Ceny ropy klesly zhruba o procento v reakci na politická prohlášení o brzkém konci konfliktu s Íránem. Přední analytici varují před falešným uspokojením trhu a očekávají růst ceny ropy Brent až na 120 dolarů za barel. Fyzické dodávky váznou, což dokazuje paralýza v Hormuzském průlivu a pátý týden trvající pokles amerických zásob.   Politická prohlášení tlumí cenový růst Globální trhy s energetickými surovinami zažívají vysoce volatilní období, ve kterém se střetává geopolitická rétorika s tvrdou fyzickou realitou. Během středeční seance ztratily ceny ropy přibližně jedno procento své hodnoty. Tento pokles byl bezprostředně vyvolán prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa, který trhy ujistil, že konflikt s Íránem skončí „velmi rychle“. Ačkoliv tato slova přinesla na burzy částečné uklidnění, zkušení investoři zůstávají vůči reálným výsledkům mírových jednání značně obezřetní, jelikož narušení blízkovýchodních dodávek nadále přetrvává. Severomořská ropa Brent (BZ=F) během dopoledního obchodování oslabila o 1,52 dolaru, což představuje pokles o 1,4 procenta, a ustálila se na úrovni 109,76 dolaru za barel. Podobný scénář následovala i americká lehká ropa WTI (CL=F) , jejíž futures kontrakty odepsaly 1,36 dolaru, respektive 1,3 procenta, a klesly na hodnotu 102,79 dolaru. Tento sestupný trend plynule navázal na úterní obchodování, kdy oba hlavní globální benchmarky ztratily téměř jeden dolar ze své hodnoty. Úterní výprodej byl primárně odstartován komentáři amerického viceprezidenta JD Vance, který veřejně deklaroval, že Spojené státy a Írán dosáhly v probíhajících diplomatických rozhovorech hmatatelného pokroku. Trh na tyto zprávy reagoval bleskovým naceněním nižšího geopolitického rizika. Situace je však extrémně křehká, což dokládají i dřívější kroky samotného šéfa Bílého domu. Donald Trump totiž ještě nedávno hrozil, že Spojené státy možná budou muset na Írán znovu udeřit. Podle jeho vlastních slov chyběla pouhá hodina do vydání finálního rozkazu k masivnímu vojenskému útoku, než bylo toto radikální rozhodnutí na poslední chvíli odloženo. Analytici varují před falešným uspokojením trhu Navzdory aktuálnímu cenovému útlumu se přední institucionální hráči shodují, že trh momentálně ignoruje fundamentální rizika. Emril Jamil, uznávaný výzkumný analytik společnosti LSEG, upozorňuje na skrytý potenciál k dalšímu cenovému růstu. Podle jeho expertního názoru si ceny pravděpodobně udrží rostoucí momentum i v případě, že bude nakonec dosaženo finální diplomatické dohody. Hlavním argumentem je fakt, že globální dodávky ropy se ani po formálním ukončení nepřátelství nevrátí na předválečné úrovně okamžitě. Tento opatrný postoj silně rezonuje i na Wall Street. Bankovní dům Citigroup (C) ve své úterní zprávě sebevědomě predikuje, že cena severomořského benchmarku v blízké budoucnosti nevyhnutelně zamíří k hranici 120 dolarů za barel. Analytici banky jsou přesvědčeni, že současné tržní nacenění hrubě podceňuje reálné riziko dlouhodobého narušení globálních dodavatelských řetězců. Podobně varovný tón volí i experti z makléřské společnosti PVM, kteří upozorňují, že světové zásoby černého zlata mohou brzy klesnout na kriticky nízké úrovně. Zástupci PVM neskrývají své překvapení nad aktuálním chováním obchodníků. Podle jejich pozorování jsou tržní aktéři v poslední době vůči potenciálním dopadům konfliktu až nepochopitelně lhostejní, či dokonce nebezpečně uspokojení. O napjaté situaci na fyzickém trhu přitom jasně vypovídá cenová prémie u kontraktů s dodáním v příštím měsíci oproti kontraktům se splatností za půl roku. Tento klíčový indikátor aktuálního nedostatku suroviny se pohybuje kolem 21 dolarů za barel. Ačkoliv jde o výrazný pokles z minuloměsíčních maxim, která atakovala hranici 35 dolarů, stále se jedná o masivní prémii signalizující akutní tržní deficit. Fyzické dodávky váznou a zásoby mizí Fyzická realita na Blízkém východě zůstává i nadále extrémně komplikovaná. Během středy se podařilo opustit strategicky klíčový Hormuzský průliv dvěma obřím supertankerům, zatímco třetí plavidlo se právě připravuje na vyplutí. Tyto lodě, nesoucí na svých palubách úctyhodných 6 milionů barelů blízkovýchodní ropy, musely v nebezpečných vodách čekat na bezpečný průjezd více než dva dlouhé měsíce. Celkový počet plavidel, která v současnosti proplouvají touto kritickou námořní tepnou, zůstává hluboko pod předválečným průměrem, jenž činil zhruba 130 lodí denně. Aby jednotlivé státy dokázaly kompenzovat tento masivní výpadek v pravidelných dodávkách, jsou nuceny sahat hluboko do svých rezerv. Země se nyní ve velké míře spoléhají na čerpání komerčních i strategických zásob. Ve Spojených státech tento trend potvrzují nejnovější data z trhu. Podle informací od American Petroleum Institute (API) klesly americké zásoby surové ropy již pátý týden v řadě. Paralelně s tím byl zaznamenán i citelný úbytek v zásobách hotových pohonných hmot. Oficiální data vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) by měla tento nepříznivý trend s konečnou platností potvrdit. Podle rozsáhlé ankety agentury Reuters analytici předpokládají, že vládní statistiky ukážou pokles amerických ropných rezerv o dalších zhruba 3,4 milionu barelů. Závažnost prohlubujícího se nedostatku dodávek dokresluje i překvapivý krok Velké Británie. V dalším jasném signálu hrozící krize se britská vláda rozhodla zmírnit své dříve nekompromisní sankce. Nově tak umožňuje import nafty a leteckého paliva, které byly sice rafinovány v zahraničí, ale pocházejí z původně ruské surové ropy.