Klíčové body Zlato přerušilo nejdelší sérii poklesů od konce roku 2024 a posílilo o 0,7 % díky investorům, kteří využili předchozího masivního výprodeje ke vstupu na trh. Eskalace konfliktu na Blízkém východě a vzájemné údery Íránu a Izraele na energetickou infrastrukturu prudce zvyšují ceny ropy a oživují globální inflační rizika. Vyšetřování amerického ministerstva spravedlnosti ohrožuje pozici šéfa Fedu Jeroma Powella, což podkopává důvěru v americká aktiva a nahrává drahým kovům.   Válečná eskalace a návrat lovců slev Trh s drahými kovy zažívá po mimořádně turbulentních dnech znatelné oživení. Zlato (GC=F) dokázalo smazat část svých předchozích těžkých ztrát a připsalo si k dobru 0,7 %. Tento růstový impuls přichází bezprostředně poté, co se žlutý kov během středeční seance propadl o bezmála 4 %. Trh tak zaznamenal konec vyčerpávající šestidenní série poklesů, která představovala vůbec nejdelší nepřetržité ztrátové období od konce roku 2024. Za současným obratem stojí především oportunističtí investoři, takzvaní lovci slev. Ti vyhodnotili nedávný propad jako přeprodaný stav a využili atraktivnějších cenových úrovní k razantnímu vstupu na trh. Tito kupci tak pomáhají drahému kovu odolávat masivnímu tlaku, který pramení z prudce rostoucích cen energií a ožívajících inflačních rizik spojených s probíhajícím válečným konfliktem na Blízkém východě. Geopolitické napětí v regionu dosáhlo kritického bodu poté, co si Írán a Izrael vyměnily přímé vojenské údery. Tyto útoky cílily na některá z absolutně nejdůležitějších energetických zařízení v oblasti Perského zálivu. V přímém důsledku této eskalace začala Ropa (CL=F) během čtvrtečního obchodování prudce zdražovat a vyslala varovný signál napříč globálními trhy. Válka, která trvá již téměř tři týdny, začíná zásadním způsobem přepisovat makroekonomické výhledy. Raketový růst cen surové ropy a zemního plynu nevyhnutelně zvyšuje riziko návratu vysoké inflace. Právě tento faktor představuje pro finanční trhy zcela novou a nečekanou výzvu, neboť dramaticky komplikuje plány centrálních bank na postupné uvolňování měnové politiky. Zdroj: Shutterstock Úroková past a dilema americké centrální banky Americký Federální rezervní systém (Fed) na svém posledním zasedání ponechal úrokové sazby na stávající úrovni, čímž potvrdil opatrný přístup k současné ekonomické situaci. Představitelé centrální banky navíc vyslali trhům poměrně jestřábí signál, když pro letošní rok indikovali pouze jediné snížení sazeb. Předseda Fedu Jerome Powell v této souvislosti důrazně upozornil, že jakákoliv redukce úroků bude striktně podmíněna hmatatelným pokrokem ve zpomalování inflačního tempa. Představitelé Fedu ve svém oficiálním prohlášení varovali, že probíhající blízkovýchodní konflikt činí další vývoj americké ekonomiky vysoce nejistým. Vyšší inflační rizika, živená drahými energetickými komoditami, znamenají, že pravděpodobnost brzkého snižování sazeb ze strany Fedu i dalších klíčových světových centrálních bank rapidně klesá. Tento makroekonomický scénář tradičně představuje pro drahé kovy silný protivítr. Zlato jakožto fyzické aktivum nenese investorům žádný pravidelný úrok, a proto v prostředí přetrvávajících vysokých sazeb ztrácí na atraktivitě ve prospěch úročených instrumentů, jako jsou státní dluhopisy. Situaci navíc podstatně komplikuje silnější americký dolar, který vyvíjí setrvalý tlak na komodity obchodované v této měně. Nicholas Frappell, globální ředitel institucionálních trhů ve společnosti ABC Refinery, poukazuje na značnou složitost současného vývoje. Podle jeho expertního hodnocení představuje síla dolaru a širší tlaky na zpřísňování měnové politiky napříč centrálními bankami vyspělých trhů pro zlato v krátkodobém horizontu velmi trnitou cestu. Zároveň však dodává, že pokud by inflace začala růst rychleji než samotné úrokové sazby, mohlo by to vést k poklesu reálných sazeb, což by ve střednědobém horizontu drahým kovům výrazně pomohlo. Zdroj: Shutterstock Vyšetřování Fedu a eroze důvěry v americká aktiva Navzdory nedávným agresivním výprodejům zůstává žlutý kov od začátku letošního roku v solidním plusu o zhruba 12 %. Růstové momentum se však v posledních týdnech viditelně zadrhlo. Důvodem je nejen vytrácející se naděje na brzké snížení sazeb, ale také nucené likvidace pozic. Mnozí investoři totiž museli přistoupit k prodeji svých zlatých rezerv, aby pokryli takzvané margin calls v jiných, ztrátovějších částech svých investičních portfolií. Cenová dynamika trhu prošla od začátku roku naprosto bezprecedentním vývojem. Koncem ledna se zlaté slitky vyšplhaly na historické maximum přesahující úroveň 5 595 dolarů za unci. Od vypuknutí války 28. února až do středečního závěru však cena kovu zaznamenala strmý pád o téměř 9 %, což odráží masivní přesuny kapitálu v reakci na geopolitické šoky. Tržní nervozitu v současnosti umocňuje i mimořádně nestandardní situace v nejvyšších patrech americké centrální banky. Po posledním zasedání Fedu vystoupil Jerome Powell s velmi vzácným a osobním prohlášením týkajícím se jeho budoucnosti v čele instituce. Důvodem je probíhající rozsáhlé vyšetřování ze strany amerického ministerstva spravedlnosti (DOJ). Powell rezolutně prohlásil, že nemá v úmyslu ze své funkce guvernéra odstoupit, dokud nebude celé vyšetřování kompletně uzavřeno. Jeho funkční období v roli předsedy přitom končí již v květnu. Pokud do té doby nebude oficiálně potvrzen jeho nástupce, Powell uvedl, že bude funkci vykonávat jako takzvaný předseda pro tempore, což je dočasný mandát využívaný v obdobích mocenského vakua. Samotné vyšetřování ze strany ministerstva spravedlnosti vyvolává na Wall Street vážné obavy z možných politických zásahů do tradičně nezávislého fungování Fedu. Tato prohlubující se institucionální nejistota postupně narušuje důvěru globálních investorů v americká aktiva, což paradoxně vytváří další silnou vrstvu fundamentální podpory pro zlato jakožto ultimátní bezpečný přístav v dobách systémových krizí.