Americký prezident Donald Trump varoval před tvrdou vojenskou eskalací vůči Íránu v horizontu dvou až tří týdnů, což vyvolalo okamžitý výprodej rizikových aktiv. Asijské akciové trhy v čele s jihokorejským indexem KOSPI vymazaly předchozí zisky a zamířily zpět k březnovým minimům. Ceny ropy vystřelily až o 5 % v reakci na přetrvávající blokádu Hormuzského průlivu, což oživuje obavy z globální inflace.   Geopolitický šok a konec dubnového optimismu Začátek dubna přinesl na globální akciové trhy křehkou naději na stabilizaci, která se však během čtvrtečního obchodování zcela rozplynula. Hlavním spouštěčem tohoto obratu se stalo nečekaně ostré prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který avizoval výrazné stupňování vojenských operací v probíhajícím konfliktu s Íránem. Podle jeho slov by k masivní eskalaci mělo dojít v horizontu nadcházejících dvou až tří týdnů. Tento geopolitický šok okamžitě zchladil rizikový apetit investorů a poslal asijské trhy do červených čísel. Americká administrativa podle prezidenta plánuje zasáhnout íránské cíle s maximální tvrdostí. Trump přímo vyzval Teherán, aby buď okamžitě přistoupil na podmínky příměří, nebo se připravil na zničující americké údery. Ty by měly být primárně namířeny na kritickou elektrickou infrastrukturu země. Vidina tvrdého vojenského střetu tak zcela rozbila předchozí tržní narativ, který počítal s postupnou deeskalací válečného napětí na Blízkém východě. Zatímco americká Wall Street ještě během středeční seance těžila z pozitivního sentimentu a uzavírala v plusových hodnotách, čtvrteční asijské obchodování již plně reflektovalo nová geopolitická rizika. Futures kontrakty na americký index S&P 500 (ES=F) v reakci na prezidentova slova okamžitě odepsaly více než jedno procento. Tento propad jasně signalizuje, že nervozita se z asijského regionu velmi rychle přelévá i na západní trhy, které se musí připravit na období zvýšené volatility. Asijské burzy pod drtivým tlakem výprodejů Nejtvrdší ránu utrpěly trhy v asijsko-pacifickém regionu, které přitom ještě o den dříve vedly silný globální odraz po zničujících březnových výprodejích. Smutné prvenství si v tomto ohledu připsal jihokorejský index KOSPI (^KS11) , který se stal nejhorším regionálním titulem. Po předchozích masivních ziscích prudce otočil směr a zaznamenal hlubokou ztrátu ve výši 3,7 %. Jihokorejské akcie se tak nebezpečně rychle vracejí k minimům, která trh testoval během březnové paniky. Podobně tristní vývoj zaznamenaly také japonské burzy, které rovněž vymazaly své středeční zisky. Hlavní japonský index Nikkei 225 (^N225) se propadl o rovná 2 %, zatímco širší benchmark TOPIX (^TOPX) oslabil o 1,2 %. Investoři v Tokiu i Soulu tak čelí kruté realitě, ve které geopolitické hrozby v podobě otevřeného válečného konfliktu zcela přebíjejí jakékoliv fundamentální pokusy o tržní oživení. Výprodejní vlna se nevyhnula ani dalším klíčovým trhům v regionu. Čínský index Shanghai Shenzhen CSI 300 (000300.SS) ztratil 0,7 %, zatímco Shanghai Composite (000001.SS) odepsal 0,5 %. Hongkongský Hang Seng (^HSI) byl stažen dolů především obnovenými ztrátami v technologickém sektoru a klesl o rovné 1 %. V Austrálii index ASX 200 (^AXJO) oslabil o 1,1 %, přičemž trh zcela ignoroval nečekaně silná data o únorové obchodní bilanci, která ukázala masivní skok v exportu. Singapurský Straits Times (^STI) klesl o 0,7 % a futures kontrakty na indický index Nifty 50 (^NSEI) se propadly dokonce o 1,6 %. Ropná rally a návrat inflačního strašáka Klíčovým hybatelem tržní paniky se stal vývoj na energetických trzích, který je s blízkovýchodním konfliktem pupeční šňůrou spjat. Donald Trump se ve svém projevu dotkl také strategického Hormuzského průlivu, který představuje kritickou tepnu pro globální dodávky ropy a zemního plynu. Prezident dal jasně najevo, že Spojené státy nebudou vyvíjet žádnou iniciativu k opětovnému otevření této blokované cesty. Místo toho vzkázal zemím, které jsou na dodávkách přes Hormuz závislé, aby si průliv otevřely samy, nebo začaly nakupovat americkou ropu. Tato rétorika zafungovala jako rozbuška pro ceny černého zlata. Surová ropa (CL=F) v bezprostřední reakci na prezidentova slova vyskočila až o 5 %. Energetické trhy tak nedostaly žádnou úlevu od probíhajících výpadků v dodavatelských řetězcích. Pro řadu velkých asijských ekonomik, které jsou na importu surovin z oblasti Perského zálivu životně závislé, představuje trvale narušený Hormuzský průliv a skokově dražší ropa fatální ekonomickou hrozbu. Prudký nárůst cen ropy navíc vyvolává dominový efekt, který děsí portfolio manažery po celém světě. Očekává se, že dražší energie se v nadcházejících měsících nevyhnutelně propíší do vyšší míry inflace. Tento proinflační trend představuje zásadní komplikaci pro hlavní světové centrální banky. Pokud se inflační tlaky kvůli ropnému šoku znovu zintenzivní, centrální bankéři budou nuceni zaujmout mnohem jestřábí postoj, což by znamenalo další nechtěné utažení měnových podmínek.