Klíčové body Nečekané americké údery na jihu Íránu zchladily tržní naděje na bezprostřední mírovou dohodu a skokově prodražily ropu Brent. Evropská centrální banka podle Isabel Schnabelové směřuje k červnovému zvýšení sazeb, trhy tomuto kroku přisuzují devadesátiprocentní pravděpodobnost. Americké dluhopisy a londýnské akcie navzdory geopolitickému napětí rostou, taženy přetrvávajícím optimismem ohledně uvolnění Hormuzského průlivu.   Geopolitický šok a reakce akciových trhů Evropské akciové trhy v úterý vykazovaly značně smíšené výsledky a mírně ustoupily ze svých nedávných zisků. Tržní sentiment, který se v uplynulém týdnu nesl na vlně výrazného optimismu, narazil na tvrdou geopolitickou realitu. Investoři do té doby masivně sázeli na deeskalaci válečného konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Tento konflikt, jenž od konce února tvrdě narušuje blízkovýchodní dodávky ropy a zemního plynu, se zdál být na cestě k diplomatickému řešení. Zlom nastal v pondělí, kdy Spojené státy oznámily provedení série takzvaných obranných úderů na jihu Íránu. Tato zpráva okamžitě zchladila veškeré naděje na bezprostřední uzavření americko-íránské mírové dohody. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v úterý situaci mírnil prohlášením, že probíhající vyjednávání o dohodě by mohlo trvat už jen „několik dní“. Do složité diplomatické hry navíc vstupuje americký prezident Donald Trump, který se podle svých pondělních slov snaží přesvědčit další země k podpisu takzvaných Abrahámovských dohod ve snaze válku definitivně ukončit. Na burzovních parketech se tato nejistota projevila okamžitou rotací kapitálu. Panevropský index STOXX 600 (^STOXX) během dopoledního obchodování odepsal 0,2 %, přesto se nadále drží v těsné blízkosti svých maxim od začátku války. Divergenci na starém kontinentu ilustruje Britský index FTSE 100 (^FTSE) , jenž si připsal 0,7 %, zatímco Německý index DAX (^GDAXI) naopak 0,7 % ztratil. Globální pohled nabízí Index MSCI World Equity (URTH) , který zůstal na denní bázi beze změny, avšak za tento měsíc vykazuje solidní zhodnocení o 3,8 %. Peter Schaffrik, hlavní globální makroekonomický stratég ze společnosti RBC Capital Markets, upozorňuje, že trhy jsou aktuálně pod obrovským tlakem blízkovýchodní nejistoty. Podle jeho slov se situace radikálně změnila z bodu, kdy byla dohoda téměř na stole a očekával se hromadný podpis Abrahámovských dohod, k náhlému bombardování, což vytváří na trzích naprostou informační mlhu a ztěžuje predikci dalšího vývoje. Zdroj: Getty Images Komoditní divergence a naděje pro Hormuzský průliv Ostrý obrat událostí se nejviditelněji propsal do energetického sektoru. Ropa Brent (BZ=F) zareagovala na zprávy o vojenských úderech skokovým růstem o 3,6 % a její cena se vyšplhala na 99,64 dolaru za barel. Tento cenový skok jasně demonstruje, jak citlivě globální trhy vnímají jakékoli ohrožení strategické infrastruktury na Blízkém východě. Přesto se severomořský benchmark nachází výrazně pod svými dubnovými maximy, kdy jeho cena překonávala hranici 120 dolarů. Zcela odlišný obrázek však nabídla Americká lehká ropa WTI (CL=F) . Ta zaznamenala pokles o 3,7 % oproti pátečnímu závěru a propadla se na úroveň 93,09 dolaru za barel. Tato anomálie a výrazná cenová divergence je z velké části technického charakteru, neboť v pondělí neproběhlo standardní vypořádání kontraktů WTI z důvodu amerického státního svátku Memorial Day. Trh tak musel vstřebávat víkendové i pondělní události s jednodenním zpožděním. Navzdory vojenské eskalaci si trh zachovává určitou dávku fundamentálního optimismu. Podle Schaffrika se obchodníci nadále upínají k naději na brzké znovuotevření strategického Hormuzského průlivu pro komerční námořní dopravu. Právě vidina obnovení plynulých dodávek přes tuto klíčovou tepnu brání cenám ropy v návratu k extrémním hodnotám z počátku jara. Zajímavý vývoj zaznamenaly také drahé kovy. Zlato (GC=F) , tradičně vnímané jako bezpečný přístav v dobách krizí, během úterního obchodování překvapivě oslabilo zhruba o 1,1 % a usadilo se na ceně 4 522,50 dolaru. Tento pokles může signalizovat, že část investorů již nepovažuje aktuální geopolitická rizika za natolik fatální, aby ospravedlnila další přesun kapitálu do defenzivních aktiv. Zdroj: Getty Images Měnová politika a dluhopisové manévry Geopolitické turbulence se přímo prolínají s rozhodováním klíčových centrálních bank. Evropští obchodníci s napětím analyzovali ostrá slova členky Výkonné rady Evropské centrální banky. Isabel Schnabelová v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně deklarovala, že instituce by měla v červnu přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. A to zcela bez ohledu na to, zda probíhající mírová jednání s Íránem nakonec přinesou kýženou dohodu. Důvodem pro tento jestřábí postoj je fakt, že válečný konflikt trvá podstatně déle, než se původně projektovalo. Dlouhodobě vysoké ceny energií se tak již začaly nebezpečně přelévat do širší ekonomiky, což vytváří silné sekundární inflační tlaky. Účastníci peněžního trhu berou tato varování mimořádně vážně a aktuálně naceňují zhruba devadesátiprocentní pravděpodobnost, že ECB na svém červnovém zasedání úrokové sazby skutečně zvedne. Na trhu s dluhopisy vyvolaly americké vojenské údery okamžitý růst evropských výnosů. Referenční desetiletý německý dluhopis však i přes tento nárůst zůstal s výnosem 2,9792 % v těsné blízkosti svých téměř sedmitýdenních minim. Výnosy totiž v předchozím týdnu výrazně klesaly, jelikož investoři dočasně ztratili obavy z fatálních dopadů války na inflaci a hospodářský růst. Americké vládní dluhopisy naopak posilovaly, taženy neutuchající vírou v dohodu o Hormuzském průlivu. Měnové trhy přečkaly geopolitické otřesy s relativním klidem. Dolarový index (DX=Y) si udržel stabilní pozici na hodnotě 99,081. Společná evropská měna reprezentovaná Měnovým párem EUR/USD (EURUSD=X) zaznamenala jen kosmetický pokles o necelou desetinu procenta na úroveň 1,1636 dolaru. Americká měna naopak prokázala mírnou sílu v Asii, když prostřednictvím Měnového páru USD/JPY (JPY=X) posílila o 0,2 % na 159,22 jenu za dolar, což potvrzuje její přetrvávající dominanci v současném nejistém prostředí.