Od 5. června budou dva největší brazilské zločinecké syndikáty, PCC a CV, oficiálně figurovat na americkém seznamu teroristických skupin. Krok Washingtonu vyvolává ostrý odpor vlády prezidenta Luly da Silvy, která se obává možné americké vojenské intervence. Zařazení na sankční seznam zásadně mění právní rizika pro všechny nadnárodní korporace a banky spojené s Brazílií.   Diplomatický střet na ose Washington–Brazílie Vláda Spojených států přistoupila k bezprecedentnímu kroku, který hrozí zažehnutím nového diplomatického konfliktu na americkém kontinentu. Washington se rozhodl oficiálně zařadit dva nejmocnější brazilské drogové kartely na elitní seznam zahraničních teroristických organizací. Tento tvrdý postup podle analytiků nepochybně oživí hluboké politické napětí mezi administrativou Donalda Trumpa a jeho brazilským protějškem, levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Načasování tohoto kroku je mimořádně citlivé, neboť brazilská hlava státu se právě nachází ve fázi příprav na nadcházející kampaň za své znovuzvolení. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek formálně oznámil, že přísná opatření namířená proti organizacím Primeiro Comando da Capital (PCC) a Comando Vermelho (CV) vstoupí v platnost 5. června. Jedná se o zdaleka největší a nejnebezpečnější syndikáty organizovaného zločinu operující na brazilském území. Šéf americké diplomacie ve svém oficiálním prohlášení zdůraznil, že obě zločinecké sítě společně velí tisícům oddaných členů. Podle Rubia tyto skupiny v minulosti zorganizovaly řadu mimořádně brutálních útoků, jejichž terčem se stali nejen brazilští policisté a vysocí státní úředníci, ale také nevinní civilisté. Jejich nebezpečnost navíc umocňuje fakt, že jejich vliv a rozsáhlé nelegální sítě již dávno přesahují hranice domovské Brazílie a zasahují napříč celým regionem až do Spojených států. Vláda prezidenta Luly se tomuto americkému opatření od počátku silně bránila. Brazilští představitelé argumentovali především tím, že zmíněné drogové kartely nesledují žádné konkrétní ideologické či politické cíle, což je obvykle základní definice terorismu. Hlavní obavou Lulova kabinetu je však riziko, že by toto nové označení mohlo v budoucnu posloužit jako záminka pro přímou vojenskou intervenci Spojených států na suverénním území Brazílie. Boj proti latinskoamerickým narkogangům se stal jedním z ústředních pilířů zahraniční politiky Donalda Trumpa během jeho druhého funkčního období. Tento nekompromisní přístup již dříve vedl k radikálním akcím, jako bylo bombardování plavidel podezřelých z pašování drog v regionálních vodách či dramatické zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura přímo v Caracasu. Lobbing, volby a politické pozadí radikálního kroku Hlavní poradce brazilského prezidenta pro zahraniční politiku, Celso Amorim, se k situaci vyjádřil s diplomatickou opatrností, avšak jasně vymezil hranice. Potvrdil, že organizovaný zločin představuje absolutní zlo, proti kterému je nezbytné neúnavně bojovat. Zároveň zdůraznil, že Brazílie plně vítá mezinárodní spolupráci, a to zejména v tak klíčových oblastech, jako je potírání praní špinavých peněz nebo boj proti rozsáhlému pašování zbraní. Amorim však jedním dechem dodal zásadní varování směřující do Washingtonu. Jakákoli záminka pro zahraniční intervenci je podle nejvyššího poradce Lulovy administrativy zcela nepřijatelná. Tento diplomatický vývoj bezprostředně následuje po velmi sledované návštěvě nejstaršího syna vězněného bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara ve Spojených státech, která proběhla v průběhu tohoto týdne. Flávio Bolsonaro, který se chystá v říjnových volbách postavit přímo proti úřadujícímu prezidentovi Lulovi, sehrál v celém procesu klíčovou roli. Během úterního setkání s Donaldem Trumpem přímo v Oválné pracovně Bílého domu osobně požádal o to, aby byly zmíněné kartely oficiálně označeny za teroristické organizace. Ačkoli Washington o tomto kroku uvažoval minimálně poslední rok, současné načasování představuje obrovskou politickou vzpruhu. Pětačtyřicetiletý senátor Flávio Bolsonaro, který ve své kampani prosazuje extrémně tvrdou linii v otázkách práva a pořádku, z tohoto rozhodnutí nepochybně vytěží maximum politického kapitálu. Jako kandidáta ho vybral jeho otec, krajně pravicový populista a dlouholetý Trumpův spojenec. Starší Bolsonaro byl v loňském roce shledán vinným z plánování státního převratu, kterým se snažil udržet u moci po své volební porážce s Lulou v roce 2022. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dlouhodobě napjaté. V loňském roce dokonce propukla otevřená diplomatická krize poté, co americký prezident uvalil na Brazílii drastická cla ve snaze ochránit Jaira Bolsonara před vězením. Ačkoliv se v poslední době zdálo, že dochází k postupnému sbližování obou administrativ, což dokládala i nedávná Lulova návštěva Washingtonu, čtvrteční rozhodnutí může tento křehký pokrok definitivně zhatit. Globální chapadla kartelů a drastické dopady na byznys Zařazení na seznam zahraničních teroristických organizací s sebou přináší zcela zásadní právní a ekonomické důsledky s globálním přesahem. Nová klasifikace znamená, že jakákoli osoba nacházející se na území USA nebo podléhající americké jurisdikci se dopustí závažného trestného činu, pokud vědomě poskytne těmto organizacím takzvanou materiální podporu. Tento termín přitom pokrývá širokou škálu finančních i logistických aktivit. Jeremy Paner, partner prestižní advokátní kanceláře Hughes Hubbard & Reed, upozorňuje na drastické dopady tohoto rozhodnutí na korporátní sektor. Podle jeho expertního názoru tyto kroky fundamentálně mění míru vystavení americkému právnímu riziku pro každou nadnárodní společnost a bankovní instituci, která má jakékoli obchodní vazby na Brazílii. Riziko obřích pokut a sankcí se tak stává reálnou hrozbou pro globální byznys. Oznámení ministra Rubia navíc s okamžitou platností označilo tyto skupiny za speciálně označené globální teroristy. Tím se automaticky stávají subjektem tvrdých sankcí ze strany Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který spadá pod americké ministerstvo financí. Dopad na finanční toky těchto zločineckých organizací by tak měl být naprosto zničující. Organizace PCC, která byla původně založena počátkem devadesátých let v přeplněných věznicích v São Paulu jako gang pro sebeobranu vězňů, prošla neuvěřitelnou transformací. Dnes se jedná o rozrůstající se kriminální konglomerát, který svými chapadly pevně prorostl do formální ekonomiky a neustále posiluje svou mezinárodní přítomnost. Podle brazilských donucovacích orgánů tento syndikát úspěšně infiltroval lukrativní distribuci pohonných hmot. Své obrovské nelegální zisky navíc sofistikovaně pere prostřednictvím moderních finančních technologií a fintechových společností. Úřady jej označují za jednoho z hlavních jihoamerických dodavatelů kokainu na evropské trhy. Zástupci obou zemí navíc potvrdili, že PCC již začalo pronikat i na území Spojených států. Konkurenční kartel CV, který má své historické kořeny v Riu de Janeiru, se podobně jako jeho rival ze São Paula postupně rozšířil po celé Brazílii. Tato organizace primárně provozuje rozsáhlé pašerácké trasy, kterými proudí kokain z andských států. Jak moc je tato skupina nebezpečná a brutální, ukázal loňský rok, kdy si tvrdý vojenský zásah zaměřený proti CV v chudinských čtvrtích neboli favelách v Riu vyžádal více než 120 lidských životů.