Česká republika dokončila zásadní přeorientování svého ropného zásobování. Ázerbájdžán poprvé předstihl Rusko s 42% podílem na dovozu ropy Ruský podíl klesl z 42 % na 7,7 % po zastavení ropovodu Družba Norsko zvýšilo dovoz z 103 000 na 1,43 milionu tun za jediný rok TAL je po rozšíření jediným zdrojem ropy pro české rafinerie Podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) byl v loňském roce největším dovozcem ropy do ČR Ázerbájdžán, který pokryl více než 42 procent celkového dovozu. Tím skončilo dlouholeté dominantní postavení Ruska, jehož podíl klesl na pouhých 7,7 procenta. Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy, což představuje meziroční nárůst o 5,5 procenta. Rusko ztrácí pozici, kterou drželo desetiletí Rusko bylo tradičně největším dodavatelem ropy do České republiky. Ještě v roce 2024 měla ruská ropa podíl 42 procent, v dřívějších letech přesahoval její podíl i 50 procent. Loni to bylo necelých osm procent, tedy 527 000 tun. Tento drastický pokles je přímým důsledkem zastavení dodávek přes ropovod Družba, k němuž došlo na začátku března loňského roku. Od té doby nebyly dodávky obnoveny a Rusko tak figuruje v dovozní statistice prakticky jen díky zásilkám z prvních dvou měsíců roku. Na první místo se naopak vyšplhal Ázerbájdžán. Ze země u Kaspického moře přiteklo loni 2,9 milionu tun ropy, meziročně o deset procent více. Přitom jeho podíl rostl již v předchozích letech – v roce 2024 dosahoval téměř 40 procent, takže letošní přerod na lídra dovozního žebříčku byl spíše otázkou času. Norsko, Kazachstán i Saúdská Arábie posilují své pozice Výrazné změny zaznamenal i zbytek dovozního žebříčku. Druhým největším dovozcem bylo loni Norsko s přibližně pětinovým podílem. Jeho nárůst byl přitom mimořádně strmý – zatímco předloni přiteklo z Norska pouze 103 000 tun ropy, loni to bylo již přes 1,43 milionu tun. Na třetím místě se umístil Kazachstán s 18procentním podílem, přičemž dovoz odtud meziročně stoupl o 20 procent na 1,26 milionu tun. Před Ruskem se loni ocitla i Saúdská Arábie s přibližně deseti procenty, tedy 729 000 tunami ropy. Pozoruhodné přitom je, že předloni nepřiteklo ze Saúdské Arábie do Česka vůbec nic. Klíčovou roli při celém přesměrování dovozu sehrálo navýšení kapacity ropovodu TAL, který začíná v italském Terstu a přivádí ropu z více zemí a kontinentů – zejména z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, dále ze Spojených států a Afriky. Po loňském rozšíření může ropovod TAL dodávat do Česka až osm milionů tun ropy ročně. Přes navazující ropovod IKL, vedoucí z Německa, přiteklo loni více než 92 procent veškeré dovezené ropy. Po zastavení Družby je TAL v současnosti jediným aktivním zdrojem ropy pro Českou republiku. Krátký výpadek TAL ukázal závislost na jediném zdroji Přeorientování na jediný ropovod s sebou přináší i určitá rizika, která se letos v praxi ukázala. Na konci března vláda schválila půjčku 100 000 tun ropy z nouzových zásob pro tuzemské rafinerie Orlen Unipetrol (PKN), což odpovídá zhruba čtyřem dnům jejich provozu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že na ropovodu probíhají dlouho plánované údržbové a rekonstrukční práce. Podle Seznam Zprávy však byl ropovod pět dní mimo provoz kvůli poškození elektrického vedení. Česko během té doby čerpalo ropu ze zásobníků v Německu. V současnosti je ropovod opět v plném provozu. Do celkového obrazu zásobování ropou vstupují i globální faktory. Ceny ropy na mezinárodních trzích vzrostly v důsledku konfliktu na Blízkém východě, odkud pochází přibližně 27 procent světové produkce, směřující zejména do Asie. Přímá závislost Česka na dodávkách z tohoto regionu je sice minimální, celosvětové zdražování ropy se však českého trhu nepochybně dotýká.