Výpočetní výkon se transformuje v základní infrastrukturu, což podle expertů tlumí hrozbu klasického cyklu boomu a propadu. Ačkoliv 73 procent manažerů fondů považuje sázky na čipy za nejpřeplněnější obchod, silná poptávka po AI modelech ukazuje na možný supercyklus. Nejvarovnějším signálem pro investory bude moment, kdy trhy začnou na excelentní hospodářské výsledky firem reagovat prudkým výprodejem.   Přerod čipů v základní stavební kámen ekonomiky Investoři v letošním roce vzali polovodičový sektor doslova útokem. Tento masivní příliv kapitálu je fascinující podívanou, která přepisuje dosavadní tržní paradigmata a nutí analytiky přehodnocovat zavedené modely. Hlavním hnacím motorem této bezprecedentní mánie je překotné budování infrastruktury pro umělou inteligenci. Výsledkem tohoto nadšení je fakt, že PHLX Semiconductor Index (^SOX) si od začátku roku připsal zisk dosahující téměř 80 procent. Za tímto raketovým růstem stojí nezpochybnitelný fundamentální argument, že technologický průmysl nutně potřebuje pokročilé čipy, a to dost možná v objemech, které současné dodavatelské řetězce nedokážou uspokojit. Analytici ze společnosti Ned Davis Research, Pat Tschosik a Philippe Mouls, však přicházejí s provokativní myšlenkou. Podle nich se nenacházíme na prahu splasknutí spekulativní bubliny, ale na samém počátku historického supercyklu polovodičových společností. Výpočetní výkon se podle těchto stratégů transformuje do podoby základní infrastruktury. Polovodiče se tak stávají komoditou srovnatelnou se železnicemi, inženýrskými sítěmi nebo samotným internetem v dobách jeho největšího rozmachu. Poptávka po čipech již není primárně diktována cyklickým prodejem osobních počítačů a chytrých telefonů. Otěže převzaly robustní modely umělé inteligence, které podle expertů vygenerují exponenciální nárůst požadavků na výpočetní sílu. Využití čipů se navíc nezadržitelně rozšiřuje do dalších sfér, ať už jde o pokročilou robotiku, humanoidní systémy, chytré energetické sítě, obranné technologie či automobilový průmysl. Na straně nabídky přitom budou nadále přetrvávat výrazná omezení. Výroba špičkových čipů naráží na enormní kapitálové požadavky a zdlouhavý proces výstavby nových specializovaných továren, což přirozeně brání rychlému přesycení trhu. Strach z přehřátí trhu versus nová komoditní realita Prudký cenový vzestup pochopitelně vyvolává obavy, zda se na trhu neformuje bublina podobná té z éry dot-com. Květnový průzkum, který provedla Bank of America Corporation (BAC) , ukázal znepokojivý trend mezi institucionálními investory a odhalil rostoucí nervozitu na Wall Street. Celých 73 procent globálních portfoliomanažerů označilo dlouhé pozice v globálních polovodičích za takzvaně nejpřeplněnější obchod na trhu. Jedná se o dramatický skok oproti předchozímu měsíci, kdy tento názor sdílelo pouhých 24 procent respondentů a sázky na čipy se dělily o prvenství s ropou. Samotní autoři teorie supercyklu si jsou těchto rizik vědomi. „Už jen pomyšlení na to, že navrhujeme existenci polovodičového supercyklu a nikoliv bubliny, nám připomíná pět nejnebezpečnějších slov v investování: tentokrát je to úplně jinak,“ varovali Tschosik a Mouls své klienty ve středeční zprávě. Co tedy hovoří pro teorii komoditního supercyklu? Hrozba klasického cyklu boomu a propadu je podle stratégů výrazně tlumena gigantickými a stabilními objednávkami od takzvaných hyperscalerů. Společnosti jsou navíc ochotny masivně utrácet, protože z implementace umělé inteligence získávají stále vyšší návratnost svých investic. Přesto existují racionální argumenty pro opatrnost. Kapitálové výdaje velkých technologických hráčů se mohou časem normalizovat a skutečná ziskovost plynoucí z umělé inteligence zůstává do jisté míry nejistá. Nelze ignorovat ani fakt, že tempo přijímání nových technologií nemusí být tak rychlé, jak trh aktuálně naceňuje. Poptávka může potřebovat čas, aby dohnala nově vybudovanou kapacitu datových center. Makroekonomické cykly jsou stále důležitým faktorem, protože poptávka po osobních počítačích, chytrých telefonech nebo automobilech nadále podléhá běžným hospodářským výkyvům. Historické paralely a složité hledání absolutního vrcholu Analytici z Ned Davis Research vidí reálnou šanci, že se nacházíme ve scénáři podobném budování internetové infrastruktury na konci devadesátých let. V takovém prostředí se masivní přebudování kapacit jeví jako naprosto nevyhnutelné a přirozené. Nedávná rally, kdy skupina polovodičů a polovodičového vybavení v rámci indexu S&P 500 (^GSPC) vzrostla o 45 procent za pouhých 30 dní, má své jasné historické precedenty. K podobně agresivním pohybům došlo v letech 1998, 2001 a 2002. Jako nejrelevantnější se jeví právě případ z roku 1998. Tehdejší tržní euforie pokračovala ještě poměrně dlouho a k definitivnímu splasknutí technologické bubliny došlo až o celé dva roky později. Ať už se investor přikloní k jakékoli straně barikády, klíčovým a zároveň nejtěžším úkolem bude správné určení vrcholu trhu. Obtížnost spočívá v tom, že fundamentální ukazatele mají tendenci vypadat skvěle i poté, co ceny akcií již dosáhly svého absolutního maxima. Dvojice analytiků jako příklad připomíná, že celosvětový růst tržeb za polovodiče kulminoval v srpnu roku 2000. To bylo celých šest měsíců poté, co akcie na konci března 2000 dosáhly svého historického dot-com vrcholu a začaly strmě padat. Experti proto bedlivě sledují specifické indikátory. Patří mezi ně vysoké procento společností splňujících definici bubliny, zpomalující výhled kapitálových výdajů od hyperscalerů nebo oslabování akcií paměťových gigantů. Do této kritické skupiny patří Micron Technology (MU) , SK Hynix Inc. (000660.KS) a Samsung Electronics (005930.KS) . Tím absolutně nejvarovnějším signálem je však podle stratégů situace, kdy společnosti vykážou výjimečně dobré hospodářské výsledky, ale jejich akcie na to zareagují prudkým poklesem. Přestože v aktuálním čtvrtletí k tomuto jevu zjevně nedošlo, analytický tým zůstává v nejvyšší pohotovosti a doporučuje investorům maximální ostražitost.