Klíčové body Americký prezident jednostranně prodloužil příměří s Íránem, trhy nyní napjatě očekávají reakci Teheránu a Izraele. Doprava klíčovým Hormuzským průlivem zůstává po zavedení americké námořní blokády íránských přístavů prakticky zastavena. Americké ropné zásoby zaznamenaly překvapivě výrazný pokles o 4,5 milionu barelů, což výrazně překonalo analytické odhady.   Ropné trhy v zajetí geopolitické nejistoty Začátek středečního asijského obchodování sice přinesl mírný optimismus a nárůst cen o zhruba jeden dolar, tento růstový impuls však velmi rychle vyprchal. Investoři totiž začali mnohem střízlivěji a opatrněji vyhodnocovat reálné vyhlídky na úspěch mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem. Trh tak po úterním zhruba tříprocentním cenovém skoku přešel do fáze stagnace a vyčkávání na další geopolitické kroky klíčových aktérů. Severomořská Ropa Brent (BZ=F) si připsala pouze nepatrných 3 centů, což představuje zanedbatelný nárůst o 0,02 %, a usadila se na hodnotě 98,51 dolaru za barel. Během dřívější fáze obchodní seance se přitom dokázala vyšplhat až na úroveň 99,38 dolaru. Americká lehká ropa WTI (CL=F) naopak zaznamenala mírný pokles o 13 centů, tedy 0,14 %, a klesla na 89,53 dolaru za barel poté, co při otevření trhů atakovala hranici 90,71 dolaru. Zásadním hybatelem současného tržního sentimentu je rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pouhých několik hodin před vypršením lhůty oznámil časově neomezené prodloužení příměří s Íránem. Tento strategický krok má vytvořit prostor pro pokračování diplomatických jednání s cílem ukončit zničující válku, která si již vyžádala tisíce lidských životů a výrazně otřásla stabilitou celé globální ekonomiky. Americké rozhodnutí se však jeví jako přísně jednostranné. V současné chvíli zůstává zcela nejasné, zda na prodloužení klidu zbraní, které vstoupilo v platnost před dvěma týdny, přistoupí samotný Írán, nebo klíčový americký spojenec v regionu, Izrael. Hiroyuki Kikukawa, hlavní stratég společnosti Nissan Securities Investment, situaci shrnul s tím, že trh momentálně postrádá jakýkoliv jasný směr, jelikož výsledek diplomatických rozhovorů zůstává zahalen tajemstvím. Zdroj: Getty Images Uzavřený Hormuzský průliv a eskalace v regionu Podle Kikukawy lze očekávat, že pokud nedojde k bezprostřednímu obnovení ozbrojených střetů, ceny ropy se s největší pravděpodobností udrží v blízkosti svých současných úrovní. Situaci však extrémně komplikuje fakt, že prezident Trump zároveň potvrdil pokračování námořní blokády íránských přístavů a pobřeží ze strany amerického námořnictva. Íránští představitelé tento krok již dříve ostře odsoudili a označili jej za nepokrytý válečný akt. Zatímco nejvyšší íránské vedení americké prodloužení příměří bezprostředně nekomentovalo, agentura Tasnim, která má úzké vazby na íránské revoluční gardy, vydala jasné prohlášení. Podle jejích informací Teherán o žádné prodloužení nežádal a nadále trvá na svém nekompromisním postoji, že je připraven prorazit americkou námořní blokádu silou. Tato rétorika udržuje trhy ve stavu permanentní pohotovosti. Dopady tohoto napětí jsou nejvíce patrné v Hormuzském průlivu, strategické tepně, kterou za normálních okolností protéká zhruba 20 % celosvětových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Námořní data z úterý ukazují, že lodní doprava v této kritické oblasti zůstává v podstatě paralyzována. Během uplynulých 24 hodin průlivem proplula pouhá tři plavidla, což představuje masivní logistický výpadek s globálním dosahem. Geopolitická nervozita se navíc přelévá i do dalších částí Blízkého východu. Izraelská armáda obvinila hnutí Hizballáh, které je dlouhodobě podporováno Íránem, z odpálení raket na izraelské jednotky operující v jižním Libanonu. Tento incident je vnímán jako přímé porušení příměří, a to paradoxně těsně před plánovanými rozhovory s Libanonem, které mají v tomto týdnu proběhnout pod americkou mediací. Hizballáh se k situaci zatím oficiálně nevyjádřil. Zdroj: Shutterstock Překvapivý pokles amerických zásob a evropské ropovody Zatímco Blízký východ bojuje s paralýzou námořních tras, v Evropě se pozornost upírá k pevninské energetické infrastruktuře. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ropovod Družba, který transportuje ruskou ropu na evropský kontinent, je plně připraven obnovit svůj provoz. Toto prohlášení však naráží na zprávy z jiných částí energetického sektoru, které naznačují odlišný vývoj. Tři nezávislé zdroje z ropného průmyslu totiž varovaly, že Rusko se chystá s platností od 1. května zastavit export ropy z Kazachstánu do Německa právě prostřednictvím infrastruktury ropovodu Družba. Tento protichůdný vývoj vnáší do evropských dodavatelských řetězců další vrstvu nejistoty, kterou musí obchodníci při cenotvorbě pečlivě zvažovat. Kromě geopolitiky trhy bedlivě sledují i fundamentální data z americké ekonomiky. Očekává se, že americký Úřad pro energetické informace (EIA) zveřejní v průběhu středy své oficiální statistiky o stavu zásob. Trhy jsou přitom již nyní ovlivněny předběžnými údaji, které v úterý poskytl Americký ropný institut (API) s odkazem na zdroje z trhu. Podle těchto dat zaznamenaly americké zásoby surové ropy v minulém týdnu masivní propad o 4,5 milionu barelů. Tento nečekaně hluboký pokles přichází po třech po sobě jdoucích týdnech stabilního růstu zásob. Analytici přitom pro týden končící 17. dubna odhadovali mnohem mírnější čerpání, a to pouze na úrovni 1,2 milionu barelů. Souběžně s tím byl zaznamenán i pokles zásob benzínu a destilátů, což signalizuje robustní domácí poptávku navzdory globálním turbulencím.