Bank of Japan ponechala sazby beze změny, tři členové bankovní rady však překvapivě hlasovali pro okamžité zvýšení na jedno procento. Revidované prognózy potvrzují silnější inflační tlaky, přičemž slabý jen představuje stále větší riziko pro cenovou stabilitu země. Měnový pár reaguje na nejistotu poklesem pod psychologickou hranici 160, zatímco tržní volatilita klesla na historická minima.   Skrytý jestřábí obrat uvnitř bankovní rady Japonská centrální banka na svém dubnovém zasedání ponechala klíčové úrokové sazby na úrovni 0,75 %. Toto rozhodnutí trhy do značné míry očekávaly a na první pohled nepřineslo žádné zásadní překvapení. Pokud se však podíváme pod povrch samotného verdiktu, odhalíme nepopiratelně jestřábí detaily. Tyto nuance jasně naznačují, že se centrální banka aktivně připravuje na další zpřísňování měnové politiky, které by mohlo přijít již v průběhu června. Nejvýraznějším signálem tohoto posunu je samotné rozložení hlasů uvnitř devítičlenné bankovní rady. Hned tři její členové totiž vyjádřili nesouhlas s udržením současného stavu a hlasovali pro okamžité zvýšení jednodenních sazeb na rovné 1,0 %. Takto silná opozice vůči guvernérovi je v kontextu japonské měnové politiky poměrně vzácná a vysílá investorům velmi důrazný vzkaz o měnící se náladě v instituci. Členové rady Nakagawa, Takata a Tamura měli pro svůj odlišný postoj pádné argumenty. Nakagawa zdůraznil, že proinflační rizika zůstávají výrazně vychýlena směrem nahoru, a to i přes přetrvávající geopolitickou nejistotu na Blízkém východě. Podle něj je nutné reagovat na měnící se ekonomické prostředí s předstihem, dříve než se inflační očekávání zcela vymknou kontrole. Takata zašel ještě dále, když konstatoval, že cíl cenové stability byl již v podstatě naplněn. Upozornil především na sekundární efekty pramenící z růstu cen v zahraničí, které podle jeho názoru již nyní tlačí domácí rizika na vyšší úrovně. Tamura, který je dlouhodobě považován za nejvíce jestřábího člena rady, pak argumentoval, že vzhledem k rostoucím inflačním tlakům by se úrokové sazby měly co nejrychleji přiblížit neutrální úrovni. Skutečnost, že tři z devíti členů rady otevřeně prolomili jednotnou linii, nelze brát na lehkou váhu. V minulosti byla podobná názorová štěpení často neklamnou předzvěstí blížícího se utahování měnových šroubů. Pro pozorné analytiky to představuje vysoce věrohodný signál, že banka začíná trhy systematicky připravovat na letní zvýšení úrokových sazeb. Silnější inflace a nová citlivost na měnové výkyvy Jestřábí signály z bankovní rady jsou dále podpořeny aktualizovanými makroekonomickými prognózami. Ačkoliv centrální banka snížila svůj mediánový odhad růstu hrubého domácího produktu pro fiskální rok 2026 na polovinu, konkrétně na 0,5 %, jedná se primárně o reakci na ekonomické dopady blízkovýchodního konfliktu. Banka však nepředpokládá, že by toto zpomalení mělo mít dlouhodobý charakter. Pro následující fiskální roky 2027 a 2028 totiž mediánové prognózy počítají s oživením růstu na 0,7 %, respektive 0,8 %. Tyto hodnoty se již pohybují v těsné blízkosti odhadovaného potenciálního růstu japonské ekonomiky. Mnohem důležitější je však pohled na vývoj spotřebitelských cen, kde banka revidovala svá očekávání směrem vzhůru napříč celým sledovaným horizontem. Základní index spotřebitelských cen očištěný o volatilní ceny čerstvých potravin, který je klíčovým měřítkem pro dvouprocentní inflační cíl, by měl ve fiskálním roce 2026 dosáhnout 2,8 %. V roce 2027 se očekává na úrovni 2,3 % a v roce 2028 by měl zakotvit přesně na cílových 2,0 %. Tento vývoj jasně naznačuje, že inflační tlaky v Japonsku nabývají trvalejšího charakteru. Ještě výmluvnější je pohled na takzvanou užší jádrovou inflaci, která nezahrnuje ani ceny energií a poskytuje tak nejčistší obrázek o domácích cenových tlacích. U tohoto ukazatele banka nyní projektuje růst o 2,6 % v roce 2026, shodných 2,6 % v roce 2027 a 2,2 % v roce 2028. Oblíbené inflační měřítko centrální banky tak zůstává na nebo nad cílovou hodnotou po celou dobu aktualizovaného výhledu. Zásadní novinkou je také výslovné upozornění na zvýšenou citlivost ekonomiky vůči slabému japonskému jenu. Tento dodatek přichází v době, kdy japonská měna testuje mnohaletá či dokonce historická minima. Banka konstatovala, že ve srovnání s minulostí mají nyní výkyvy směnných kurzů mnohem větší pravděpodobnost, že se propíší do spotřebitelských cen. To naznačuje ochotu reagovat na oslabování měny razantněji než v předchozích hospodářských cyklech. Váhavé trhy a historicky nízká volatilita Navzdory zjevně jestřábímu podtónu zasedání zůstávají obchodníci na trhu s úrokovými swapy poměrně zdrženliví a zdráhají se plně započítat červnové zvýšení sazeb. Tato opatrnost může pramenit z rychlosti, jakou se v uplynulých týdnech vypařila očekávání ohledně dubnového kroku. Ještě začátkem měsíce totiž implikovaná pravděpodobnost zvýšení sazeb přesahovala 70 %, než se těsně před rozhodnutím zcela zhroutila. I po zveřejnění nejnovějších signálů trhy naceňují pravděpodobnost červnového zvýšení na 1,0 % pouze na zhruba 60 %. Do konce července pak tato pravděpodobnost roste na přibližně 90 %. Do konce roku je do výnosové křivky zahrnuto více než jedno a půl zvýšení, což je o něco méně agresivní trajektorie, než jaká byla na trzích patrná před několika málo týdny. Část této tržní váhavosti lze nepochybně připsat komunikačnímu stylu guvernéra Kazua Uedy. Ten v klíčových momentech často volí mnohem opatrnější rétoriku než zbytek bankovní rady. Přestože měl v uplynulých dvou týdnech nespočet příležitostí ukotvit tržní očekávání ohledně brzkého zvýšení sazeb, nedokázal tento krok přesvědčivě prodat trhům. To vytváří zjevné riziko pro další vývoj na devizových trzích. Tato nejistota se zřetelně propisuje i do cenové akce. Měnový pár USD/JPY (JPY=X) se v posledních týdnech obchoduje pod značným tlakem. Ačkoliv zůstává na dohled od letošních maxim a nedaleko od mnohaletého vrcholu 161,95 dosaženého dříve v roce 2024, nedokáže trvale prorazit nad psychologicky důležitou úroveň 160. Hrozba přímé intervence ze strany centrální banky v kombinaci s neochvějným optimismem ohledně možného trvalého míru na Blízkém východě se ukázala jako mocná bariéra. Kurz páru sklouzl zpět pod hranici 159,30, která byla v uplynulém měsíci opakovaně testována z obou stran a nyní představuje bezprostřední rezistenci. Směrem dolů by obchodníci měli sledovat 50denní klouzavý průměr a březnové minimum na úrovni 157,52. Technické oscilátory v současnosti vysílají spíše neutrální signály. Index relativní síly klesl směrem k hranici 50, zatímco indikátor MACD stagnuje těsně nad signální linií. Při širším pohledu je však nejvíce zarážející aktuální nedostatek pohybu. Realizovaná dvacetidenní volatilita se nachází v 10. percentilu všech sledovaných období od roku 1971. Tato historicky extrémní komprese trhu by tak mohla velmi brzy připravit půdu pro masivní a explozivní cenový pohyb.