Benzin v USA zdražil o 27 centů za týden, což zvyšuje atraktivitu elektrických vozů značek Tesla (TSLA) a Rivian Automotive (RIVN)
Průměrná cena nového elektromobilu v lednu klesla na 55 715 USD, zatímco spalovací vozy mírně podražily
Daňové úlevy na elektromobily vyprší v září, což může koncem roku 2026 vést k celkovému zpomalení prodejů
Pouze 16 % spotřebitelů plánuje nákup elektromobilu kvůli obavám z dojezdu a nedostatečné infrastruktuře dobíjecích stanic
Jen během posledního týdne vzrostly maloobchodní ceny benzinu v USA na průměrných 3,25 USD za galon, což představuje nárůst o téměř 27 centů. Podle asociace AAA jde o nejprudší týdenní skok za poslední čtyři roky, srovnatelný pouze s obdobím po ruské invazi na Ukrajinu. Tento vývoj dramaticky mění vnímání cenové dostupnosti vozů na baterie a může zvrátit dosavadní vlažný postoj spotřebitelů.
Zatímco fosilní paliva zdražují o 9 % během sedmi dnů, náklady na dobíjení elektromobilů zůstávají stabilní. Průměrná cena u veřejných dobíjecích stanic se drží na úrovni 39 centů za kilowatthodinu. Při průměrném dojezdu přibližně 33 mil na jednu kilowatthodinu se ekonomické nůžky mezi spalovacími motory a elektrickým pohonem rozevírají stále citelněji. Odborníci se shodují, že tématem roku 2026 v autoprůmyslu je cenová dostupnost, a aktuální ropný šok tento trend pouze umocňuje.
Zdroj: Shutterstock
Elektromobily zlevňují, zatímco konvenční vozy zdražují
Statistiky z ledna ukazují zajímavý paradox. Průměrná cena nového elektromobilu klesla na 55 715 USD, a to i přesto, že automobilky omezily dotační pobídky. Naproti tomu průměrná cena vozu se spalovacím motorem meziročně vzrostla o 1,9 % na 49 191 USD. Rozdíl v pořizovacích nákladech se tedy postupně smazává, což v kombinaci s drahým benzinem nahrává značkám jako Tesla (TSLA). Ta se snaží oslovit širší vrstvy zákazníků zaváděním levnějších verzí svých populárních modelů Model Y a Model 3.
Pozadu nezůstávají ani ostatní hráči. Rivian Automotive (RIVN) vkládá velké naděje do svého připravovaného SUV s označením R2 a jihokorejská Kia (000270.KS) útočí na trh kompaktním modelem EV3. Jedním z nejdostupnějších vozů na trhu pak zůstává Nissan Leaf od japonské automobilky Nissan (7201.T), jehož startovací cena se pohybuje pod hranicí 32 000 USD. Andrew Garberson ze společnosti Recurrent uvádí, že každý signál z trhu potvrzuje rostoucí atraktivitu těchto dostupnějších elektrických modelů v reakci na drahá paliva.
Výhled pro zbytek roku 2026 však obsahuje i varovné signály. Celkový prodej elektromobilů by mohl zpomalit kvůli vypršení daňových úlev, které je naplánováno na září. Navíc některé automobilky v reakci na nejistotu již dříve omezily své plánované investice do elektrifikace. Přesto trh oživuje rostoucí nabídka ojetých vozů. V roce 2025 vzrostl trh s ojetými elektromobily o 35 % a v letošním roce se očekává, že na sekundární trh dorazí až 500 000 dalších vozů, což by mohlo srazit průměrnou cenu ojetiny pod lednových 35 442 USD.
I přes lákavou úsporu za palivo zůstává značná část veřejnosti skeptická. Loňský průzkum AAA mezi dospělými Američany ukázal, že pouze 16 % respondentů zvažuje koupi elektromobilu jako svého příštího vozu, což je nejnižší číslo za posledních šest let. Naopak 63 % dotázaných nákup na baterie vylučuje. Hlavní motivací pro zbývajících 16 % zájemců je sice v 77 % případů právě úspora za benzin, ale ani to nemusí k masové adopci stačit.
Spotřebitele stále trápí vysoké pořizovací náklady, omezená dostupnost nabíjení a takzvaný „strach z dojezdu“. Automobilky na těchto slabinách intenzivně pracují. Většina velkých výrobců již podepsala dohody o využívání sítě rychlonabíječek společnosti Tesla, která provozuje nejrozsáhlejší infrastrukturu v USA. Cílem je odstranit jednu z hlavních překážek, která brání řidičům opustit své „žrouty benzinu“.
Budoucnost patří dostupnosti a širší síti nabíječek
Tradiční američtí giganti jako Ford (F) nebo General Motors (GM) rovněž potvrzují plány na uvedení cenově dostupnějších elektrických modelů. Uvědomují si, že bez konkurenceschopné ceny a spolehlivého nabíjení narazí adopce elektromobilů na svůj přirozený strop. Recentní události na ropném trhu však fungují jako katalyzátor, který nutí zákazníky znovu propočítat celkové náklady na vlastnictví vozu.
Jak shrnuje Garberson z Recurrent, rostoucí ceny benzinu budou i nadále zvyšovat atraktivitu cenově dostupných elektrických modelů. Pokud se automobilkám podaří zkombinovat nižší prodejní ceny s lepší přístupností k nabíjecí síti, mohl by být rok 2026 rokem, kdy elektromobily konečně prorazí k masovému publiku navzdory pesimistickým průzkumům z minulosti.
Zdroj: Shutterstock
Vysoké ceny u čerpacích stanic se vrací do centra pozornosti a pro prodejce elektrických vozidel by tato situace mohla představovat nečekaný impuls.
Klíčové body
Benzin v USA zdražil o 27 centů za týden, což zvyšuje atraktivitu elektrických vozů značek Tesla (TSLA) a Rivian Automotive (RIVN)
Průměrná cena nového elektromobilu v lednu klesla na 55 715 USD, zatímco spalovací vozy mírně podražily
Daňové úlevy na elektromobily vyprší v září, což může koncem roku 2026 vést k celkovému zpomalení prodejů
Pouze 16 % spotřebitelů plánuje nákup elektromobilu kvůli obavám z dojezdu a nedostatečné infrastruktuře dobíjecích stanic
Jen během posledního týdne vzrostly maloobchodní ceny benzinu v USA na průměrných 3,25 USD za galon, což představuje nárůst o téměř 27 centů. Podle asociace AAA jde o nejprudší týdenní skok za poslední čtyři roky, srovnatelný pouze s obdobím po ruské invazi na Ukrajinu. Tento vývoj dramaticky mění vnímání cenové dostupnosti vozů na baterie a může zvrátit dosavadní vlažný postoj spotřebitelů.
Zatímco fosilní paliva zdražují o 9 % během sedmi dnů, náklady na dobíjení elektromobilů zůstávají stabilní. Průměrná cena u veřejných dobíjecích stanic se drží na úrovni 39 centů za kilowatthodinu. Při průměrném dojezdu přibližně 33 mil na jednu kilowatthodinu se ekonomické nůžky mezi spalovacími motory a elektrickým pohonem rozevírají stále citelněji. Odborníci se shodují, že tématem roku 2026 v autoprůmyslu je cenová dostupnost, a aktuální ropný šok tento trend pouze umocňuje.
Zdroj: Shutterstock
Elektromobily zlevňují, zatímco konvenční vozy zdražují
Statistiky z ledna ukazují zajímavý paradox. Průměrná cena nového elektromobilu klesla na 55 715 USD, a to i přesto, že automobilky omezily dotační pobídky. Naproti tomu průměrná cena vozu se spalovacím motorem meziročně vzrostla o 1,9 % na 49 191 USD. Rozdíl v pořizovacích nákladech se tedy postupně smazává, což v kombinaci s drahým benzinem nahrává značkám jako Tesla (TSLA) . Ta se snaží oslovit širší vrstvy zákazníků zaváděním levnějších verzí svých populárních modelů Model Y a Model 3.
Pozadu nezůstávají ani ostatní hráči. Rivian Automotive (RIVN) vkládá velké naděje do svého připravovaného SUV s označením R2 a jihokorejská Kia (000270.KS) útočí na trh kompaktním modelem EV3. Jedním z nejdostupnějších vozů na trhu pak zůstává Nissan Leaf od japonské automobilky Nissan (7201.T) , jehož startovací cena se pohybuje pod hranicí 32 000 USD. Andrew Garberson ze společnosti Recurrent uvádí, že každý signál z trhu potvrzuje rostoucí atraktivitu těchto dostupnějších elektrických modelů v reakci na drahá paliva.
Výhled pro zbytek roku 2026 však obsahuje i varovné signály. Celkový prodej elektromobilů by mohl zpomalit kvůli vypršení daňových úlev, které je naplánováno na září. Navíc některé automobilky v reakci na nejistotu již dříve omezily své plánované investice do elektrifikace. Přesto trh oživuje rostoucí nabídka ojetých vozů. V roce 2025 vzrostl trh s ojetými elektromobily o 35 % a v letošním roce se očekává, že na sekundární trh dorazí až 500 000 dalších vozů, což by mohlo srazit průměrnou cenu ojetiny pod lednových 35 442 USD.
Strach z dojezdu a nedostatečná infrastruktura
I přes lákavou úsporu za palivo zůstává značná část veřejnosti skeptická. Loňský průzkum AAA mezi dospělými Američany ukázal, že pouze 16 % respondentů zvažuje koupi elektromobilu jako svého příštího vozu, což je nejnižší číslo za posledních šest let. Naopak 63 % dotázaných nákup na baterie vylučuje. Hlavní motivací pro zbývajících 16 % zájemců je sice v 77 % případů právě úspora za benzin, ale ani to nemusí k masové adopci stačit.
Spotřebitele stále trápí vysoké pořizovací náklady, omezená dostupnost nabíjení a takzvaný „strach z dojezdu“. Automobilky na těchto slabinách intenzivně pracují. Většina velkých výrobců již podepsala dohody o využívání sítě rychlonabíječek společnosti Tesla, která provozuje nejrozsáhlejší infrastrukturu v USA. Cílem je odstranit jednu z hlavních překážek, která brání řidičům opustit své „žrouty benzinu“.
Budoucnost patří dostupnosti a širší síti nabíječek
Tradiční američtí giganti jako Ford (F) nebo General Motors (GM) rovněž potvrzují plány na uvedení cenově dostupnějších elektrických modelů. Uvědomují si, že bez konkurenceschopné ceny a spolehlivého nabíjení narazí adopce elektromobilů na svůj přirozený strop. Recentní události na ropném trhu však fungují jako katalyzátor, který nutí zákazníky znovu propočítat celkové náklady na vlastnictví vozu.
Jak shrnuje Garberson z Recurrent, rostoucí ceny benzinu budou i nadále zvyšovat atraktivitu cenově dostupných elektrických modelů. Pokud se automobilkám podaří zkombinovat nižší prodejní ceny s lepší přístupností k nabíjecí síti, mohl by být rok 2026 rokem, kdy elektromobily konečně prorazí k masovému publiku navzdory pesimistickým průzkumům z minulosti.
Zdroj: Shutterstock