Bankovní rada České národní banky na svém květnovém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 %. ČNB ponechala základní sazbu na 3,5 % Inflace v dubnu vzrostla na 2,5 % Centrální banka zhoršila výhled české ekonomiky Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační rizika Rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním finančního trhu a rada ho přijala jednomyslně. Beze změny zůstaly také další klíčové sazby. Lombardní sazba nadále činí 4,5 % a diskontní sazba 2,5 %. Centrální banka zároveň upozornila, že v české ekonomice stále převažují rizika směrem k vyšší inflaci. Významným zdrojem nejistoty zůstává především konflikt na Blízkém východě, který podle ČNB zvyšuje tlak na ceny energií a komplikuje ekonomický výhled. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny přišlo navzdory tomu, že dubnová inflace zrychlila na 2,5 % a poprvé v letošním roce překročila dvouprocentní inflační cíl centrální banky. ČNB dál drží relativně přísnou měnovou politiku Guvernér Aleš Michl po jednání bankovní rady uvedl, že současná situace stále vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku. Podle vedení centrální banky zůstávají inflační rizika výrazná a ekonomické prostředí je kvůli geopolitickému napětí velmi nejisté. Právě konflikt na Blízkém východě představuje podle ČNB jedno z hlavních rizik pro další vývoj cen energií, inflace i hospodářského růstu. Centrální banka proto zatím nevidí prostor pro další snižování úrokových sazeb, přestože česká ekonomika dál čelí slabšímu tempu růstu. Základní úroková sazba se na současné úrovni nachází už od loňského května. Naposledy ČNB měnila měnovou politiku před rokem, kdy sazbu snížila o čtvrt procentního bodu. Od rozhodnutí centrální banky se přímo odvíjejí úroky komerčních bank. Vyšší sazby znamenají dražší úvěry pro firmy i domácnosti. Podnikům zdražují financování investic a provozu, domácnostem zejména hypotéky a další úvěry na bydlení. Současně ale vyšší úrokové sazby podporují lepší zhodnocení bankovních vkladů a spořicích produktů. Právě rovnováha mezi podporou ekonomiky a kontrolou inflace dnes zůstává hlavním problémem centrální banky. Inflace zrychlila a ekonomický výhled se zhoršil Důležitým faktorem pro rozhodování bankovní rady byl také vývoj inflace. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v dubnu zrychlilo na 2,5 %. Inflace se tak poprvé letos dostala nad dvouprocentní cíl ČNB. Vyšší inflace byla jedním z důvodů, proč centrální banka ponechala sazby stabilní i přes zpomalující ekonomiku. Současně ČNB zhoršila svůj výhled českého hospodářství pro letošní i příští rok. Podle nové prognózy česká ekonomika letos vzroste o 2,5 %, zatímco v únoru centrální banka očekávala růst o 2,9 %. Horší je také nový odhad inflace. Průměrná inflace by letos měla dosáhnout 2,2 %, přestože únorová prognóza počítala pouze s 1,6 %. Negativní vliv na ekonomický výhled má především geopolitická situace a růst cen energií související s konfliktem na Blízkém východě. Podobně už dříve zhoršilo výhled české ekonomiky také ministerstvo financí. Příští rok čeká ČNB mírné zrychlení ekonomiky Přesto centrální banka dál předpokládá, že česká ekonomika v příštím roce mírně zrychlí. Hrubý domácí produkt by měl podle nové prognózy v roce 2027 vzrůst o 2,7 %. I tento odhad ale ČNB proti únorové prognóze snížila. Původně očekávala růst ekonomiky o 2,9 %. Průměrnou inflaci pro příští rok centrální banka odhaduje na 2,4 %. To znamená, že inflace by měla zůstat relativně blízko cílové úrovně, ale současně nadále představuje významné riziko pro ekonomiku i měnovou politiku. Finanční trhy nyní budou sledovat především další vývoj cen energií, geopolitickou situaci a nové inflační údaje. Právě vývoj konfliktu na Blízkém východě může podle ekonomů výrazně ovlivnit budoucí rozhodování ČNB. Pokud by ceny ropy a energií dál výrazně rostly, centrální banka by mohla být nucena držet vyšší sazby déle, než trh dosud očekával. Současně ale příliš dlouhé období vyšších sazeb představuje riziko pro hospodářský růst, investice firem i dostupnost financování pro domácnosti. ČNB tak zůstává v situaci, kdy musí velmi opatrně vyvažovat boj s inflací a podporu ekonomiky v období zvýšené globální nejistoty.