Nejistota kolem Blízkého východu znovu zvyšuje nervozitu investorů. Futures na Wall Street před daty o inflaci oslabily Donald Trump odmítl íránský návrh na příměří Ropa Brent vzrostla nad 106 dolarů za barel OpenAI čelí vyšetřování před možným IPO Americké akciové futures v úterý mírně oslabovaly, protože investoři zůstávají opatrní kvůli pokračujícímu napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Naděje na rychlé diplomatické řešení konfliktu se v posledních hodinách výrazně snížily, což znovu zvýšilo obavy o vývoj cen ropy i budoucí inflaci. Krátce po 9:30 SEČ futures na index S&P 500 odepisovaly 0,3 %, zatímco futures na index Dow Jones ztrácely přibližně 71 bodů, tedy 0,1 %. Technologický Nasdaq 100 klesal o 0,7 %. Trhy tak částečně korigovaly předchozí růst, který byl podporován zejména silným výkonem polovodičových společností těžících z pokračujícího optimismu kolem umělé inteligence. Právě technologický sektor zůstává v posledních měsících jedním z hlavních motorů amerických akcií. Investoři dál sázejí na rychlý rozvoj AI infrastruktury, především v oblasti čipů a datových center. Přesto se podle některých analytiků začínají objevovat známky přehřátí trhu. Analytici společnosti Vital Knowledge upozornili, že růst trhu nebyl tak přesvědčivý, jak se může na první pohled zdát. Poukázali například na slabší výkon stejně vážené verze indexu S&P 500, zatímco výnosy státních dluhopisů rostly a ceny ropy pokračovaly vzhůru. Podle nich je současný růst akcií výrobců čipů a technologických komponentů „extrémně natažený a neudržitelný“. Zároveň upozorňují, že případná dohoda s Íránem by paradoxně mohla vyvolat spíše vybírání zisků než další růst akciových trhů, protože investoři už možnost dohody z velké části započítali do cen. Trump odmítl íránský návrh; konflikt zůstává bez řešení Situace na Blízkém východě se znovu vyostřila poté, co americký prezident Donald Trump odmítl íránskou reakci na americký mírový návrh. Podle jeho slov je současné příměří mezi Washingtonem a Teheránem v kritickém stavu. Trump označil íránský protinávrh za „nepřijatelný“ a následně dokonce za „kus odpadu“, který podle něj nestál ani za kompletní přečtení. Vyjádření dále zvýšila nejistotu ohledně dalšího vývoje konfliktu. Současně se objevily informace, že americká administrativa zvažuje obnovení rozsáhlejších vojenských operací. Podle stanice CNN je Trump stále více frustrovaný pomalým průběhem jednání a vážně uvažuje o tvrdším postupu vůči Íránu. Určitou naději na diplomatický posun přináší očekávaná cesta Donalda Trumpa do Číny, kde se má setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Někteří pozorovatelé se domnívají, že právě Čína by mohla sehrát důležitou roli při hledání dlouhodobější dohody. Čína totiž patří mezi významné odběratele íránské ropy a mohla by působit jako garant případného mírového urovnání. Zatím ale není jasné, zda jde o realistický scénář, nebo pouze o optimistickou spekulaci trhu. Jisté zůstává především to, že geopolitická nejistota dál výrazně ovlivňuje globální finanční trhy i očekávání investorů. Ropa znovu zdražuje. Inflace zůstává hlavním rizikem Jedním z nejvýraznějších dopadů konfliktu zůstává prudký růst cen ropy. Ty výrazně vzrostly už po společném útoku Spojených států a Izraele na Írán na konci února a nyní znovu pokračují vzhůru. Klíčovým problémem zůstává omezený provoz v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejdůležitější přepravní trasy pro světový obchod s ropou. Přes tuto úzkou námořní cestu proudí přibližně pětina světových dodávek ropy. Současná blokáda ze strany Spojených států i Íránu významně omezuje tok suroviny na světové trhy a vytváří tlak na další růst cen. Futures na ropu Brent se tak v úterý obchodovaly nad hranicí 106 dolarů za barel, zatímco před vypuknutím konfliktu se ceny pohybovaly kolem 70 dolarů. Právě dražší energie představují pro investory zásadní problém. Vyšší ceny ropy totiž zvyšují riziko nové inflační vlny a zároveň komplikují situaci centrálním bankám, které se v posledních měsících snažily inflaci postupně dostat pod kontrolu. Trhy proto nyní velmi pozorně sledují nová data o americké inflaci. Dubnový index spotřebitelských cen CPI by měl podle očekávání meziročně vzrůst o 3,7 %, zatímco v březnu činila inflace 3,3 %. Meziměsíčně se očekává zpomalení růstu cen na 0,6 % z předchozích 0,9 %. Velkou pozornost ale investoři věnují především takzvané jádrové inflaci, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií. Jádrový CPI by měl meziročně dosáhnout 2,7 % a meziměsíčně 0,3 %. V předchozím měsíci činily hodnoty 2,6 % a 0,2 %. Právě jádrová inflace je pro americký Fed jedním z nejdůležitějších ukazatelů při rozhodování o úrokových sazbách. Investoři proto budou hledat jakékoli známky toho, zda se vyšší ceny energií začínají přelévat i do širší ekonomiky. OpenAI čelí politickému tlaku před možným vstupem na burzu Vedle geopolitiky a inflace zaujala trhy také zpráva týkající se společnosti OpenAI. Podle deníku The Wall Street Journal začali republikánští zákonodárci prověřovat podnikatelské aktivity generálního ředitele společnosti Sama Altmana. Vyšetřování přichází v době, kdy se stále více spekuluje o možném budoucím vstupu OpenAI na burzu. Republikány vedený výbor pro dohled Sněmovny reprezentantů údajně zahájil šetření možných střetů zájmů souvisejících s Altmanovými osobními investicemi a obchodními partnerstvími společnosti. Výbor si od OpenAI vyžádal dokumenty týkající se správy společnosti a možných vazeb na firmy podporované Altmanem. Současně šest republikánských generálních prokurátorů vyzvalo americkou Komisi pro cenné papíry a burzy, aby před případným IPO přezkoumala fungování společnosti. Celá situace přichází v citlivém období pro sektor umělé inteligence, který je jedním z hlavních tahounů současného růstu technologických akcií. Jakýkoli regulatorní tlak nebo politické vyšetřování tak může mít širší dopad na sentiment investorů v celém AI sektoru.