Klíčové body V roce 2025 drtivých 79 % amerických aktivních manažerů zaostalo za výkonností hlavního tržního indexu. Loňský rok se zapsal do statistik jako čtvrtý nejhorší pro aktivní správu kapitálu od začátku měření v roce 2002. Warren Buffett jednoznačně doporučuje drobným investorům nízkonákladové indexové fondy jako nejrozumnější strategii.   Iluze příběhů a nekompromisní realita trhu Při prvním vstupu do spletitého světa kapitálových trhů se mnoho nových účastníků upíná k vidině rychlého zbohatnutí prostřednictvím vlastnictví jednotlivých firemních titulů. Burzovní historie je doslova poseta zářivými příklady takzvaných akcií s poutavým příběhem, které dokázaly vybrané skupině investorů vygenerovat obrovská jmění. Analytický pohled na tato spektakulární vítězství však často odhalí, že za drtivou většinou z nich nestála geniální predikce, nýbrž pouhá souhra šťastných náhod a dokonalého načasování. Pro naprostou většinu tržních participentů se tak ukazuje jako mnohem racionálnější a bezpečnější cesta osvojení si principů pasivního investování. Těžištěm této strategie jsou indexové fondy nebo burzovně obchodované fondy (ETF), které svým složením věrně kopírují široké tržní benchmarky. Mezi nejznámější a nejvyužívanější zástupce této kategorie patří Vanguard S&P 500 ETF (VOO) a neméně populární Vanguard Total Stock Market ETF (VTI) . Ačkoliv držení široce diverzifikovaného aktiva nepřináší takový adrenalin a pocit exkluzivity jako sázka na jednu konkrétní revoluční společnost, z hlediska dlouhodobého řízení rizik dává mnohem větší smysl. Pasivní přístup zcela eliminuje vyčerpávající a často marné břemeno hledání budoucích vítězů. Namísto toho poskytuje investorům robustní expozici vůči celému trhu, což se ukazuje jako fundamentálně zdravější a stabilnější investiční myšlenka. Fakta hovoří naprosto jasně a nekompromisně. Výběr jednotlivých akcií je extrémně náročná disciplína, ve které selhávají i ti nejlepší. Jen v průběhu roku 2025 dokázal zmíněný fond od společnosti Vanguard, sledující hlavní americký benchmark, posílit o velmi solidních 17,8 %. Tento stabilní a bezpracný růst ostře kontrastuje s marným snažením tisíců vysoce placených analytiků a portfolio manažerů, kteří se pokoušeli trh přelstít. Zdroj: burzovnisvet.cz Strukturální selhání profesionálů na Wall Street Tvrdá data o výkonnosti aktivních správců kapitálu odhalují hluboký strukturální problém celého odvětví. V roce 2025 neuvěřitelných 79 % amerických aktivních manažerů zaměřených na společnosti s velkou tržní kapitalizací nedokázalo překonat referenční index S&P 500 (^GSPC) . Tento výsledek představuje drastické zhoršení i ve srovnání s již tak nelichotivým rokem 2024, kdy za trhem zaostalo 65 % profesionálů. Při pohledu do dlouhodobých historických tabulek nabývá toto selhání ještě temnějších kontur. Podle údajů společnosti S&P Dow Jones Indices, která tyto statistiky pečlivě sleduje a vyhodnocuje již od roku 2002, byl loňský rok pro aktivní manažery čtvrtým nejhorším v novodobé historii. Propast mezi sliby aktivní správy a její reálnou doručitelností se tak neustále prohlubuje. Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená jediné: i ostřílení profesionálové s elitním vzděláním, kteří mají k dispozici špičkové analytické týmy, pokročilé algoritmy a informační zdroje, o kterých se běžným drobným hráčům může jen zdát, se zkrátka mýlí. A co je pro průmysl aktivní správy nejvíce zničující, mýlí se s naprosto železnou a neúprosnou pravidelností. Tato frustrující realita dala vzniknout fenoménu, který dokonale rezonuje moderním internetovým prostorem. Na diskusních fórech sítě Reddit se masivně uchytila investiční mantra „VOO and chill“. Tento zlidovělý termín přesně vystihuje podstatu úspěchu: nakoupit nízkonákladový indexový fond, zachovat naprostý klid a nechat čas i složené úročení pracovat ve svůj prospěch, zatímco profesionálové pálí miliardy v marném boji s trhem. dolar index Definitivní verdikt nejúspěšnějšího investora historie Pro každého účastníka trhu, který stále váhá mezi adrenalinovým výběrem jednotlivých titulů a zdánlivě nudným nákupem základního ETF, by měl být rozhodujícím argumentem postoj samotného Warrena Buffetta. Názory muže, který je všeobecně považován za pravděpodobně největšího a nejúspěšnějšího správce kapitálu všech dob, nelze v této debatě brát na lehkou váhu. Buffett se k problematice aktivního a pasivního investování vyjadřuje dlouhodobě a s naprostou konzistencí. Podle jeho slov mohou obyčejní retailoví investoři zcela rutinně porážet vysoce placené profesionály z Wall Street. Klíčem k tomuto vítězství je bezvýhradné přijetí indexových fondů a disciplinované, periodické přidávání dalšího kapitálu do těchto pozic. Tato strategie nevyžaduje sledování čtvrtletních výsledků, analýzu makroekonomických dat ani predikci úrokových sazeb. Vyžaduje pouze trpělivost a víru v dlouhodobý růst globální ekonomiky. Buffettova rada je v tomto ohledu naprosto krystalicky čistá a prostá jakýchkoliv složitých finančních konstrukcí. Legendární investor doslova prohlásil, že nákladově efektivní indexové fondy představují „tu nejrozumnější akciovou investici pro drtivou většinu investorů“. Když člověk, který si vybudoval impérium právě na precizním výběru podhodnocených společností, radí veřejnosti, aby se o totéž vůbec nepokoušela a raději koupila celý trh, jde o radu, jejíž ignorování by se mohlo ukázat jako fatální chyba pro jakékoliv investiční portfolio.