Globální finanční trhy vstoupily do pátečního obchodování v negativní náladě. KOSPI propadl o více než šest procent Technologické akcie zasáhly globální výprodeje Ropa prudce zdražila kvůli Hormuzskému průlivu Výnosy amerických dluhopisů pokračovaly v růstu ss="symbole"> KOSPI propadl o více než šest procent Technologické akcie zasáhly globální výprodeje Ropa prudce zdražila kvůli Hormuzskému průlivu KEYPOINT4 Investoři začali výrazně omezovat rizikové pozice poté, co prudký propad jihokorejských akcií stáhl dolů technologický sektor napříč regiony. Současně pokračoval růst cen ropy kvůli obavám z narušení dopravy v Hormuzském průlivu, který patří mezi nejdůležitější energetické trasy světa. Největší tlak byl vidět v Asii. Jihokorejský index KOSPI během obchodování ztratil 6,1 %, přestože ještě v průběhu seance krátce překonal hranici 8 000 bodů. Následný prudký obrat směrem dolů zasáhl zejména polovodičový sektor, kde investoři vybírali zisky po předchozím silném růstu. Akcie společnosti Samsung Electronics (005930.KS) klesly o 8,6 %, zatímco SK Hynix (000660.KS) odepsala 7,7 %. Negativní sentiment se následně přenesl také do Spojených států. Výrobce paměťových čipů Micron Technology (MU) v předobchodní fázi oslabil o 2,2 %. Naopak čínské akcie odolávaly výprodejům lépe než většina ostatních asijských trhů. Přesto ani zde nebyla nálada pozitivní a investoři zůstávali opatrní kvůli kombinaci geopolitických rizik, rostoucích výnosů dluhopisů a nejistoty kolem dalšího vývoje světové ekonomiky. Analytici Deutsche Bank upozornili, že trhy začaly ztrácet momentum poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy „vůbec nepotřebují“ otevřený Hormuzský průliv. Právě tato rétorika zvýšila obavy z další eskalace napětí na Blízkém východě. Americké i evropské akcie zamířily níže Výprodeje v Asii se rychle promítly také do evropských a amerických futures. Futures na index S&P 500 ztrácely přibližně 0,8 %, zatímco futures na technologický Nasdaq 100 oslabily zhruba o 1,1 %. Negativní nálada se přenesla i do Evropy. Německý index DAX klesl o 1,2 %, britský FTSE 100 i francouzský CAC 40 odepisovaly přibližně jedno procento. Investoři po několikatýdenní silné rally začali být opatrnější a část trhu přistoupila k realizaci zisků. Vedle geopolitiky hrály významnou roli také rostoucí výnosy státních dluhopisů, které zvyšují tlak na ocenění akcií, zejména technologických společností. Vyšší výnosy totiž obvykle snižují atraktivitu růstových akcií, jejichž valuace stojí na očekávání budoucích zisků. Ve Spojeném království se investoři soustředili také na domácí politiku. Premiér Keir Starmer čelil obnovenému vnitrostranickému tlaku po parlamentním uvolnění mandátu, které by mohlo otevřít cestu starostovi Greater Manchesteru Andymu Burnhamovi do britského parlamentu. Pozornost trhu se zároveň přesouvala k novým makroekonomickým datům ze Spojených států. Investoři očekávali dubnová data o průmyslové výrobě i květnový průzkum Empire State Manufacturing Survey, které měly nabídnout další pohled na kondici americké ekonomiky. Ropa prudce zdražila kvůli Hormuzskému průlivu Výrazným tématem pátečního obchodování byl pokračující růst cen ropy. Futures na ropu Brent posílily přibližně o 2,9 % na 108,75 dolaru za barel, zatímco americká WTI vzrostla o 3,2 % na 104,42 dolaru. Trh reagoval především na pokračující problémy kolem Hormuzského průlivu a na obavy, že konflikt v regionu nebude rychle vyřešen. Situaci dále vyostřila slova Donalda Trumpa, který uvedl, že „ztrácí trpělivost“ s Íránem. Tato rétorika zvýšila obavy investorů z dlouhodobějšího narušení dodávek energií z Perského zálivu. Hormuzský průliv přitom zajišťuje významnou část světového exportu ropy a jakékoliv omezení provozu má okamžitý dopad na ceny energetických komodit. Analytik společnosti PVM Oil Associates Tamas Varga upozornil, že pozornost trhu se postupně přesouvá od nízkých zásob ropy směrem k obavám z ničení poptávky. Současně však připustil, že v případě další eskalace konfliktu nelze vyloučit ještě výraznější cenový růst. Rostoucí ceny ropy zároveň posilují obavy z vyšší inflace, což následně ovlivňuje očekávání ohledně měnové politiky centrálních bank. Summit Trumpa a Si Ťin-pchinga trhy výrazněji neuklidnil Dalším sledovaným tématem byl summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským prezidentem Xi Jinping v Pekingu. Jednání trvalo více než dvě hodiny, konkrétních oznámení ale přineslo jen minimum. Přesto investoři částečně pozitivně vnímali smířlivější tón mezi oběma lídry. Analytik Adam Crisafulli ze společnosti Vital Knowledge uvedl, že žádné z titulků po schůzce zásadně nezměnily tržní příběh, ale rétorika působila méně konfliktně než v minulosti. Trump po jednání uvedl, že obě země chtějí ukončit konflikt s Íránem a zopakoval, že Írán nesmí získat jaderné zbraně. Současně tvrdil, že Spojené státy a Čína uzavřely „fantastické obchodní dohody“, detaily však nebyly zveřejněny. Čínská strana uvedla, že schůzka vedla k „řadě nových společných porozumění“. Trhy částečně uklidnily také výroky naznačující možné další zmírnění obchodního napětí mezi oběma největšími ekonomikami světa. Trump prohlásil, že vztahy mezi USA a Čínou budou „lepší než kdy dřív“. Čínská státní média následně citovala Si Ťin-pchinga, podle kterého se budou „dveře Číny do světa otevírat stále více“. Vedle akciových trhů pokračoval také globální výprodej státních dluhopisů. Výnos dvouletého amerického dluhopisu překonal hranici 4,05 %, zatímco výnos desetiletého dluhopisu se přiblížil k 4,52 %. V Japonsku výnos dvacetiletého státního dluhopisu vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 1996 po silnějších datech výrobních cen. Ta zvýšila očekávání, že Bank of Japan bude pokračovat ve zpřísňování měnové politiky.