Írán navrhl dočasnou dohodu o uvolnění Hormuzského průlivu výměnou za ukončení americké námořní blokády svých přístavů. Cena zlata od začátku konfliktu na konci února odepsala téměř 12 % v důsledku rostoucích inflačních rizik a očekávání vyšších sazeb. Trhy napjatě sledují rozhodování centrálních bank v USA, EU a Británii, zatímco japonská centrální banka ponechala sazby beze změny.   Diplomatická ofenziva a patová situace v Perském zálivu Aktuální dění na komoditních trzích je pod silným vlivem intenzivní diplomacie, která se snaží rozplést nebezpečný uzel dvouměsíčního konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Drahé kovy, v čele se zlatem (GC=F) , v posledních hodinách vykazují známky mírného oslabení, když investoři začali započítávat naději na deeskalaci napětí v klíčovém regionu Blízkého východu. Bullion se v úterý obchodoval v blízkosti úrovně 4 665 dolarů za trojskou unci, což představuje pokračování pondělního poklesu, kdy kov ztratil přibližně 0,6 % své hodnoty. Hlavním hybatelem tržního sentimentu se stala zpráva z Bílého domu, kde prezident Donald Trump svolal mimořádné zasedání představitelů národní bezpečnosti. Předmětem jednání byl nejnovější mírový návrh Teheránu, který by mohl zásadně změnit dynamiku současného střetu. Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové však americká administrativa i přes ochotu k dialogu nadále striktně trvá na svých „červených liniích“, které jsou pro jakoukoli finální dohodu o ukončení konfliktu nepřekročitelné. Tato rétorika udržuje trh v napětí, neboť jasný průlom zatím není na obzoru. Podstatou íránského návrhu je uzavření dočasné dohody, která by umožnila znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Výměnou za tento krok Teherán požaduje, aby Washington okamžitě ukončil blokádu lodí směřujících do íránských přístavů i z nich. Tato patová situace v posledních týdnech srazila tranzit v této klíčové vodní cestě téměř na nulu, což drasticky omezilo toky ropy, zemního plynu a ropných produktů na světové trhy. Návrh navíc počítá s odkladem komplexnějších a politicky citlivějších vyjednávání o íránském jaderném programu, což by mohlo poskytnout tolik potřebný čas pro stabilizaci energetických trhů. Navzdory diplomatickým snahám zůstává situace pro obchodníky značně nepřehledná. Marc Loeffert, analytik a obchodník ve společnosti Heraeus Precious Metals, upozorňuje, že pouhé prodlužování příměří bez definitivního odblokování Hormuzu tržní nejistotu spíše konzervuje, než aby ji odstraňovalo. Podle jeho analýzy může současná kombinace hospodářské stagnace a neustále rostoucích cenových tlaků vytvořit ideální prostředí pro dlouhodobý býčí trh se zlatem. Geopolitická prémie sice může krátkodobě vyprchat, ale strukturální problémy globální ekonomiky zůstávají nevyřešeny. Od konce února, kdy konflikt naplno propukl, ztratilo zlato již téměř 12 % své hodnoty. Tento zdánlivý paradox, kdy bezpečný přístav v době války oslabuje, je dán především energetickým šokem. Osm týdnů trvající krize v dodávkách energií totiž výrazně zvýšila inflační rizika, což nutí centrální banky k přísnější měnové politice. Vyšší úrokové sazby jsou pro zlato, které nenese žádný výnos, tradičně silným protivětrem. Investoři v takovém prostředí preferují úročená aktiva, což tlačí cenu drahých kovů dolů i přes vysokou míru geopolitického rizika. Aktuální spotová cena zlata se v poledních hodinách singapurského obchodování pohybovala kolem 4 667,04 dolaru za unci, což představuje denní pokles o 0,3 %. Podobný vývoj zaznamenalo i stříbro (SI=F) , které se propadlo o 1,3 % na 74,55 dolaru za unci. Pod tlakem se ocitly i ostatní kovy ze skupiny platiny, konkrétně platina i palladium zaznamenaly mírné ztráty. Americká měna měřená skrze Bloomberg Dollar Spot Index (DX-Y.NYB) zůstala po pondělním mírném oslabení stabilní, což neposkytlo zlatu žádný výrazný impuls k odrazu ode dna. Týden centrálních bank a měnové rébusy Kromě blízkovýchodní krize se pozornost globálních investorů upírá k sérii klíčových zasedání centrálních bank. Tento týden rozhodují o nastavení úrokových sazeb měnové autority ve Spojených státech, Evropské unii, Velké Británii a Kanadě. Jako první v úterý ráno oznámila své rozhodnutí Bank of Japan, která ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 0,75 %. Nicméně rozdělení hlasů v rámci bankovní rady naznačuje, že se výrazně zvyšuje pravděpodobnost zvýšení sazeb již na červnovém zasedání, což vnáší další nervozitu do globálního finančního systému. Pro zlato bude klíčové zejména vyjádření amerického Federálního rezervního systému. Trh se obává, že centrální bankéři budou nuceni držet sazby na vysokých úrovních po delší dobu, než se původně předpokládalo, nebo v krajním případě přistoupí k jejich dalšímu zvýšení, aby zkrotili inflaci přiživovanou drahými energiemi. Tento scénář by mohl prohloubit současnou korekci na drahých kovech, pokud se nepodaří rychle dosáhnout diplomatického řešení v Perském zálivu. Pokud by však jednání o Hormuzském průlivu zkrachovala, mohl by se strach z totální energetické krize stát novým katalyzátorem růstu. Zatímco diplomaté v zákulisí ladí detaily případné dohody, komoditní trhy zůstávají v režimu "wait and see". Každý náznak pokroku v jednáních mezi Washingtonem a Teheránem může vyvolat další vlnu výprodejů na zlatě, zatímco jakékoli potvrzení neústupnosti jedné ze stran by mohlo kov rychle vrátit do role vyhledávaného útočiště. V dlouhodobém horizontu však zůstává rozhodující, zda se podaří obnovit plynulé toky ropy a plynu, neboť právě nákladová inflace spojená s energiemi je momentálně největším nepřítelem stability, na kterou zlato tak citlivě reaguje.