Bankám v Česku stoupl čistý zisk na 126,8 miliardy korun
Bilanční suma sektoru vzrostla na 11,431 bilionu korun
Úrokové výnosy klesly, rostly příjmy z poplatků a provizí
Windfall tax přinese státu pouze nižší stovky milionů korun
Bankám a spořitelnám se podle dat České národní banky (ČNB) zvýšil souhrnný čistý zisk meziročně o 5,3 miliardy korun, čímž dosáhl celkové úrovně 126,8 miliardy korun.
Vedle ziskovosti rostla také velikost celého sektoru. Bilanční suma bank ke konci roku činila 11,431 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst přibližně o 803 miliard korun. Vývoj ukazuje, že české bankovnictví zůstává stabilní a nadále se rozšiřuje, i když tempo růstu zisků již není tak dynamické jako v předchozích letech.
Stabilní ekonomika podpořila bankovní sektor
Za růstem ziskovosti bank stála především relativně příznivá makroekonomická situace. Kombinace úrokových sazeb a ekonomického prostředí vytvořila podmínky, které bankám umožnily udržovat stabilní marže a zároveň podpořit úvěrovou aktivitu.
Základní úroková sazba během roku klesla na úroveň, která pomáhala stimulovat poskytování úvěrů. Současně však zůstala dostatečně vysoká na to, aby bankám poskytovala prostor pro udržení ziskovosti jejich úrokových operací.
Zdroj: Shutterstock
V některých případech navíc banky mohly rozpouštět opravné položky vytvořené v předchozích letech, které byly původně určeny na krytí potenciálních systémových rizik. Jelikož se tato rizika v očekávané míře nenaplnila, mohly tyto rezervy pozitivně ovlivnit výsledky hospodaření.
Určitým slabším bodem zůstala investiční aktivita podnikové sféry. Firmy byly v investicích spíše opatrné, což se částečně promítlo do menší poptávky po financování některých projektů. Na druhé straně se však neobjevoval výrazný nárůst firemních bankrotů, což přispělo k celkové stabilitě bankovního sektoru.
Výsledky bank podporoval také vývoj provozních příjmů. Zisk z finanční a provozní činnosti bank vzrostl meziročně o 12 miliard korun na celkových 260,2 miliardy korun.
Struktura výnosů však zaznamenala určité změny. Úrokové výnosy bank meziročně klesly o 75,6 miliardy korun a dosáhly úrovně 451,9 miliardy korun. Tento vývoj souvisí především se změnami úrokového prostředí a postupným vývojem měnové politiky.
Naopak výnosy z poplatků a provizí zaznamenaly růst. Ty se zvýšily o 4,8 miliardy korun a dosáhly celkové výše 70,1 miliardy korun. Tento segment příjmů představuje důležitou doplňkovou složku bankovních výnosů, která pomáhá vyrovnávat výkyvy v úrokových příjmech.
Celkově tak banky dokázaly kompenzovat pokles části úrokových výnosů růstem jiných zdrojů příjmů a stabilním provozním výkonem.
Ziskovost se vrací k dlouhodobým průměrům
Přestože celkový zisk bank zůstává nominálně velmi vysoký, tempo jeho růstu se ve srovnání s předchozími roky zpomalilo. Vývoj naznačuje postupný návrat ziskovosti bankovního sektoru k dlouhodobě udržitelným úrovním.
Pokud se ziskovost bank porovná s výkonem celé ekonomiky, velikostí bankovních aktiv nebo kapitálovými požadavky, současné výsledky ukazují, že české banky dosahují v posledních dvou letech velmi solidních výsledků. Ve srovnání s obdobím před pandemií se tak sektor opět dostává na vyšší úroveň ziskovosti.
Tento vývoj zároveň naznačuje stabilizaci sektoru po období výraznějších výkyvů způsobených pandemií, změnami úrokových sazeb a geopolitickými riziky.
Dopad daně z mimořádných zisků
Na výsledky bankovního sektoru má stále vliv také daň z mimořádných zisků, známá jako windfall tax. Tato daň byla zavedena jako mimořádné opatření a představuje 60% daňovou přirážku na nadměrný zisk.
Výše tohoto zisku se stanovuje jako rozdíl mezi aktuálním základem daně a průměrem základu daně z předchozích čtyř let navýšeným o 20 procent.
Zdroj: Shutterstock
Přestože největší banky budou tuto daň platit i z výsledků za rok 2025, očekává se, že její celkový výběr nebude výrazný. Odhady naznačují, že částka, kterou banky odvedou, se bude pohybovat pouze v řádu nižších stovek milionů korun.
Z pohledu bankovního sektoru tak tato daň nepředstavuje zásadní zásah do hospodaření. Zároveň ani pro státní rozpočet nepůjde o významný zdroj příjmů.
Výsledky za rok 2025 tedy potvrzují, že český bankovní sektor zůstává stabilní a profitabilní. Růst zisků, rozšiřování bilanční sumy a relativně příznivá makroekonomická situace vytvářejí prostředí, ve kterém banky dokážou nadále generovat solidní finanční výsledky.
Souhrnný čistý zisk bank a spořitelen v milionech Kč:
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
Zisk po zdanění
59.740
55.656
53.337
64.307
61.048
63.092
66.373
73.898
75.354
81.440
91.105
47.470
70,344
102,232
104,045
121,500
126,798
Zdroj: ČNB
Bankovní sektor v České republice uzavřel rok 2025 s dalším růstem ziskovosti.
Klíčové body
Bankám v Česku stoupl čistý zisk na 126,8 miliardy korun
Bilanční suma sektoru vzrostla na 11,431 bilionu korun
Úrokové výnosy klesly, rostly příjmy z poplatků a provizí
Windfall tax přinese státu pouze nižší stovky milionů korun
Bankám a spořitelnám se podle dat České národní banky (ČNB) zvýšil souhrnný čistý zisk meziročně o 5,3 miliardy korun, čímž dosáhl celkové úrovně 126,8 miliardy korun.
Vedle ziskovosti rostla také velikost celého sektoru. Bilanční suma bank ke konci roku činila 11,431 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst přibližně o 803 miliard korun. Vývoj ukazuje, že české bankovnictví zůstává stabilní a nadále se rozšiřuje, i když tempo růstu zisků již není tak dynamické jako v předchozích letech.
Stabilní ekonomika podpořila bankovní sektor
Za růstem ziskovosti bank stála především relativně příznivá makroekonomická situace. Kombinace úrokových sazeb a ekonomického prostředí vytvořila podmínky, které bankám umožnily udržovat stabilní marže a zároveň podpořit úvěrovou aktivitu.
Základní úroková sazba během roku klesla na úroveň, která pomáhala stimulovat poskytování úvěrů. Současně však zůstala dostatečně vysoká na to, aby bankám poskytovala prostor pro udržení ziskovosti jejich úrokových operací.
Zdroj: Shutterstock
V některých případech navíc banky mohly rozpouštět opravné položky vytvořené v předchozích letech, které byly původně určeny na krytí potenciálních systémových rizik. Jelikož se tato rizika v očekávané míře nenaplnila, mohly tyto rezervy pozitivně ovlivnit výsledky hospodaření.
Určitým slabším bodem zůstala investiční aktivita podnikové sféry. Firmy byly v investicích spíše opatrné, což se částečně promítlo do menší poptávky po financování některých projektů. Na druhé straně se však neobjevoval výrazný nárůst firemních bankrotů, což přispělo k celkové stabilitě bankovního sektoru.
Růst provozních výnosů bank
Výsledky bank podporoval také vývoj provozních příjmů. Zisk z finanční a provozní činnosti bank vzrostl meziročně o 12 miliard korun na celkových 260,2 miliardy korun.
Struktura výnosů však zaznamenala určité změny. Úrokové výnosy bank meziročně klesly o 75,6 miliardy korun a dosáhly úrovně 451,9 miliardy korun. Tento vývoj souvisí především se změnami úrokového prostředí a postupným vývojem měnové politiky.
Naopak výnosy z poplatků a provizí zaznamenaly růst. Ty se zvýšily o 4,8 miliardy korun a dosáhly celkové výše 70,1 miliardy korun. Tento segment příjmů představuje důležitou doplňkovou složku bankovních výnosů, která pomáhá vyrovnávat výkyvy v úrokových příjmech.
Celkově tak banky dokázaly kompenzovat pokles části úrokových výnosů růstem jiných zdrojů příjmů a stabilním provozním výkonem.
Ziskovost se vrací k dlouhodobým průměrům
Přestože celkový zisk bank zůstává nominálně velmi vysoký, tempo jeho růstu se ve srovnání s předchozími roky zpomalilo. Vývoj naznačuje postupný návrat ziskovosti bankovního sektoru k dlouhodobě udržitelným úrovním.
Pokud se ziskovost bank porovná s výkonem celé ekonomiky, velikostí bankovních aktiv nebo kapitálovými požadavky, současné výsledky ukazují, že české banky dosahují v posledních dvou letech velmi solidních výsledků. Ve srovnání s obdobím před pandemií se tak sektor opět dostává na vyšší úroveň ziskovosti.
Tento vývoj zároveň naznačuje stabilizaci sektoru po období výraznějších výkyvů způsobených pandemií, změnami úrokových sazeb a geopolitickými riziky.
Dopad daně z mimořádných zisků
Na výsledky bankovního sektoru má stále vliv také daň z mimořádných zisků, známá jako windfall tax. Tato daň byla zavedena jako mimořádné opatření a představuje 60% daňovou přirážku na nadměrný zisk.
Výše tohoto zisku se stanovuje jako rozdíl mezi aktuálním základem daně a průměrem základu daně z předchozích čtyř let navýšeným o 20 procent.
Zdroj: Shutterstock
Přestože největší banky budou tuto daň platit i z výsledků za rok 2025, očekává se, že její celkový výběr nebude výrazný. Odhady naznačují, že částka, kterou banky odvedou, se bude pohybovat pouze v řádu nižších stovek milionů korun.
Z pohledu bankovního sektoru tak tato daň nepředstavuje zásadní zásah do hospodaření. Zároveň ani pro státní rozpočet nepůjde o významný zdroj příjmů.
Výsledky za rok 2025 tedy potvrzují, že český bankovní sektor zůstává stabilní a profitabilní. Růst zisků, rozšiřování bilanční sumy a relativně příznivá makroekonomická situace vytvářejí prostředí, ve kterém banky dokážou nadále generovat solidní finanční výsledky.
Souhrnný čistý zisk bank a spořitelen v milionech Kč:
20092010201120122013201420152016201720182019202020212022202320242025Zisk po zdanění59.74055.65653.33764.30761.04863.09266.37373.89875.35481.44091.10547.47070,344102,232104,045121,500126,798Zdroj: ČNB