Ceny ropy zažívají masivní skok, americká WTI posílila o 11,4 % na 111,54 dolaru za barel kvůli obavám z vleklé války v Íránu. Asijské trhy navzdory ropnému šoku mírně rostly, přičemž analytici sázejí na to, že se regionálním ekonomikám podaří vyjednat s Teheránem dohodu o transportu. Wall Street si i přes absenci časového harmonogramu pro ukončení konfliktu ze strany prezidenta Trumpa připsala první celkově ziskový týden od vypuknutí války.   Ropný šok a hrozba pro globální infrastrukturu Strach z dlouhotrvajícího válečného konfliktu v Íránu nadále diktuje tempo na komoditních trzích, kde vyvolává panické nákupy. Americká lehká ropa WTI (CL=F) zaznamenala dramatický nárůst, když během obchodování vyskočila o drtivých 11,4 % a dosáhla úrovně 111,54 dolaru za barel. Tento cenový skok jasně ukazuje, jak citlivě investoři reagují na jakékoliv narušení stability na Blízkém východě. Podobný scénář se odehrál i u mezinárodního standardu. Ropa Brent (BZ=F) , která slouží jako klíčový ukazatel pro globální trhy, prudce vzrostla o 7,8 % na 109,03 dolaru za barel. Obavy z toho, že se konflikt protáhne, vytvářejí na trhu masivní rizikovou přirážku, která se okamžitě propisuje do koncových cen strategické suroviny. Zpráva analytické společnosti BMI, jež spadá pod výzkumnou divizi Fitch Solutions, přináší varovný pohled na další vývoj. Podle jejích expertů delší konflikt zvyšuje hrozbu poškození fyzické infrastruktury a prodlužuje narušení klíčových námořních tras, zejména pak strategického Hormuzského průlivu. To by nevyhnutelně znamenalo delší období poválečné obnovy s tím, že cenové šoky by se na trzích projevovaly i v pozdějších fázích letošního roku. Ačkoliv Spojené státy americké spoléhají na dodávky z oblasti Perského zálivu pouze u zlomku svého celkového importu, povaha ropy jakožto globálně obchodované komodity znamená, že se cenové skoky nevyhnutelně přelévají i na americký trh. Cenotvorba totiž probíhá na mezinárodní úrovni, a tudíž jakýkoliv výpadek v klíčovém uzlu okamžitě zvedá náklady napříč celým světem. Asijské burzy vzdorují geopolitickému napětí Zcela odlišná situace panuje na asijském kontinentu, který je na dodávkách z Blízkého východu životně závislý. Japonsko se například ve velké míře spoléhá na bezproblémový přístup přes Hormuzský průliv, aby uspokojilo podstatnou část svých národních potřeb v oblasti dovozu ropy. Případné uzavření této trasy by zemi donutilo hledat nákladné a logisticky náročné alternativní cesty. Někteří analytici však poukazují na to, že japonská diplomacie a další asijské státy pravděpodobně spoléhají na uzavření specifické dohody s Íránem, která by umožnila bezpečný transport komodit i v době probíhajících bojů. Tato naděje na diplomatické řešení částečně uklidnila tamní investory a zabránila hlubším výprodejům na akciových parketech. Během pátečního dopoledního obchodování si tak japonský index Nikkei 225 (^N225) připsal mírný zisk 0,9 % a uzavřel na hodnotě 52 938,62 bodu. Ještě optimističtější nálada panovala v Jižní Koreji, kde tamní benchmark Kospi (^KS11) vyskočil o solidních 2,1 % na 5 344,41 bodu. Trhy tak ukázaly překvapivou odolnost vůči globálnímu napětí. Naopak pevninská Čína se připojila k mírným ztrátám. Index Shanghai Composite (000001.SS) oslabil o 0,5 % a klesl na úroveň 3 899,57 bodu. Obchodní aktivita v regionu však byla celkově utlumená, jelikož burzy v Hongkongu, Singapuru, Austrálii, na Novém Zélandu, Filipínách, v Indonésii a Indii zůstaly kvůli svátkům Velkého pátku zcela uzavřeny. Wall Street a měnové trhy v zajetí válečné rétoriky Americké akciové trhy, které v pátek rovněž neotevřely své brány, mají za sebou první celkově ziskový týden od začátku íránské války. Tento pozitivní výsledek přichází i přesto, že obchodní týden odstartoval poklesem, jenž byl přímo tažen právě zmiňovaným prudkým zdražením ropy na světových trzích. K obratu sentimentu nedošlo ani poté, co americký prezident Donald Trump ve středu pozdě večer veřejně přislíbil, že Spojené státy budou pokračovat v útocích na Írán. Šéf Bílého domu navíc trhům neposkytl žádný jasný časový harmonogram, který by naznačoval, kdy by mohl konflikt na Blízkém východě dospět ke svému konci, což nadále udržuje investory v nejistotě. Hlavní americký index S&P 500 (^GSPC) během posledního obchodního dne mírně stoupl o 7,37 bodu, tedy o 0,1 %, na konečných 6 582,69 bodu. Díky několika dnům solidních zisků si tento benchmark za celý týden připsal nárůst o velmi slušných 3,4 %. Technologický Nasdaq Composite (^IXIC) rovněž posílil, když přidal 38,23 bodu (0,2 %) a zakončil na 21 879,18 bodu. Oba tyto indexy tak potvrdily silné týdenní zisky. Tradiční Dow Jones Industrial Average (^DJI) sice zaznamenal drobný denní pokles o 61,07 bodu, což představuje ztrátu 0,1 % na 46 504,67 bodu, avšak i on si v celotýdenním zúčtování dokázal udržet kladnou bilanci. Investoři tak na Wall Street zjevně našli rovnováhu mezi geopolitickým rizikem a fundamentální silou amerických firem. Na dluhopisovém trhu panoval relativní klid a výnosy zůstaly stabilní. Výnos z klíčových desetiletých amerických dluhopisů (^TNX) mírně klesl z předchozích 4,32 % na 4,30 %. Na měnových trzích pak americký dolar vůči japonskému jenu (JPY=X) nepatrně zpevnil z hodnoty 159,53 na 159,66 jenu. Euro vůči americkému dolaru (EURUSD=X) naopak mírně oslabilo, když jeho kurz klesl z 1,1537 na 1,1535 dolaru.