éry, kde bude muset pod drobnohledem trhů dokázat, že její astronomická nákladová struktura dokáže vygenerovat adekvátní ziskovost i v ostrém konkurenčním boji se společnostmi jako Meta Platforms a dalšími technologickými obry.
Klíčové body
OpenAI pod tlakem blížícího se vstupu na burzu opouští ambiciózní plány na vlastní výstavbu obřích datových center a mění se spíše v masivního nákupčího cloudových kapacit.
Původní plány na investice ve výši stovek miliard dolarů vyvolaly na Wall Street obavy z technologické bubliny, firma proto nyní váže plánované výdaje striktně na růst tržeb.
Velkolepé partnerství s Nvidií v hodnotě 100 miliard dolarů narazilo na realitu a bylo výrazně zredukováno, zatímco projekt Stargate z velké části přebírá na svá bedra Oracle.
Vystřízlivění z megalomanských plánů a tlak trhů
Když generální ředitel Sam Altman vystoupil začátkem tohoto měsíce na infrastrukturním summitu společnosti BlackRock (BLK) ve Washingtonu, přiznal poměrně tvrdou realitu. Budování vlastních datových center je podle něj extrémně složitá disciplína. Jako odstrašující příklad uvedl nedávné výkyvy počasí v texaském Abilene, které dočasně vyřadily z provozu tamní klíčový kampus. Tento incident je přitom jen špičkou ledovce v kontextu širších dodavatelských problémů a drtivého tlaku na plnění napjatých termínů, kterým tvůrce ChatGPT v současnosti čelí.
Sázky pro Altmana neustále rostou. Start-up, který byl v rámci nedávného rekordního kola financování oceněn na 730 miliard dolarů, se totiž připravuje na transformaci. Z miláčka soukromého kapitálu se má brzy stát atraktivní aktivum pro náročné manažery veřejných fondů v rámci očekávaného IPO. Tento přerod si však žádá oběti. Společnost musela ustoupit od některých mimořádně nákladných plánů, uložit k ledu vybrané ambiciózní projekty a smířit se s rolí masivního odběratele cloudových kapacit, nikoliv dominantního stavitele obřích infrastrukturních komplexů.
Analytici tento krok vnímají jako nezbytný ústupek realitě veřejných trhů. Podle Daniela Newmana, šéfa Futurum Group, si vedení podniku uvědomilo, že investoři nebudou donekonečna tolerovat bezohledný přístup k růstu a utrácení. Trh vyžaduje, aby se masivní výdaje daly ospravedlnit adekvátním tempem růstu příjmů. Strategický obrat tak představuje snahu o demonstraci mnohem větší fiskální zodpovědnosti v době, kdy firma musí nadále tvrdě konkurovat gigantům jako Alphabet (GOOGL) či Anthropic.
Zajištění dostatečného výpočetního výkonu přitom zůstává kritickým úzkým hrdlem. Trénování a provoz pokročilých AI modelů polyká obrovské množství čipů, paměti a především elektrické energie. I proto společnost letos vybrala astronomických 110 miliard dolarů, přičemž téměř polovina této částky přitekla od společnosti Amazon (AMZN) . Nedostatek kapacit je natolik vážný, že Altman již v listopadu veřejně přiznal nutnost omezovat dostupnost produktů a odkládat spuštění nových funkcí.
Zdroj: Getty images
Infrastrukturní realita a přehodnocení projektu Stargate
Ještě v loňském roce to přitom vypadalo, že OpenAI rozpoutá infrastrukturní revoluci nevídaných rozměrů. Altman tehdy inicioval sérii dohod v hodnotě miliard dolarů s klíčovými hráči na trhu polovodičů, mezi nimiž nechyběla Nvidia (NVDA) , Advanced Micro Devices (AMD) či Broadcom (AVGO) . Na podzim dokonce sebevědomě hovořil o výdajových závazcích blížících se k hranici 1,4 bilionu dolarů během následujících osmi let.
Tato astronomická čísla však na veřejných trzích vyvolala spíše paniku než nadšení a zažehla obavy z nafukování AI bubliny. Investoři si začali klást oprávněnou otázku, jak chce firma s ročními tržbami na úrovni 13,1 miliardy dolarů financovat takto gigantické závazky. Zlomovým bodem se stalo zářijové oznámení, podle kterého měla Nvidia do start-upu investovat až 100 miliard dolarů výměnou za masivní nasazení jejích technologií o celkovém výkonu 10 gigawattů. Analytici tehdy tuto strukturu přirovnávali k rizikovému financování dodavatelů, které předcházelo splasknutí dot-com bubliny.
Klíčovým testem Altmanových vizí se stal projekt Stargate v hodnotě 500 miliard dolarů, který byl s velkou pompou představen v lednu 2025 v Bílém domě za účasti prezidenta Donalda Trumpa. Původní plán počítal s tím, že OpenAI bude celý systém přímo provozovat a vlastnit část datových center, zatímco SoftBank (SFTBY) zajistí financování a Oracle (ORCL) dodá technologie. Tváří v tvář praktickým problémům s výstavbou a neochotě věřitelů však musela firma couvnout.
Dnes je situace diametrálně odlišná. OpenAI v současnosti nevlastní žádná datová centra a podle zdrojů obeznámených se situací se na tom v dohledné době nic nezmění. Texaský kampus projektu Stargate si nyní pronajímá přímo Oracle, který na sebe rovněž bere dluhové zatížení v řádu desítek miliard dolarů. Experti navíc varují, že slibované termíny jsou nereálné. Profesor inženýrství Walid Saad upozorňuje, že vybudování jednoho gigawattu kapacity trvá tři až deset let kvůli složitým povolovacím procesům a zajištění adekvátních zdrojů energie.
Zdroj: Getty Images
Nová éra disciplíny a ochlazení vztahů s Nvidií
Tváří v tvář těmto fyzickým a logistickým překážkám muselo vedení přehodnotit svá očekávání. Místo budování vlastních komplexů se nyní plně spoléhá na existující infrastrukturu partnerů jako je Microsoft (MSFT) a Amazon. Analytik společnosti Gartner Arun Chandrasekaran tento posun kvituje s tím, že firma konečně začala racionálně zajišťovat ty kapacity, které jí poskytovatelé mohou reálně dodat již dnes, místo aby snila o vzdálené budoucnosti.
Firma proto investorům nedávno představila mnohem střízlivější strategii. Celkové výdaje na výpočetní výkon do roku 2030 nyní cílí na zhruba 600 miliard dolarů, což je částka, která má mnohem lépe korespondovat s očekávaným růstem příjmů. Důraz na interní disciplínu je patrný napříč celou společností. Vedení vyhlásilo takzvaný „kód červená“ pro urychlené vylepšování chatbota a agresivně se orientuje na vysoce produktivní firemní klientelu, která generuje stabilní cash flow.
Tento pragmatický přístup se odrazil i v upravených vztazích s klíčovými dodavateli. V rámci posledního kola financování se firma zavázala využívat 2 gigawatty kapacity vlastních AI čipů Trainium od Amazonu. Spolupráce s Nvidií sice pokračuje, ale v mnohem skromnějším měřítku. Výrobce čipů nakonec investoval „pouze“ 30 miliard dolarů a zavázal se dodat kapacity na svých chystaných systémech Vera Rubin.
Původní megalomanská dohoda o stomiliardové investici je podle deníku The Wall Street Journal aktuálně uložena k ledu. Sám šéf Nvidie Jensen Huang nedávno krotil očekávání, když prohlásil, že realizace takto masivního paktu pravděpodobně není na pořadu dne. OpenAI tak vstupuje do nové éry, kde bude muset pod drobnohledem trhů dokázat, že její astronomická nákladová struktura dokáže vygenerovat adekvátní ziskovost i v ostrém konkurenčním boji se společnostmi jako Meta Platforms (META) a dalšími technologickými obry.
Makroekonomický pohled a nezadržitelný nástup umělé inteligence Makroekonomické prostředí současnosti je do značné míry definováno jedním dominantním tématem. Umělá inteligence...