Napětí na globálních trzích zůstává vysoké a investoři sledují především vývoj ve Spojených státech, kde se střetává geopolitika, komodity i očekávání dalšího vývoje ekonomiky. Americké futures klesly o 0,1 % a signalizují opatrnost investorů Ceny ropy vzrostly až na 98,51 USD kvůli napětí v Hormuzském průlivu Wall Street posílila, ale geopolitická rizika zůstávají dominantní Asijské trhy převážně oslabily v reakci na globální nejistotu Americké futures ve čtvrtek mírně klesly o 0,1 %, což signalizuje opatrnost investorů po předchozím růstu akcií na Wall Street. Ten byl přitom poměrně solidní – index S&P 500 posílil o 0,5 % na 6 591,90 bodů, Dow Jones Industrial Average vzrostl o 0,7 % na 46 429,49 bodů a technologický Nasdaq Composite přidal 0,8 % na 21 929,83 bodů. Za růstem amerických indexů stály mimo jiné výrazné pohyby jednotlivých titulů. Akcie společnosti Arm Holding (ARM) vyskočily o 16,4 % poté, co oznámila vstup do segmentu vlastních čipů, což by mohlo zásadně změnit její obchodní model a zvýšit budoucí tržby. Naopak akcie společnosti On Holding (ONON) oslabily o 11,2 % v reakci na změny ve vedení, kdy generální ředitel Martin Hoffmann odstoupil a společnost přešla na model dvou spolugenerálních ředitelů. Klíčovým faktorem, který aktuálně formuje sentiment na amerických trzích, je však vývoj cen ropy. Ty se po krátkém poklesu opět vydaly vzhůru. Ropa Brent vzrostla o 1,3 % na 98,51 USD za barel, zatímco americká ropa přidala 1,6 % na 91,75 USD za barel. Tento pohyb přímo souvisí s eskalací konfliktu na Blízkém východě a především s nejistotou ohledně otevření Hormuzského průlivu. Situace se vyostřila poté, co Teherán odmítl americký návrh příměří. Prezident Donald Trump sice odložil ultimátum na zásah proti íránské infrastruktuře, nicméně vojenské napětí dále roste. Írán pokračuje v útocích na Izrael a další státy v regionu, zatímco Izrael reaguje leteckými údery na Teherán. Spojené státy zároveň připravují posílení vojenské přítomnosti v oblasti. Uzavření Hormuzského průlivu, kterým běžně prochází přibližně pětina světové ropy, tak nadále představuje zásadní riziko pro globální energetický trh. Od začátku konfliktu ceny ropy vzrostly přibližně o 40 %, což má přímé dopady na inflační očekávání i měnovou politiku. Vyšší ceny energií mohou komplikovat snahy amerického Fedu o stabilizaci inflace, a tím pádem ovlivnit i vývoj úrokových sazeb. Právě tato kombinace geopolitického rizika a makroekonomických dopadů je jedním z hlavních důvodů, proč investoři zůstávají opatrní, navzdory aktuálnímu růstu akciových indexů. Vedle ropy se pozornost investorů soustředí také na drahé kovy a měnové trhy. Ceny zlata klesly o 0,8 % na 4 513,90 USD za unci a stříbro oslabilo o 0,9 % na 71,97 USD za unci. Americký dolar mírně oslabil vůči japonskému jenu na 159,42, zatímco euro posílilo na 1,1570 USD. Tyto pohyby naznačují určitou stabilizaci na měnových trzích, i když celková nejistota přetrvává. Na vývoj ve Spojených státech bezprostředně reagovaly asijské trhy, které ve čtvrtek převážně oslabovaly. Japonský index Nikkei 225 klesl o 0,3 % na 53 607,75 bodů, zatímco jihokorejský Kospi zaznamenal výraznější pokles o 1,9 % na 5 537,30 bodů. Hongkongský Hang Seng oslabil o 1,4 % na 24 978,71 bodů a čínský Shanghai Composite klesl o 0,6 % na 3 909,16 bodů. Výjimkou byl tchajwanský Taiex, který si připsal mírný růst o 0,4 %, zatímco australský index S&P/ASX 200 oslabil jen nepatrně o 0,2 %. Celkově však asijské trhy odrážely zvýšenou averzi k riziku, která pramení především z nejistoty ohledně dalšího vývoje konfliktu a jeho dopadů na globální ekonomiku. Pro investory tak současná situace představuje komplexní kombinaci faktorů – geopolitické napětí, rostoucí ceny energií, měnové pohyby i rozdílnou výkonnost jednotlivých regionů. Krátkodobě lze očekávat pokračující volatilitu, přičemž klíčovým faktorem zůstane další vývoj v oblasti Blízkého východu a reakce Spojených států.