Krátkodobí časovači trhu během nedávného jednodenního propadu panicky vyprodávali své pozice, což podle kontrariánské analýzy představuje silně býčí indikátor. Index sentimentu zaměřený na technologický sektor zaznamenal šokující propad o více než třicet procentních bodů, čímž se zařadil k historickým extrémům od roku 2000. Ačkoliv dlouhodobé valuační modely varují před dekádou stagnace a pouhým pokrýváním inflace, v horizontu nejbližších měsíců má trh otevřenou cestu k dalšímu růstu.   Anatomie nečekaného nákupního signálu Skutečný vrchol současného býčího trhu leží stále před námi, a to zcela bez ohledu na zjevné a masivní nadhodnocení celého akciového trhu. K tomuto překvapivému závěru dospívá detailní kontrariánská analýza tržního sentimentu, která se zaměřuje na chování a psychologii krátkodobých časovačů trhu. Na první pohled se přitom může zdát, že aktuální nálada na burzách žádné skryté příležitosti nenabízí. Během uplynulých deseti dnů, kdy akciové indexy postupně dobývaly nová historická maxima, se tito spekulanti stávali stále optimističtějšími. Tento vývoj je však z pohledu tržní psychologie naprosto přirozený a o skutečném podhoubí na Wall Street nám neříká prakticky vůbec nic. Skutečný charakter trhu se totiž odhaluje až v momentech stresu. Zkušení kontrariáni jsou přesvědčeni, že mnohem výmluvnější je sledovat reakce těchto investorů ve chvílích, kdy trh zažije jeden ze svých periodických jednodenních propadů. Pokud by si časovači trhu tváří v tvář takovému poklesu tvrdohlavě udržovali svůj optimismus, představovalo by to vysoce varovný signál. Naopak jejich překotný úprk do hotovosti lze interpretovat jako jednoznačně pozitivní zprávu pro další růst. Přesně tento spouštěcí mechanismus zafungoval v pátek 15. května, kdy burzy naposledy zaznamenaly výraznější otřes. Během této seance odepsal index Dow Jones Industrial Average (^DJI) masivních 537 bodů. Reakce krátkodobých obchodníků byla okamžitá a z hlediska intenzity zbavování se akciových expozic téměř bezprecedentní. Historický kolaps sentimentu v řeči čísel Rozsah této paniky nejlépe ilustrují data z auditu, který kontinuálně monitoruje průměrnou doporučenou akciovou expozici u téměř stovky profesionálních krátkodobých časovačů trhu. U skupiny zaměřené na krátkodobé výkyvy širokého trhu, měřené indexem sentimentu Hulbert Stock Newsletter Sentiment Index (HSNSI), se tento průměr během jediného dne propadl o propastných 14,4 procentního bodu. Ještě dramatičtější situace nastala u spekulantů orientovaných na technologický sektor. Příslušný ukazatel Hulbert Nasdaq Newsletter Sentiment Index (HNNSI) zaznamenal naprosto ohromující kolaps o 30,4 procentního bodu. Takto razantní propady sentimentu se na trzích objevují jen zcela výjimečně a představují anomálii, kterou nelze ignorovat. Při pohledu do historických dat, která sahají až do roku 2000, se tyto propady nacházejí na 1,5., respektive 0,9. percentilu. Naposledy trhy zažily srovnatelný šok v polovině ledna, kdy index HSNSI ztratil během jediné seance 19,4 procentního bodu a technologický HNNSI odepsal 20,3 bodu. Tehdejší situace vygenerovala jeden z nejsilnějších býčích signálů za více než dvě dekády. Následný vývoj dal této kontrariánské logice plně za pravdu. Od lednového propadu sentimentu si široký trh, reprezentovaný indexem S&P 500 (^GSPC) , připsal solidních 10,0 procent. Technologicky laděný Nasdaq Composite (^IXIC) pak předvedl ještě impozantnější výkon a vzrostl o vynikajících 15,9 procenta. Krátkodobý optimismus tváří v tvář dlouhodobé hrozbě Při aplikaci těchto poznatků je však nutné zachovat si chladnou hlavu a respektovat obvyklá omezení. Kontrariánská analýza není neomylným svatým grálem a i v případech, kdy se její signály potvrdí, se její platnost omezuje výhradně na krátkodobý horizont. Její predikční schopnost obvykle nepřesahuje období jednoho až dvou měsíců. Uvědomění si této krátkodobé relevance je naprosto klíčové, protože dlouhodobé vyhlídky akciového trhu zůstávají mimořádně chmurné. Fundamentální problém spočívá v extrémním nadhodnocení amerických akcií, které v současnosti dosahuje úrovní, jež nemají v moderní finanční historii obdoby. Většina respektovaných valuačních modelů s prokazatelnou historickou spolehlivostí naznačuje, že je trh nadhodnocen více než kdykoliv předtím v historii Spojených států. Dokonce i ty modely, které aktuálně nehlásí absolutní historické rekordy, vysílají velmi střízlivá varování. Podle jejich projekcí budou americké akcie v nadcházející dekádě stěží držet krok s inflací. Tento fundamentální rozpor mezi krátkodobou dynamikou a dlouhodobou realitou vytváří na trzích fascinující napětí. Pokud se však budoucnost bude alespoň částečně řídit vzorci z minulosti, cesta k této nevyhnutelné a chmurné dlouhodobé stagnaci povede paradoxně nejprve směrem k ještě vyšším cenovým úrovním.