V březnu 2026 čelí globální ekonomika novému zdroji nejistoty, který může zásadně přepsat plány centrálních bankéřů. Fed varuje, že válka v Íránu může zvýšit inflaci a odložit plánované snižování úrokových sazeb Ceny ropy WTI vyskočily na 90 USD za barel, což je největší týdenní nárůst od roku 1985 Hormuzský průliv zůstává pro dopravu uzavřen, což vytváří tlak na persistenci vyšších cen energií Trhy přisuzují 95% šanci tomu, že Fed na březnovém zasedání ponechá úrokové sazby beze změny Představitelé americké centrální banky varují, že probíhající válečný konflikt v Íránu by mohl mít bezprostřední dopad na inflační výhled a prohloubit ekonomickou nestabilitu. Tato situace reálně hrozí odsunutím očekávaného snižování úrokových sazeb až na závěr letošního roku. Zatímco trhy ještě nedávno doufaly v uvolnění měnové politiky, březnové události v Perském zálivu vrací do hry scénář „vyšších sazeb po delší dobu“. John Williams, prezident newyorského Fedu, v tomto týdnu uvedl, že válka v Íránu je faktorem, který „očividně ovlivní krátkodobý inflační výhled“. Podle něj bude klíčové sledovat, jak vytrvalý a dlouhý tento konflikt bude, neboť jeho vliv na celkovou hladinu inflace je nezpochybnitelný. Williams zároveň upozornil na širší implikace pro finanční podmínky a ceny ropy, ačkoliv podotkl, že USA již nejsou na ropě tak závislé jako před padesáti lety. Zkušenosti ukazují, že pohyby cen černého zlata obvykle nemění fundamentální směřování ekonomiky, přesto Fed zůstává v režimu „počkejme a uvidíme“. Energetická krize a zablokovaný Hormuzský průliv Situace na komoditních trzích je kritická. Ceny ropy zaznamenaly největší týdenní nárůst od roku 1985 poté, co konflikt překonal hranici jednoho týdne a strategický Hormuzský průliv zůstal fakticky uzavřen pro veškerou dopravu. Lehká americká ropa West Texas Intermediate se v pátek obchodovala kolem hranice 90 USD za barel, což je drastický skok oproti úrovním kolem 60 USD, kde se pohybovala před vypuknutím bojů. Některé kontrakty s dodáním v dubnu 2026 dokonce atakovaly hranici 107,68 USD. Neel Kashkari, prezident minneapoliského Fedu, který pro letošní rok původně počítal s jedním snížením úrokových sazeb, vyjádřil značné pochybnosti. Podle něj útoky na Írán činí tento krok méně jistým a klíčovou otázkou zůstává persistence vysokých cen energií. Podobně se vyjádřila i prezidentka bostonského Fedu Susan Collins, která vnímá konflikt jako prvek, jenž značně vyostřuje nejistý ekonomický výhled. Přesto Collins věří, že by inflace mohla později v roce opět začít klesat, jakmile odezní vlivy zavedených cel. Strategie Bílého domu a vojenský horizont Délka konfliktu zůstává velkou neznámou, což komplikuje rozhodování měnového výboru. Prezident Donald Trump vytyčil základní časový rámec války na čtyři až pět týdnů, zároveň však zdůraznil, že má kapacitu i vůli pokračovat déle, aby „odsekl hlavu“ současnému režimu v Teheránu a zbavil ho moci. Tyto politické cíle korelují s hlášeními z centrálního velení USA (CENTCOM), které údajně žádá Pentagon o vyslání dalších zpravodajských důstojníků na podporu operací proti Íránu minimálně na 100 dní, pravděpodobně však až do září. Tato vojenská realita staví Fed do obtížné pozice. Pokud budou vysoké ceny energií přetrvávat po celé léto, inflační tlaky se mohou přelít i do ostatních částí ekonomiky. Guvernér Fedu Stephen Miran je sice méně znepokojen dopadem na ceny benzínu a připomíná, že centrální banka obvykle nereaguje na jednorázové šoky v cenách ropy, nicméně uznává, že takový vývoj prudce zvýší „headline“ inflaci. Miran zdůraznil, že pro střednědobý výhled je důležitější jádrová inflace, která ceny energií nezahrnuje. Čekání na data: Úrokové sazby zůstanou beze změny Navzdory dramatickému vývoji na Blízkém východě se neočekává, že by Fed na svém březnovém zasedání s úrokovými sazbami hýbal. Stejně jako v lednu pravděpodobně ponechá sazby na stávající úrovni. Guvernér Chris Waller se domnívá, že současný šok vypadá spíše jako jednorázová událost než jako krize ze 70. let, kdy OPEC cíleně omezil produkci v reakci na západní podporu Izraele. Waller zdůraznil, že rozhodující bude až dlouhodobost vysokých nákladů. Investoři již na tuto rétoriku reagovali a v pátek oceňovali pravděpodobnost ponechání sazeb beze změny na 95 %. Trh se nyní soustředí na to, zda Fed najde odvahu k prvnímu snížení sazeb alespoň ve druhém pololetí, nebo zda íránská válka definitivně pohřbí naděje na levnější úvěry v roce 2026. Jasno by mohlo vnést až zasedání koncem tohoto měsíce, kde centrální bankéři představí nové ekonomické projekce zohledňující aktuální válečný stav.