Íránské rozhodnutí plně otevřít Hormuzský průliv komerční dopravě vyvolalo strmý pád cen ropy, přičemž americká WTI odepsala 12 %. Evropský sektor cestovního ruchu a volného času reagoval na zlevňující paliva skokovým růstem, akcie aerolinek si připsaly zisky přesahující 6 %. Tržní optimismus podpořila slova amerického prezidenta o blížícím se konci války i čerstvé desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem.   Geopolitické uvolnění a globální tržní euforie Páteční odpoledne přineslo na světové burzy nečekanou vlnu optimismu. Zásadním katalyzátorem se stalo oficiální prohlášení Íránu, který se rozhodl zcela otevřít strategický Hormuzský průliv pro veškerou komerční dopravu. Tento krok okamžitě zmírnil obavy z narušení globálních dodavatelských řetězců a dodávek klíčových surovin z Blízkého východu. Reakce evropských trhů na sebe nenechala dlouho čekat. Širší panevropský index Stoxx 600 (^STOXX) zakončil páteční obchodní seanci se silným ziskem 1,6 %. Pozitivní nálada se přelila napříč celým kontinentem, přičemž všechny hlavní evropské burzy a drtivá většina tržních sektorů uzavřely den v zelených číslech. Zlepšený sentiment investorů nebyl tažen pouze děním v samotném průlivu. K tržní úlevě výrazně přispěla i širší diplomatická a vojenská situace. Již ve čtvrtek totiž vstoupilo v platnost desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem, což představuje důležitý stabilizační prvek v dlouhodobě napjatém regionu. Dramatický obrat na trzích navíc umocnil americký prezident Donald Trump. Ten během svého nočního vystoupení v Las Vegas naznačil, že konec probíhajícího válečného konfliktu je již na dohled. Podle jeho slov by válka „měla skončit docela brzy“ a operace v Íránu údajně „probíhají hladce“. Tento rétorický posun je o to významnější, že ještě 1. dubna prezident odhadoval trvání konfliktu na další dva až tři týdny. Zatímco asijsko-pacifické akciové trhy během pátečního rána ještě převážně oslabovaly, Wall Street již plně reflektovala nové geopolitické zprávy. Znovuotevření Hormuzského průlivu katapultovalo americké akcie vzhůru. Index S&P 500 (^GSPC) si připsal solidních 1,4 %, zatímco tradiční Dow Jones Industrial Average (^DJI) přidal dokonce zhruba 2,2 %. Úleva pro aerolinky a tvrdý náraz ropného sektoru Největšími vítězi pátečního obchodování se bezpochyby staly společnosti ze sektoru cestovního ruchu a volného času. Celý tento segment vedl evropskou tržní rally a zakončil den s impozantním nárůstem o 4,7 %. Zmizení hrozby extrémně drahých pohonných hmot zafungovalo jako mocný nákupní signál. Akcie nízkonákladových dopravců doslova vystřelily vzhůru. Cenné papíry britské easyJet (EZJ.L) uzavřely silnější o téměř 6,1 %, zatímco konkurenční Wizz Air (WIZZ.L) zaznamenal raketový růst o 7,6 %. Pozadu nezůstali ani klasičtí přepravci. Společnost International Consolidated Airlines Group (IAG.L) , pod kterou spadají značky jako British Airways, Vueling či Aer Lingus, zpevnila na londýnské burze o 6,2 %. Dařilo se také komplexním poskytovatelům zájezdů. Frankfurtská stálice evropského turismu, skupina TUI (TUI1.DE) , si do závěrečného zvonění připsala více než 5,4 %. Zcela unikátní příběh pak během pátku napsala německá Lufthansa (LHA.DE) . Tato aerolinka ještě ve čtvrtek varovala investory, že kvůli rostoucím cenám paliv bude nucena s okamžitou platností uzemnit desítky letadel a drasticky omezit letové kapacity. Zatímco ráno její akcie padaly, odpolední kolaps cen ropy zcela vymazal předchozí ztráty a titul nakonec uzavřel se ziskem 5,6 %. Na opačné straně barikády stál energetický sektor, který se stal jedinou výraznou výjimkou pátečního růstu. Akcie ropných a plynárenských společností odepsaly v průměru 4,2 %. Zpráva o geopolitickém průlomu totiž poslala ceny černého zlata do strmého pádu. Globální benchmark Brent (BZ=F) se propadl o drtivých 10,6 % na úroveň 88,85 dolaru za barel. Ještě dramatičtější výprodej zažila americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) , která ztratila 12 % a klesla na 82,88 dolaru za barel. Tento vývoj tvrdě zasáhl evropské energetické giganty. V Londýně se akcie BP (BP.L) propadly o 7,4 %, zatímco Shell (SHEL.L) uzavřel slabší o 5,6 %. Výrazným ztrátám se nevyhnula ani norská energetická společnost Vår Energi (VAR.OL) , jež zakončila den s poklesem o 6,2 %. Výsledková zklamání stahují technologické a průmyslové tituly Přes všeobecnou tržní euforii se objevily i izolované případy firem, které investory naopak tvrdě zklamaly svými hospodářskými výsledky. Příkladem je švédský telekomunikační gigant Ericsson (ERIC) , který v pátek reportoval čísla za první čtvrtletí zaostávající za očekáváním trhu. Upravený provozní zisk společnosti dosáhl 5,2 miliardy švédských korun (v přepočtu zhruba 570 milionů dolarů). Tento výsledek mírně, ale znatelně podstřelil odhady analytiků oslovených agenturou Reuters, kteří počítali se ziskem na úrovni 5,4 miliardy korun. Akcie společnosti na toto zklamání reagovaly poklesem a uzavřely o 3,7 % níže. Mnohem dramatičtější scénář se však odehrál v průmyslovém sektoru. Akcie francouzského výrobce vlaků Alstom (ALO.PA) se doslova zřítily volným pádem a odepsaly masivních 27 %. Spouštěčem tohoto kolapsu bylo noční oznámení managementu, který nečekaně stáhl svůj dosavadní finanční výhled a varoval investory, že společnost nedosáhne stanovených cílů ziskovosti. Situace kolem francouzského průmyslového podniku vyvolává na Wall Street značné obavy. Analytici z banky Citi ve své poznámce pro investory poukázali na to, že trh byl již dříve nervózní po zprávách z počátku měsíce, které naznačovaly, že nový generální ředitel Martin Sion by mohl přistoupit ke stažení finančních cílů. Podle expertů ze Citi je však současný předběžný výhled společnosti ještě výrazně horší, než se původně očekávalo. Tento vývoj ukazuje, že i v den masivního geopolitického uvolnění a růstu širokých indexů dokážou fundamentální problémy jednotlivých firem vyvolat nemilosrdnou reakci kapitálových trhů.