Asijské akciové indexy v čele s japonským Nikkei a jihokorejským KOSPI překonaly historická maxima díky explozivnímu růstu technologických firem. Zprávy o možném šedesátidenním prodloužení příměří mezi Spojenými státy a Íránem výrazně zklidnily obavy o globální dodávky ropy. Japonská makroekonomická data ukázala překvapivou odolnost průmyslu a maloobchodu, zatímco inflace v Tokiu zůstává pod cílem centrální banky.   Asijské burzy na vlně amerického technologického optimismu Páteční obchodování na asijských akciových trzích se neslo ve znamení masivních zisků a přepisování historických tabulek. Hlavním motorem tohoto prudkého růstu se staly akcie společností napojených na sektor umělé inteligence. Investoři v asijsko-pacifickém regionu tak bezprostředně reagovali na bezprecedentní optimismus, který během noční seance ovládl americkou Wall Street. Zámořské trhy vyslaly jasný signál, když indexy S&P 500 (^GSPC) i technologický NASDAQ Composite (^IXIC) uzavřely na nových rekordních maximech. Tato dynamika, poháněná neustávající poptávkou po inovacích v oblasti umělé inteligence, se s otevřením asijských burz okamžitě přelila na východní polokouli. Americké akciové futures přitom během asijských obchodních hodin nevykazovaly výraznější změny, což potvrdilo, že asijský trh plně absorboval předchozí růstový impuls. Absolutním lídrem asijské seance se stalo Japonsko. Tamní hlavní index Nikkei 225 (^N225) vystřelil o téměř tři procenta a dosáhl zcela nového historického maxima na úrovni 66 449,48 bodu. Tento fenomenální výkon nezůstal osamocen, neboť širší japonský index TOPIX si rovněž připsal solidní dvouprocentní zhodnocení, což ukazuje na plošnou sílu tamního trhu. Pozadu nezůstala ani Jižní Korea, jejíž ekonomika je silně orientovaná na export špičkových technologií. Index KOSPI (^KS11) zaznamenal raketový vzestup o 3,4 procenta a posunul své rekordní hodnoty na 8 458,25 bodu. Za tímto skokem stál především masivní příliv kapitálu do akcií výrobců polovodičů a firem vyvíjejících infrastrukturu pro umělou inteligenci. V Hongkongu pak index Hang Seng (^HSI) posílil o jedno procento, přičemž jeho technologický subindex Hang Seng TECH přidal dokonce 1,7 procenta. Geopolitické uvolnění sráží ceny ropy, inflace však budí respekt Kromě technologické euforie podpořily ochotu investorů riskovat také pozitivní zprávy z diplomatické fronty. Tržní sentiment se výrazně zlepšil po zveřejnění informací, že Washington a Teherán dosáhly návrhu dohody o prodloužení vzájemného příměří o dalších šedesát dní. Tento diplomatický průlom by měl poskytnout prostor pro pokračování citlivých jednání o íránském jaderném programu a širších otázkách regionální bezpečnosti. Ačkoliv navrhovaná dohoda stále vyžaduje finální schválení ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa a íránská média upozorňují, že rámec úmluvy ještě není definitivně uzavřen, samotná existence návrhu zafungovala jako silný stabilizační prvek. Zprávy totiž okamžitě zmírnily obavy z další eskalace napětí v okolí Hormuzského průlivu, který představuje kritickou tepnu pro globální dodávky energetických surovin. Tento geopolitický posun se okamžitě propsal do komoditních trhů. Ropa Brent (BZ=F) oslabila již druhou seanci v řadě a zamířila k nejstrmějšímu týdennímu propadu za téměř dva měsíce. Ústup geopolitické prémie z cen černého zlata poskytl akciovým trhům další vítaný impuls k růstu. Přes tento optimismus však část analytiků varuje před přetrvávajícími makroekonomickými riziky ve Spojených státech. Zveřejněná data ukázala, že index výdajů na osobní spotřebu (PCE), který představuje preferované měřítko inflace pro americký Fed, vzrostl v dubnu nejrychlejším meziročním tempem za poslední tři roky. Tyto tvrdošíjné cenové tlaky nutí institucionální investory k určité opatrnosti ohledně budoucího směřování měnové politiky. Japonská makroekonomická data překvapují, zbytek regionu hledá směr Zatímco technologický sektor a geopolitika udávaly hlavní tón, pozornost se upírala také k záplavě makroekonomických dat z Japonska. Zpráva o jádrové inflaci v Tokiu ukázala květnové zpomalení na 1,3 procenta. Tento údaj bezpečně setrvává pod dvouprocentním cílem japonské centrální banky, což upevňuje tržní očekávání, že Bank of Japan bude při další normalizaci své měnové politiky postupovat mimořádně obezřetně. Zároveň však japonská ekonomika vyslala nečekaně silné signály o své vnitřní odolnosti. Průmyslová produkce v dubnu meziměsíčně vzrostla o 0,9 procenta. Jde o překvapivé oživení, které se dostavilo navzdory přetrvávajícím obavám z rostoucích nákladů na energie a narušení dodavatelských řetězců v důsledku blízkovýchodního napětí. Tento výsledek dokazuje značnou flexibilitu japonského výrobního sektoru. Silnou kondici potvrdil i japonský spotřebitel. Maloobchodní tržby v dubnu meziročně stouply o 2,1 procenta, čímž udržely březnové tempo a výrazně překonaly tržní odhady, které počítaly s růstem pouze o 1,4 procenta. Tato data dokreslují celkový pozitivní obraz japonské ekonomiky, který se následně odráží v rekordních hodnotách tamních akciových indexů. Ve zbytku asijského regionu byla situace o poznání smíšenější. Čínský index Shanghai Composite (000001.SS) mírně klesl o 0,4 procenta, zatímco blue-chip index CSI 300 (399300.SZ) zakončil obchodování prakticky beze změny. Singapurský Straits Times Index (^STI) si naopak připsal jedno procento. Indický Nifty 50 (^NSEI) zůstal převážně stagnující, zatímco australský S&P/ASX 200 (^AXJO) dokázal posílit o solidních 1,3 procenta, čímž potvrdil celkově pozitivní náladu v asijsko-pacifické oblasti.