Klíčové body Cena ropy Brent zaznamenala v březnu historický skok o 63 %, čímž překonala i cenový šok z doby invaze do Kuvajtu v roce 1990. Uzavření Hormuzského průlivu stáhlo z globálního trhu přibližně 300 milionů barelů ropy, což odpovídá téměř třem dnům celosvětové spotřeby. Energetická krize vyvolala masivní výprodeje napříč akciovými i dluhopisovými trhy, zatímco americká administrativa nevylučuje vojenský zásah v regionu.   Ropný šok přepisuje historické tabulky Globální energetické trhy zažívají bezprecedentní otřes. Válečný konflikt v Íránu začal drasticky škrtit světové dodávky surovin a vysílá šokové vlny napříč hlavními finančními centry. Obchodníci se v panice snaží zajistit fyzické dodávky z obavy před dlouhodobým ochromením klíčových námořních tras. Mezinárodní benchmark Ropa Brent (BZ=F) v úterý uzavřel na hodnotě 118,35 dolaru za barel. Tato úroveň se těsně přibližuje dosavadním maximům od samého počátku eskalace na Blízkém východě. Strach z vleklého uzavření Hormuzského průlivu zcela ovládl tržní sentiment. Během března cena této suroviny vyletěla o ohromujících 63 procent. Tento nárůst suverénně zastiňuje předchozí rekordní zhodnocení o 46 procent, které následovalo po irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990. Ve skutečnosti jde o nejprudší vzestup od zavedení futures kontraktů v roce 1988. Zámořský trh nezůstává ušetřen. Americká lehká ropa WTI (CL=F) vyskočila zhruba o 50 procent. Důsledky se okamžitě propsaly do reálné ekonomiky Spojených států, kde cena benzínu poprvé od roku 2022 prorazila psychologickou hranici 4 dolarů za galon. Historicky je současný cenový skok překonán pouze událostmi mezi říjnem 1973 a lednem 1974. Tehdy arabské exportní země uvalily embargo na USA kvůli jejich podpoře Izraele v jomkipurské válce, což vedlo k téměř čtyřnásobnému zdražení barelu z 2,90 na 11,65 dolaru. Dnešní rally je navíc extrémně výrazná u rafinovaných produktů, přičemž letecké palivo a diesel od začátku roku zdražily zhruba na dvojnásobek. Zdroj: Shutterstock Geopolitická paralýza a hrozba vojenské eskalace Spouštěčem aktuální krize je íránská blokáda Hormuzského průlivu, která přišla jako odveta za americko-izraelské údery z konce února. Přes tuto úžinu standardně proudí pětina světové ropy. Její uzavření způsobilo historický výpadek a vyvolalo paniku ohledně nedostatku klíčových ropných produktů. Americký prezident Donald Trump v úterý ostře vyzval spojence, včetně Velké Británie, aby si ropu ze Zálivu zajistili sami, případně začali nakupovat americké energie. Na síti Truth Social vzkázal zemím, které kvůli blokádě nemají letecké palivo a odmítly se zapojit do „dekapitace Íránu“, aby nakupovaly z přebytků USA, nebo našly odvahu a průliv prostě obsadily. Americký ministr obrany Pete Hegseth následně odmítl vyloučit nasazení pozemních jednotek přímo v Íránu. Spojené státy již do regionu přesunuly tisíce vojáků speciálně vycvičených k obsazování a držení území. Hegseth zdůraznil, že cílem Pentagonu je maximální nepředvídatelnost ohledně budoucích kroků, přičemž případná operace by mohla trvat týdny i měsíce. Podle Richarda Bronze, šéfa geopolitiky ve společnosti Energy Aspects, Bílý dům složitě hledá cestu vpřed. Prezident Trump bude muset brzy volit mezi několika velmi neatraktivními možnostmi, protože Washington nemůže z krize jednoduše vycouvat a přenechat kontrolu nad průlivem Teheránu. Rozsah fyzického výpadku je enormní. Z globální nabídky zmizelo přibližně 300 milionů barelů, což odpovídá takřka třem dnům celosvětové spotřeby. Země Perského zálivu musely odstavit těžbu v objemu zhruba 10 milionů barelů denně. Na Blízkém východě navíc stojí rafinérské kapacity o objemu 2 milionů barelů denně a asijské rafinérie závislé na tomto regionu musely omezit produkci o 2 až 2,5 milionu barelů. Zdroj: Shutterstock Wall Street v defenzivě před přízrakem stagflace Nedostatek surovin a hrozba nové vlny globální inflace spustily masivní výprodeje. Prestižní akciový index S&P 500 (^GSPC) se v březnu propadl o 5,1 procenta, a to i přes silné úterní oživení. Trhy od Wall Street až po londýnskou City pohlcuje silná volatilita. Luca Paolini, hlavní stratég společnosti Pictet Asset Management, varuje, že politická nepředvídatelnost znemožňuje racionální pohled na trhy. S rostoucím ohrožením dodávek energií a potravin je podle něj stále těžší ignorovat hrozbu celosvětové stagflace – toxického mixu rostoucí inflace a stagnujícího hospodářského růstu. Strach z inflace tvrdě zasáhl i dluhopisové trhy. Výnos, který nabízejí Desetileté americké dluhopisy (^TNX) , vzrostl od začátku konfliktu o téměř 0,4 procentního bodu na 4,31 procenta. Tento instrument přitom slouží jako referenční sazba pro aktiva v hodnotě bilionů dolarů. Překvapivě oslabilo Zlato (GC=F) , které ztratilo 11 procent, jelikož investoři v panice stahovali kapitál do hotovosti. Investiční banka Morgan Stanley (MS) označila současný výpadek za několikanásobně větší hrozbu, než jakou představovala ztráta ruských dodávek v roce 2022. Banka predikuje průměrnou cenu Brentu na 110 dolarech mezi dubnem a červnem a 100 dolarech ve třetím čtvrtletí. Analytici varují, že ceny ještě plně nereflektují skutečný rozsah narušení trhu a pravděpodobně porostou dál, dokud nedojde k vynucenému zničení poptávky. Nervozitu přiživují i další incidenty. Jemenští povstalci Hútíové o víkendu odpálili raketu na Izrael, což ohrožuje lodní trasy v Rudém moři, kudy se nyní složitě obchází zablokovaný Hormuz. Íránský dron navíc u Dubaje zasáhl plně naložený ropný tanker. Jak upozorňuje Tamas Varga z makléřské společnosti PVM, ani uvolnění 400 milionů barelů ze strategických rezerv nepřineslo kýžený efekt, a trh nespasilo ani faktické ignorování sankcí na ruskou a íránskou ropu.