Klíčové body Spotové zlato se propadlo k hranici 4 100 dolarů za unci a zaznamenalo vůbec nejhlubší týdenní ztrátu od roku 1983. Masivní výprodej je tažen snahou investorů získat hotovost, přičemž z trhu mizí spekulativní kapitál i prostředky z ETF fondů. Geopolitické napětí eskaluje poté, co Donald Trump dal Íránu 48 hodin na odblokování Hormuzského průlivu pod hrozbou vojenských úderů.   Likviditní krize a honba za hotovostí Tradiční poučka o tom, že drahé kovy v dobách geopolitických krizí bezpečně rostou, v současném tržním prostředí absolutně selhává. Zlato (GC=F) se ocitlo v centru masivní bouře a zcela smazalo veškeré cenové nárůsty, které si od začátku roku 2026 připsalo. Cena tohoto kovu klesala devět dní v řadě, jelikož válečný konflikt na Blízkém východě vyvolal napříč globálními trhy plošnou paniku a tvrdé výprodeje. Tento drtivý tlak se nevyhnul ani dalším drahým kovům. Stříbro (SI=F) se v jednom okamžiku zřítilo o více než 10 %, což jen podtrhuje extrémní nervozitu panující mezi obchodníky. Samotné spotové zlato se propadlo až o 8,8 % a zastavilo se těsně pod psychologickou hranicí 4 100 dolarů za trojskou unci. Při pohledu na širší časový rámec jsou statistiky ještě varovnější. Od okamžiku, kdy vypukla válka v Íránu, ztratil žlutý kov již více než 20 % své hodnoty. Trh tak právě vstřebal vůbec největší týdenní propad od roku 1983. Značnou část těchto masivních ztrát lze připsat fenoménu, který se na Wall Street označuje jako honba za hotovostí. V situaci, kdy konflikt nutí investory narychlo opouštět pozice, se zbavují především svých relativně likvidních aktiv, aby pokryli ztráty jinde. „Zlato má v tuto chvíli zásadní problém s likviditou,“ vysvětlil Johan Jooste, generální ředitel společnosti Pangaea Wealth AG. Rychlý výprodej je podle něj tažen nutkavou potřebou investorů získat volný kapitál. Jooste rovněž varoval, že pokud bude válka nadále eskalovat, riziko dalšího poklesu cen drahých kovů zůstává vysoce aktuální. Zdroj: Burzovnísvět.cz Úrokové sazby a kapitulace spekulantů Kromě samotné geopolitiky sráží ceny drahých kovů dolů také neúprosná makroekonomická realita. Očekávání vyšších úrokových sazeb a posilující americký dolar vytvářejí silný protivítr, kterému trh nedokáže vzdorovat. Od začátku konfliktu prudce rostou ceny energií, což zvyšuje pravděpodobnost dalšího zpřísňování měnové politiky ze strany amerického Fedu i dalších světových centrálních bank. Když úrokové sazby zůstávají na zvýšených úrovních, aktiva nenesoucí žádný pravidelný výnos, jako je právě fyzické zlato, logicky ztrácejí pro investory na přitažlivosti. Současná dynamika navíc nápadně připomíná situaci po ruské invazi na Ukrajinu. Tehdy po počátečním cenovém skoku následoval měsíce trvající pozvolný pokles, protože energetický šok se přelil do širší ekonomiky a umocnil globální inflační tlaky. „Samotný rozsah současného výprodeje zlata není historicky bezprecedentní, ale tempo tohoto propadu je mnohem rychlejší než při mnoha událostech v minulosti,“ upozornil Wayne Gordon, investiční poradce z divize správy majetku ve společnosti UBS Group AG (UBS) . Rychlost, s jakou trh maže předchozí zisky, zaskočila i zkušené analytiky. Výprodeje se přitom prohlubují napříč všemi typy zlatých aktiv. Agregovaný otevřený zájem o futures kontrakty na burze Comex se propadl na nejnižší úroveň od roku 2018. Tento údaj jasně ukazuje na masivní kapitulaci a vyplavení spekulativních pozic z trhu. Podobný trend vidíme u burzovně obchodovaných fondů (ETF) krytých fyzickým zlatem. Tyto nástroje, oblíbené mezi institucionálními i drobnými investory, zaznamenaly od začátku letošního roku čistý odliv přesahující 11 tun. Zdroj: Shutterstock Geopolitické ultimátum a hrozba destrukce Současný cenový kolaps je o to dramatičtější, uvědomíme-li si, z jakých výšin trh padá. Žlutý kov zakončil loňský rok na hodnotě 4 319,37 dolaru za unci. Koncem ledna letošního roku pak vystřelil na historické maximum přesahující 5 595 dolarů. Tento strmý růst je však nyní zcela vymazán nekompromisní geopolitickou realitou posledních dní. Během uplynulého víkendu nabrala situace na Blízkém východě bezprecedentní obrátky. Americký prezident Donald Trump dal Íránu striktní dvoudenní lhůtu na to, aby znovu otevřel strategicky klíčový Hormuzský průliv. Pokud tak Teherán neučiní, čelí hrozbě přímých vojenských úderů na své elektrárny. Toto ultimátum bylo zveřejněno v sobotu přesně v 19:44 newyorského času. Íránská reakce na sebe nenechala dlouho čekat a přinesla vyhlídku na další drastickou eskalaci. Teherán kontroval prohlášením, že v případě jakéhokoli útoku na svá energetická zařízení uzavře tuto strategickou vodní cestu „zcela a trvale“. Navíc pohrozil, že jeho odveta by cílila na kritickou infrastrukturu v oblasti energetiky, informačních technologií a odsolovacích zařízení. Tato rétorická přestřelka a reálná hrozba destrukce klíčové infrastruktury udržuje globální trhy ve stavu maximální pohotovosti. Zatímco investoři horečně přepočítávají rizika a stahují svůj kapitál do hotovosti, zlato nadále hledá své dno v prostředí, kde tradiční investiční paradigmata přestávají fungovat.