Evropská centrální banka čelí v březnu 2026 zatěžkávací zkoušce své komunikační strategie. Trhy v březnu 2026 plně započítávají minimálně jedno zvýšení sazeb ECB kvůli íránskému konfliktu Představitelé ECB se snaží zachovat klid, ale v soukromí se připravují na rychlou reakci Prudce rostoucí náklady na energie a uzavření Hormuzského průlivu ohrožují cenovou stabilitu v Evropě Investoři vidí 33% šanci i na druhé zvýšení sazeb, což zpřísňuje finanční podmínky na trzích Zatímco se představitelé banky sídlící ve Frankfurtu snaží v souvislosti s válkou v Íránu a energetickou krizí projektovat klid a stabilitu, finanční trhy začínají agresivně sázet na zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce. Investoři, kteří donedávna očekávali setrvání nákladů na půjčky na úrovni 2 % až do roku 2027, nyní vnímají prudce rostoucí ceny energií jako bezprostřední hrozbu pro cenovou stabilitu v Evropě. Tato změna v očekáváních trhu kopíruje globální posun vnímání rizik měnové politiky. Ten už vedl k redukci sázek na pokles sazeb u Bank of England a vyvolal značnou volatilitu u predikcí pro americký FED. Pro ECB je situace o to citlivější, že oživuje bolestivé vzpomínky na rok 2022. Tehdy ruská invaze na Ukrajinu vystřelila inflaci do závratných výšin a centrální banka, navzdory tehdejším tržním očekáváním, s reakcí otálela, než byla nucena kapitulovat a sazby drasticky zvýšit. Stín roku 2022 a snaha o nápravu reputace Právě srovnání s rokem 2022 je něčím, čemu by se guvernéři jako Francois Villeroy de Galhau z francouzské centrální banky nebo jeho nizozemský protějšek Olaf Sleijpen rádi vyhnuli. Sleijpen zdůrazňuje, že současné okolnosti jsou „odlišné“, zejména proto, že měnová politika se nyní nachází v neutrálním nastavení, což před čtyřmi lety neplatilo. Tehdy byla kritika ECB velmi ostrá, neboť banka udržovala masivní nákupy aktiv a záporné depozitní sazby i v době, kdy už inflace vykazovala varovné signály. Prezident německé Bundesbanky Joachim Nagel v posledních dnech naznačil, že ECB by tentokrát mohla reagovat mnohem pohotověji. Pokud narušení dodávek energií způsobené vojenskou kampaní prezidenta Donalda Trumpa v Íránu povede k významnému nárůstu inflačních očekávání spotřebitelů, banka nebude váhat zasáhnout. Nagel potvrdil plný závazek instituce k zajištění cenové stability prohlášením, že ECB „může a udělá vše nezbytné“, aby tohoto cíle dosáhla. Mezi stabilitou a preventivním zásahem Hlavní ekonom ECB Philip Lane, který byl v letech 2021 a 2022 hlavním zastáncem politiky nízkých sazeb, se nyní ocitá v defenzivě. Kritici mu vyčítají, že tehdejší pomalá reakce přispěla k hloubce inflační krize. Lane však argumentuje, že centrální banky musí vážit i riziko příliš rychlého zvýšení sazeb, které v historii často vedlo k ekonomickým problémům. Podle něj mají představitelé ECB v paměti „dvě jizvy“ – nejen nedávnou inflační krizi, ale i chronicky nízkou inflaci z doby před pandemií. Situace je v pohybu a tvůrci politik se snaží vyhodnotit, jaký krok bude následovat. Podle Spyrose Andreopoulose z Thin Ice Macroeconomics se trhy snaží „předběhnout vývoj“, zatímco ECB situaci analyzuje, ale nutně na ni nemusí okamžitě reagovat. Klíčovou otázkou zůstává persistence šoku. Pro centrální banky není rozhodující pouze velikost cenového výkyvu, ale to, zda se vyšší ceny energií přelijí do mezd a dlouhodobých inflačních očekávání, čímž by vznikly nebezpečné sekundární efekty. Rozhodující březnové zasedání a hlasy jestřábů Před klíčovým rozhodnutím, které padne 19. března, zbývá představitelům ECB už jen několik dní na veřejná vyjádření, než příští čtvrtek začne období informačního klidu. Trhy budou bedlivě sledovat každé slovo členů Výkonné rady, jako jsou Frank Elderson nebo Isabel Schnabel. Zejména Schnabel, známá svým jestřábím postojem, vzbudila v pátek pozornost výzvou k „bdělosti“. Tento termín u mnoha investorů vyvolal vzpomínky na éru Jeana-Claudea Tricheta, který jej používal jako jasný signál k blížícímu se zvýšení sazeb. Simona delle Chiaie, hlavní ekonomka Bloombergu pro eurozónu, však varuje před přílišným spoléháním na lekce z minulosti. Podle ní by největším rizikem mohlo být, kdyby ECB dovolila vzpomínkám na rok 2022 formovat současnou politiku dříve, než to potvrdí reálná ekonomická data. Přecenění sazeb na trhu už samo o sobě vedlo k významnému zpřísnění finančních podmínek, což dává vedení ECB v nadcházejících týdnech dostatek podnětů k přemýšlení.