Klíčové body Japonský index Nikkei 225 a americké indexy S&P 500 a Nasdaq dosáhly nových historických maxim díky technologickému sektoru. Ceny ropy vzrostly o více než dolar v reakci na uváznutí diplomatických jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Akcie společnosti Intel zaznamenaly nejprudší jednodenní nárůst od roku 1987 díky masivní poptávce po čipech pro umělou inteligenci.   Ropný trh v zajetí diplomatické patové situace Světové trhy v úvodu nového týdne balancují na hraně mezi optimismem z technologického pokroku a narůstající nervozitou v energetickém sektoru. Hlavním hybatelem komoditních trhů zůstává napjatá situace na Blízkém východě, kde se jednání o ukončení válečného konfliktu s Íránem opět ocitla v mrtvém bodě. Severomořská ropa Brent (BZ=F) v reakci na tyto zprávy posílila o 1,44 dolaru a překonala hranici 100,57 dolaru za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) vzrostla o 1,28 dolaru na úroveň 95,65 dolaru. Bílý dům se rozhodl zrušit plánované vyslání diplomatických emisarů do Pákistánu k dalším rozhovorům, přičemž americký prezident Donald Trump jako hlavní důvod uvedl naprostý nedostatek pokroku v dosavadní komunikaci. Situace je o to vážnější, že přetrvávající napětí mezi Washingtonem a Teheránem nadále blokuje strategicky klíčový Hormuzský průliv. Tato námořní tepna je nezbytná pro plynulou přepravu surové ropy z Perského zálivu ke globálním zákazníkům a jakékoli její narušení vyvolává obavy z nejhorších možných scénářů pro světovou ekonomiku. I když v oblasti formálně panuje křehké příměří, trhy zůstávají v nejvyšší pohotovosti. Prezident Trump na sociálních sítích i v mediálních výstupech naznačil, že Spojené státy jsou sice otevřeny dialogu, ale nebudou proaktivně vysílat další vyjednavače, pokud druhá strana neprojeví skutečnou vůli k dohodě. Tato geopolitická nejistota tvoří kontrast k dění na akciových trzích, kde index S&P 500 (^GSPC) za necelý měsíc posílil o téměř 13 %, tažen nadějí, že se podaří odvrátit nejčernější ekonomické dopady války. Zdroj: Unsplash Technologická euforie a historický triumf Intelu Zatímco komodity reagují na politické třenice, technologický sektor prožívá období bezprecedentní expanze poháněné boomem umělé inteligence. Naprostým vítězem posledních obchodních seancí se stala společnost Intel (INTC) , jejíž akcie po zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí doslova explodovaly. Titul přidal neuvěřitelných 23,6 %, což představuje jeho nejúspěšnější obchodní den od roku 1987. Intelu se tak podařilo definitivně překonat svá historická maxima z dob internetové horečky v roce 2000. Generální ředitel společnosti Lip-Bu Tan potvrdil, že nastupující vlna technologií umělé inteligence dramaticky zvyšuje poptávku po produktech firmy, což se odrazilo i v prognóze zisku pro jarní období, která výrazně překonala odhady analytiků. Tento optimismus se přelil i do širších tržních ukazatelů. Technologicky zaměřený index Nasdaq Composite (^IXIC) díky těmto ziskům vystoupal na nové rekordní maximum 24 836,60 bodu. Pozadu nezůstal ani japonský trh, kde index Nikkei 225 (^N225) vzrostl o 1,4 % na rekordních 60 564,18 bodu. V silném růstovém trendu pokračovaly i další asijské trhy s vysokým podílem technologických firem. Jihokorejský Kospi (^KS11) vyskočil o 2,1 % a tchajwanský Taiex (^TWII) posílil o 2,6 %. Investoři v těchto regionech agresivně nakupují akcie spojené s dodavatelským řetězcem pro umělou inteligenci, což kompenzuje i určité ochlazení spotřebitelské nálady. Průzkum Michiganské univerzity totiž ukázal, že důvěra amerických spotřebitelů v dubnu poklesla napříč všemi demografickými skupinami, ačkoliv se mírně stabilizovala po oznámení dočasného příměří v íránském konfliktu. Zdroj: ft.com Měnové pohyby a čekání na centrální banky Nadcházející týden bude pro globální finanční stabilitu naprosto zásadní, neboť hned několik klíčových centrálních bank rozhodne o nastavení úrokových sazeb. Investoři budou upírat zrak k Federálnímu rezervnímu systému USA, Evropské centrální bance, Bank of England a Bank of Japan. Tato koordinovaná série zasedání může vnést do trhů novou volatilitu, zejména v kontextu smíšených výsledků z ostatních regionů. Zatímco čínský Shanghai Composite (000001.SS) mírně vzrostl o 0,2 %, hongkongský index Hang Seng (^HSI) ztratil 0,1 %. Na měnových trzích došlo k mírnému oslabení americké měny. Měnový pár USD/JPY (JPY=X) klesl z úrovně 159,59 na 159,34 jenů za dolar. Naopak společná evropská měna vůči dolaru posílila, když se pár EUR/USD (EURUSD=X) posunul z hodnoty 1,1701 na 1,1723. Tato dynamika odráží opatrné přeskupování pozic před klíčovými makroekonomickými daty, která napoví, jakým směrem se bude ubírat měnová politika v největších ekonomikách světa v druhé polovině roku. Zatímco průmyslový index Dow Jones Industrial Average (^DJI) v závěru minulého týdne mírně korigoval o 0,2 %, celkový sentiment zůstává díky technologickým gigantům pozitivní. Výjimkou byl australský trh, kde index S&P/ASX 200 (^AXJO) odepsal 0,3 %. Celkově lze konstatovat, že trhy se nacházejí ve fázi extrémní citlivosti na jakékoli zprávy z oblasti diplomacie a energetiky, které jsou v přímém protikladu k robustním fundamentům v sektoru polovodičů a digitálních inovací.