Klíčové body Během prvních šesti dnů úderů proti Íránu vyčerpala americká armáda munici za více než 11 miliard dolarů. Ekonomická asymetrie války se prohlubuje, jelikož USA používají střely za miliony dolarů proti dronům s výrobní cenou 30 tisíc dolarů. Pentagon připravuje žádost o dodatečných 50 miliard dolarů, což naráží na odpor fiskálních konzervativců i demokratů.   Finanční asymetrie a tenčící se arzenály Trumpova administrativa od počátku konfliktu s Íránem vyčerpala objem klíčové munice, jehož budování trvalo celé roky. Tento rapidní úbytek strategických rezerv vyvolává na nejvyšších místech vážné obavy ohledně rostoucích nákladů a schopnosti Spojených států tyto zásoby v dohledné době vůbec doplnit. Rychlé vyčerpání zbrojních skladů se týká především pokročilých zbraňových systémů s dlouhým doletem. Podle zdrojů obeznámených s vojenskými operacemi jde o masivní spotřebu, kterou americké námořnictvo bude pociťovat ještě několik let. Rostoucí náklady vytvářejí na Donalda Trumpa enormní tlak, zejména proto, že válka paralyzovala kritický námořní obchodní koridor. V důsledku tohoto geopolitického otřesu Ropa (CL=F) prudce zdražila a její cena se přehoupla přes hranici 100 dolarů za barel. Představitelé Pentagonu nedávno senátorům přiznali, že jen během prvních šesti dnů úderů stála válka více než 11 miliard dolarů. Drtivou většinu této astronomické částky přitom spolkla právě spotřebovaná munice, což odhaluje neúprosnou ekonomickou realitu moderního válčení. Výrobcem klíčových podzvukových střel s plochou dráhou letu Tomahawk, které nesou tisícilibrovou hlavici, je RTX Corporation (RTX) . Každá taková střela vyjde americké daňové poplatníky na 3,6 milionu dolarů. Demokratický senátor a veterán letectva Mark Kelly upozornil na propastný rozdíl v nákladech. Zatímco USA odpalují systémy Patriot a THAAD za miliony dolarů za kus, Íránci útočí levnými drony Shahed. Ty dokáže Teherán podle amerických zpravodajců rychle chrlit za pouhých 30 tisíc dolarů za kus. Podle Kellyho tato matematika zkrátka nefunguje. Zdroj: BurzovníSvět.cz Politická bitva o 50 miliard dolarů na Capitol Hillu Očekává se, že Pentagon v nadcházejících dnech předloží Bílému domu a Kongresu formální žádost o dodatečné vojenské výdaje ve výši až 50 miliard dolarů. Tento krok nevyhnutelně odstartuje tvrdou politickou bitvu, která naplno odhalí rostoucí neklid mezi zákonodárci ohledně kroků současné administrativy. Republikánská senátorka Lisa Murkowski z klíčového rozpočtového výboru již varovala, že Kongres se bude bránit jakémukoliv očekávání, že by měl Bílému domu vystavit bianco šek. Pentagon podle ní musí se zákonodárci aktivně komunikovat a poskytnout jasné opodstatnění požadovaných výdajů. Schválení jakéhokoliv doplňkového balíčku pro válku v Íránu narazí na překážky v obou komorách Kongresu. Republikáni drží ve Sněmovně reprezentantů jen nejtěsnější možnou většinu a fiskální konzervativci pravděpodobně odmítnou jakýkoliv masivní výdaj státních peněz. Situace by se mohla ještě více zkomplikovat, pokud by se Bílý dům pokusil k vojenskému financování připojit další veřejné výdaje, jako jsou například celní úlevy pro americké zemědělce. Demokraté navíc válku s Íránem kritizují jako nelegální, protože Trump nepožádal Kongres o schválení, a další peníze pro Pentagon zřejmě nepodpoří. Bývalý vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell naopak vyzval své kolegy, aby rozpočet schválili, i když s použitím síly nesouhlasí. Podle něj jde o nezbytnou příležitost investovat do strategických obranných priorit, protože slabost přitahuje další výzvy ze strany globálních protivníků. V roce, kdy se konají volby do Kongresu, je konflikt u amerických voličů stále méně populární. Občané čelí prudce rostoucím cenám pohonných hmot a ptají se, zda prezident neuvrhl zemi do dalšího vleklého blízkovýchodního konfliktu. Demokrat Ron Wyden označil náklady za astronomickou sumu, která roste doslova každou minutu. Zdroj: Shutterstock Průmyslové limity a hrozba pro globální strategii Statistiky nákupů odhalují znepokojivou realitu. Americká armáda za posledních pět let nakoupila pouhých 322 střel Tomahawk. Toto číslo zahrnuje i 57 střel, které má námořnictvo vyčleněné pro fiskální rok 2026 za 206,6 milionu dolarů. Armáda tak bude schopna doplnit jen zlomek toho, co v posledních dnech pravděpodobně odpálila. Spojené státy navíc v letech 2024 a 2025 použily nejméně 124 těchto střel proti jemenským povstalcům Húsíům a íránským jaderným zařízením. Podle generála Dana Cainea bylo při útoku na zařízení v Isfahánu použito více než dvě desítky raket. Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) odhaduje, že jen během prvních 100 hodin války, která vypukla 28. února, odpálily USA 168 Tomahawků. Nahrazení tohoto arzenálu, stejně jako zásob protivzdušné obrany Patriot a THAAD, potrvá podle amerických zákonodárců celé roky. Američtí představitelé již delší dobu vyjadřují obavy, že spotřeba munice by mohla výrazně převýšit výrobní kapacity. Pokud by byly Spojené státy vtaženy do konfliktu s protivníky, jako je Rusko nebo Čína, nebezpečně vyčerpané zásoby by snížily připravenost armády čelit budoucím hrozbám. Senátorka Murkowski připomněla nedávná jednání s Ukrajinou a evropskými partnery, kterým americká administrativa musela vysvětlovat, že by ráda pomohla více, ale fyzicky k tomu nemá dostatečné zásoby. Současné tempo spotřeby v Íránu tyto obavy jen umocňuje. Ministr obrany Pete Hegseth nicméně jakýkoliv nedostatek odmítá a tvrdí, že zásoby ofenzivních i defenzivních zbraní umožňují udržet kampaň tak dlouho, jak bude potřeba. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dodala, že armáda má více než dostatek munice k dosažení cílů operace Epic Fury, přičemž prezident Trump bude nadále tlačit na zbrojaře, aby urychlili výrobu.