Peking zařadil humanoidní roboty mezi klíčové strategické priority s cílem ovládnout globální dodavatelské řetězce do roku 2030. Specializovaná tréninková centra využívají lidské instruktory k výuce komplexních pracovních úkonů prostřednictvím masivního sběru pohybových dat. Americká konkurence sice disponuje pokročilejším designem, avšak čelí bezkonkurenční čínské schopnosti extrémně rychlé masové produkce.   Státní kapitalismus a nová éra průmyslové politiky Technologický konzultant Kenneth Ren v současnosti intenzivně školí pracovní sílu budoucnosti, přičemž jeho žáci nemají lidskou podobu. Jako expert na zahraniční řešení ze společnosti RealMan Intelligent Technology působí v pekingském tréninkovém centru pro humanoidní roboty, kde se stroje učí samostatně myslet. Tento fascinující proces představuje zásadní krok v čínské snaze posunout robotiku z oblasti pouhé zábavy přímo do reálného pracovního procesu. Čínská státní média toto zařízení často označují jako specializovanou školu pro humanoidní roboty. Nejde však o izolovaný projekt, nýbrž o integrální součást širší průmyslové strategie čínské vlády. Podobně jako Peking v minulosti agresivně zacílil na elektromobilitu a umělou inteligenci, nyní identifikoval humanoidní roboty jako absolutní prioritu. Cílem je zajistit naprostou dominanci na globálních trzích a v dodavatelských řetězcích do roku 2030. Tento ambiciózní plán neunikl pozornosti západních analytiků. Podle květnové výzkumné zprávy Americké obchodní komory a analytické společnosti Rhodium Group představuje čínská průmyslová politika nové generace zásadní posun. Odborníci tento fenomén popisují jako přechod od cílených sektorových intervencí k takzvané průmyslové politice všeho. Státní aparát tak masivně dotuje komplexní ekosystémy, které mají potenciál transformovat celou ekonomiku. Pekingské centrum, které se těší přímé finanční i logistické podpoře tamní městské samosprávy, je pouze jedním z mnoha uzlů v rozrůstající se národní síti. Roboti se zde připravují na nasazení v nejrůznějších scénářích, což vyžaduje obrovské množství tréninkových dat a systematický přístup k výuce algoritmů. Od umění k datům aneb jak se učí stroje V čele tohoto netradičního vzdělávacího procesu stojí zhruba stovka instruktorů, mezi nimiž je i bývalá učitelka umění Fudi Luo. Její každodenní náplní je učit kybernetické studenty, jak efektivně třídit předměty na tovární lince. K dosažení tohoto cíle využívá sofistikovanou kombinaci kamerových systémů, manuálních ovladačů a pokročilé technologie pro snímání pohybu. Společně s dalšími instruktory provádí své žáky, kteří jsou poháněni umělou inteligencí, jednotlivými úkony. Každá akce se musí mnohonásobně opakovat. Na samém počátku nemá stroj žádné povědomí o svém okolí, a proto musí být plně pod manuální kontrolou. Jakmile však lidský pohyb vygeneruje dostatečné množství dat, robot se začne učit a následně je schopen daný úkol vykonávat zcela autonomně. Kurikulum těchto mechanických pracovníků je překvapivě pestré. Zahrnuje dovednosti jako je úklid domácnosti, poskytování masáží, organizace zboží v regálech obchodů nebo dokonce opravy kovových součástek. Typický pracovní den instruktora obnáší osm hodin neustále se opakujících pohybů, což je fyzicky nesmírně náročné. Jak sama instruktorka s úsměvem podotýká, robot únavu nezná, ale lidský učitel ano. Ve stejném technologickém kampusu, kde čínské hlavní město propaguje rozvoj robotiky, působí také startup Beijing Inspire-Robots Technology. Tato společnost se úzce specializuje na trénink robotických rukou pomocí senzorů a sledování pohybu. Tajemník představenstva Winston Zou prozradil, že k osvojení jedné nové dovednosti musí robotická ruka daný pohyb zopakovat v průměru desetitisíckrát. Výsledkem je schopnost uchopit křehké vejce, zvednout tenký provázek nebo manipulovat s miniaturními předměty. Globální závod a testování v reálném světě Tento raketový vývoj v Asii bedlivě sledují největší hráči na americkém trhu. Společnost Tesla (TSLA) je dlouhodobě vnímána jako lídr v inovacích, což potvrdil i její generální ředitel Elon Musk během lednového hovoru k výsledkům za čtvrté čtvrtletí. Musk investorům sdělil, že jeho humanoidní roboti Optimus technologicky převyšují čínskou konkurenci, a to především díky pokročilému designu rukou. Právě ten označil za zdaleka nejtěžší inženýrský oříšek v celé robotice. Zároveň však Musk otevřeně přiznal, že čínská ofenziva v tomto odvětví je mimořádně agresivní. Varoval, že největší konkurence pro humanoidní roboty přijde jednoznačně z Číny, protože tamní průmysl vyniká neuvěřitelnou schopností škálovat výrobu. Tato schopnost rychle přetavit prototypy v masovou produkci představuje pro západní technologické giganty obrovskou strategickou výzvu. V Číně navíc trénink neprobíhá pouze v uzavřených laboratořích, ale stroje jsou již nasazovány přímo do ostrého provozu. Roboti s umělou inteligencí aktuálně procházejí testovacími provozy, kde fungují jako kuchaři v restauracích, barmani, číšníci, dopravní policisté nebo dokonce jako obsluha v malých obchodech. Ačkoliv se mnozí z nich zatím neobejdou bez částečné lidské asistence, podle expertů je plná autonomie pouze otázkou času. Zastánci této technologické revoluce zdůrazňují, že cílem není masové propouštění. Jak v pekingském centru vysvětlil Kenneth Ren, hlavní ambicí je převzít úkoly, které jsou pro lidi nebezpečné, nebo rutinní práce, které lidská síla odmítá či se jich obává vykonávat. Vývojáři tak deklarují, že nemají v úmyslu nahradit lidi, nýbrž vytvořit novou symbiózu mezi člověkem a strojem v moderní ekonomice.