Foundation Future Industries testuje na ukrajinské frontě humanoidní roboty určené pro nebezpečné vojenské a těžké průmyslové nasazení.
Společnost získala armádní kontrakty za 24 milionů dolarů a plánuje brzké nasazení v amerických ozbrojených silách.
Angažmá Erica Trumpa v roli hlavního stratéga vyvolává ostrou politickou kritiku a obavy z možného střetu zájmů.
Od domácích prací přímo na válečnou frontu
Zatímco většina technologických gigantů v Silicon Valley svádí nelítostný boj o to, kdo dříve sestrojí humanoidního robota schopného skládat prádlo nebo připravovat kávu, jeden ambiciózní startup vidí budoucnost zcela jinde. Jeho vize nesměřuje do moderních domácností, ale přímo na válečná kolbiště a do těch absolutně nejnebezpečnějších pracovních prostředí na planetě.
Společnost Foundation Future Industries, sídlící v San Franciscu, vyvíjí autonomní humanoidní roboty s takzvaným dvojím využitím. Tyto pokročilé stroje jsou primárně navrženy pro těžké průmyslové provozy a komplexní vojenské aplikace. Ačkoliv celá koncepce může na první pohled připomínat dystopické scény z filmového Terminátora, realita je mnohem prozaičtější a překvapivě blízko masovému nasazení.
Rané verze těchto robotů již nyní procházejí náročnými testy přímo na území Ukrajiny, kde pomáhají v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Výkonný ředitel Sankaet Pathak je hluboce přesvědčen, že humanoidní robotika by měla primárně řešit ty největší výzvy lidstva, nikoliv se omezovat na triviální servisní role. Podle jeho slov dosahuje současná technologie úrovně, kdy dokáže plně nahradit lidskou sílu v extrémně rizikových situacích.
Ačkoliv startup operuje na stále přeplněnějším trhu, jeho otevřená orientace na vojenské využití ho jasně odlišuje od konkurence. Ambice firmy jsou přitom obrovské. Vedení plánuje ještě letos radikálně navýšit produkci na tisíce kusů a během následujících osmnácti měsíců zahájit ostré testování v první linii ve spolupráci s americkými ozbrojenými silami. Probíhající testy na Ukrajině se aktuálně soustředí na logistiku v nebezpečných oblastech, kde dodávky zásob často vystavují vojáky smrtelnému nebezpečí.
Cesta Foundation Future Industries k lukrativním vládním zakázkám je lemována nejen technologickými úspěchy, ale také kontroverzemi. Startup založil Pathak, dříve známý z vedení zkrachovalé fintech platformy Synapse, společně s bývalými šéfy Tribe Capital a Cobalt Robotics. Firma na sebe nedávno upoutala pozornost, když naznačila úzké vazby na automobilku General Motors (GM) a možnou masivní investici z její strany. Tato tvrzení však detroitský gigant následně rezolutně popřel.
Skutečný průlom na globální scéně přišel ve chvíli, kdy firma odeslala na Ukrajinu dvě pilotní jednotky Phantom MK-1. Tento krok společnost označila za vůbec první známé nasazení humanoidních robotů v aktivní bojové zóně. Ukrajina se díky probíhajícímu konfliktu stala přirozeným testovacím polygonem pro nejnovější vojenské technologie, od pozemních doručovacích dronů až po autonomní systémy pro přesné údery.
Zkušenosti z východní Evropy mají startupu posloužit jako odrazový můstek pro budoucí spolupráci s americkou armádou. Společnost již získala vládní výzkumné kontrakty v celkové hodnotě 24 milionů dolarů. Tyto prostředky jsou určeny na testování proveditelnosti v oblastech inspekce, logistiky a manipulace se zbraněmi napříč pozemními, námořními i leteckými silami Spojených států.
Výraznou pozornost však budí personální obsazení firmy. Do role hlavního strategického poradce nedávno nastoupil Eric Trump, druhý syn úřadujícího prezidenta. Tento krok okamžitě vyvolal ostrou kritiku. Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová označila získané vládní kontrakty za do očí bijící korupci. Zástupci startupu se však brání tím, že Eric Trump do firmy investoval ještě před svým nástupem do poradní funkce a že obě strany sdílejí společnou vizi návratu strategické výroby zpět na americkou půdu.
Zdroj: Shutterstock
Budoucnost válčení a etické otazníky
Firma se navíc silně opírá o narativ ochrany amerických zájmů. Cílem je dodat Pentagonu lepší roboty, než jakými disponuje Peking. Čína, která masivně dotuje vlastní robotický průmysl, totiž již dříve představila rané verze bojových robotických psů a pohybově ovládaných humanoidů. Ačkoliv současné modely MK-1 úspěšně demonstrují využitelnost základní technologie, do nezastavitelných supervojáků mají zatím daleko. Unesou užitečné zatížení zhruba dvacet kilogramů, chybí jim potřebná voděodolnost a kapacita baterií nedostačuje pro dlouhodobé masové nasazení.
Startup proto plánuje ještě letos vyslat na frontu vylepšenou verzi Phantom 2. Ta by podle Pathaka měla disponovat nadlidskými schopnostmi a dvojnásobnou nosností. Zastánci humanoidních technologií argumentují, že roboti podobní lidem jsou pro pohyb v reálných válečných zónách vybaveni mnohem lépe než jiné platformy. Kateryna Bondarová z centra Wadhwani AI upozorňuje, že moderní městská bojiště plná schodišť, žebříků a úzkých chodeb byla historicky stavěna pro lidský pohyb, což dává humanoidům jasnou taktickou výhodu.
S blížícím se nasazením těchto strojů do ostrých bojů však vyvstávají závažné etické a praktické otázky. Zvláště kontroverzní je využití autonomního rozhodování v situacích, kdy jde o lidské životy. Ačkoliv většina operací bude vyžadovat finální potvrzení člověkem, zástupci firmy přiznávají, že v určitých časově kritických momentech budou muset roboti činit plně autonomní rozhodnutí. Americká armáda již ostatně prokázala ochotu integrovat modely umělé inteligence do svých struktur, přičemž tyto technologie údajně pomáhají při zaměřování úderů v probíhajícím napětí s Íránem.
Mnozí experti navíc zpochybňují celkovou efektivitu tohoto přístupu. Melanie Sissonová z Brookings Institution varuje, že vývoj robotů, kteří vypadají jako lidé, představuje extrémně drahou a složitou inženýrskou výzvu. Zkušenosti z moderních konfliktů přitom ukazují spíše opačnou potřebu – schopnost vyrábět technologie rychle, levně a v masovém měřítku. Ať už však budou mít stroje budoucnosti podobu humanoidů, nebo zůstanou u pásových a létajících platforem, odborníci se shodují na jednom. Éra umělé inteligence na bitevním poli právě neúprosně začíná.
Foundation Future Industries testuje na ukrajinské frontě humanoidní roboty určené pro nebezpečné vojenské a těžké průmyslové nasazení.
Společnost získala armádní kontrakty za 24 milionů dolarů a plánuje brzké nasazení v amerických ozbrojených silách.
Angažmá Erica Trumpa v roli hlavního stratéga vyvolává ostrou politickou kritiku a obavy z možného střetu zájmů.
Od domácích prací přímo na válečnou frontu
Zatímco většina technologických gigantů v Silicon Valley svádí nelítostný boj o to, kdo dříve sestrojí humanoidního robota schopného skládat prádlo nebo připravovat kávu, jeden ambiciózní startup vidí budoucnost zcela jinde. Jeho vize nesměřuje do moderních domácností, ale přímo na válečná kolbiště a do těch absolutně nejnebezpečnějších pracovních prostředí na planetě.
Společnost Foundation Future Industries, sídlící v San Franciscu, vyvíjí autonomní humanoidní roboty s takzvaným dvojím využitím. Tyto pokročilé stroje jsou primárně navrženy pro těžké průmyslové provozy a komplexní vojenské aplikace. Ačkoliv celá koncepce může na první pohled připomínat dystopické scény z filmového Terminátora, realita je mnohem prozaičtější a překvapivě blízko masovému nasazení.
Rané verze těchto robotů již nyní procházejí náročnými testy přímo na území Ukrajiny, kde pomáhají v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Výkonný ředitel Sankaet Pathak je hluboce přesvědčen, že humanoidní robotika by měla primárně řešit ty největší výzvy lidstva, nikoliv se omezovat na triviální servisní role. Podle jeho slov dosahuje současná technologie úrovně, kdy dokáže plně nahradit lidskou sílu v extrémně rizikových situacích.
Ačkoliv startup operuje na stále přeplněnějším trhu, jeho otevřená orientace na vojenské využití ho jasně odlišuje od konkurence. Ambice firmy jsou přitom obrovské. Vedení plánuje ještě letos radikálně navýšit produkci na tisíce kusů a během následujících osmnácti měsíců zahájit ostré testování v první linii ve spolupráci s americkými ozbrojenými silami. Probíhající testy na Ukrajině se aktuálně soustředí na logistiku v nebezpečných oblastech, kde dodávky zásob často vystavují vojáky smrtelnému nebezpečí.
Kontrakty s Pentagonem a politické kontroverze
Cesta Foundation Future Industries k lukrativním vládním zakázkám je lemována nejen technologickými úspěchy, ale také kontroverzemi. Startup založil Pathak, dříve známý z vedení zkrachovalé fintech platformy Synapse, společně s bývalými šéfy Tribe Capital a Cobalt Robotics. Firma na sebe nedávno upoutala pozornost, když naznačila úzké vazby na automobilku General Motors a možnou masivní investici z její strany. Tato tvrzení však detroitský gigant následně rezolutně popřel.
Skutečný průlom na globální scéně přišel ve chvíli, kdy firma odeslala na Ukrajinu dvě pilotní jednotky Phantom MK-1. Tento krok společnost označila za vůbec první známé nasazení humanoidních robotů v aktivní bojové zóně. Ukrajina se díky probíhajícímu konfliktu stala přirozeným testovacím polygonem pro nejnovější vojenské technologie, od pozemních doručovacích dronů až po autonomní systémy pro přesné údery.
Zkušenosti z východní Evropy mají startupu posloužit jako odrazový můstek pro budoucí spolupráci s americkou armádou. Společnost již získala vládní výzkumné kontrakty v celkové hodnotě 24 milionů dolarů. Tyto prostředky jsou určeny na testování proveditelnosti v oblastech inspekce, logistiky a manipulace se zbraněmi napříč pozemními, námořními i leteckými silami Spojených států.
Výraznou pozornost však budí personální obsazení firmy. Do role hlavního strategického poradce nedávno nastoupil Eric Trump, druhý syn úřadujícího prezidenta. Tento krok okamžitě vyvolal ostrou kritiku. Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová označila získané vládní kontrakty za do očí bijící korupci. Zástupci startupu se však brání tím, že Eric Trump do firmy investoval ještě před svým nástupem do poradní funkce a že obě strany sdílejí společnou vizi návratu strategické výroby zpět na americkou půdu.
Budoucnost válčení a etické otazníky
Firma se navíc silně opírá o narativ ochrany amerických zájmů. Cílem je dodat Pentagonu lepší roboty, než jakými disponuje Peking. Čína, která masivně dotuje vlastní robotický průmysl, totiž již dříve představila rané verze bojových robotických psů a pohybově ovládaných humanoidů. Ačkoliv současné modely MK-1 úspěšně demonstrují využitelnost základní technologie, do nezastavitelných supervojáků mají zatím daleko. Unesou užitečné zatížení zhruba dvacet kilogramů, chybí jim potřebná voděodolnost a kapacita baterií nedostačuje pro dlouhodobé masové nasazení.
Startup proto plánuje ještě letos vyslat na frontu vylepšenou verzi Phantom 2. Ta by podle Pathaka měla disponovat nadlidskými schopnostmi a dvojnásobnou nosností. Zastánci humanoidních technologií argumentují, že roboti podobní lidem jsou pro pohyb v reálných válečných zónách vybaveni mnohem lépe než jiné platformy. Kateryna Bondarová z centra Wadhwani AI upozorňuje, že moderní městská bojiště plná schodišť, žebříků a úzkých chodeb byla historicky stavěna pro lidský pohyb, což dává humanoidům jasnou taktickou výhodu.
S blížícím se nasazením těchto strojů do ostrých bojů však vyvstávají závažné etické a praktické otázky. Zvláště kontroverzní je využití autonomního rozhodování v situacích, kdy jde o lidské životy. Ačkoliv většina operací bude vyžadovat finální potvrzení člověkem, zástupci firmy přiznávají, že v určitých časově kritických momentech budou muset roboti činit plně autonomní rozhodnutí. Americká armáda již ostatně prokázala ochotu integrovat modely umělé inteligence do svých struktur, přičemž tyto technologie údajně pomáhají při zaměřování úderů v probíhajícím napětí s Íránem.
Mnozí experti navíc zpochybňují celkovou efektivitu tohoto přístupu. Melanie Sissonová z Brookings Institution varuje, že vývoj robotů, kteří vypadají jako lidé, představuje extrémně drahou a složitou inženýrskou výzvu. Zkušenosti z moderních konfliktů přitom ukazují spíše opačnou potřebu – schopnost vyrábět technologie rychle, levně a v masovém měřítku. Ať už však budou mít stroje budoucnosti podobu humanoidů, nebo zůstanou u pásových a létajících platforem, odborníci se shodují na jednom. Éra umělé inteligence na bitevním poli právě neúprosně začíná.
Důležité informace
Upozornění pro uživatele
Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách
Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných
zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem
poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.
Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a
vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení,
investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji
konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy
nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době
jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.
Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota
investic může růst i klesat a návratnost investované částky není
zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před
přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit
vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku,
případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních
služeb.
Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na
základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.
Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory
jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.
Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu
bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem
Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních
službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování
osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou
uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových
stránkách.
U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých
zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují
uvedené tržní údaje.
Foundation Future Industries testuje na ukrajinské frontě humanoidní roboty určené pro nebezpečné vojenské a těžké průmyslové nasazení.
Společnost získala armádní kontrakty za 24 milionů dolarů a plánuje brzké nasazení v amerických ozbrojených silách.
Angažmá Erica Trumpa v roli hlavního stratéga vyvolává ostrou politickou kritiku a obavy z možného střetu zájmů.
Od domácích prací přímo na válečnou frontu
Zatímco většina technologických gigantů v Silicon Valley svádí nelítostný boj o to, kdo dříve sestrojí humanoidního robota schopného skládat prádlo nebo připravovat kávu, jeden ambiciózní startup vidí budoucnost zcela jinde. Jeho vize nesměřuje do moderních domácností, ale přímo na válečná kolbiště a do těch absolutně nejnebezpečnějších pracovních prostředí na planetě.
Společnost Foundation Future Industries, sídlící v San Franciscu, vyvíjí autonomní humanoidní roboty s takzvaným dvojím využitím. Tyto pokročilé stroje jsou primárně navrženy pro těžké průmyslové provozy a komplexní vojenské aplikace. Ačkoliv celá koncepce může na první pohled připomínat dystopické scény z filmového Terminátora, realita je mnohem prozaičtější a překvapivě blízko masovému nasazení.
Rané verze těchto robotů již nyní procházejí náročnými testy přímo na území Ukrajiny, kde pomáhají v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Výkonný ředitel Sankaet Pathak je hluboce přesvědčen, že humanoidní robotika by měla primárně řešit ty největší výzvy lidstva, nikoliv se omezovat na triviální servisní role. Podle jeho slov dosahuje současná technologie úrovně, kdy dokáže plně nahradit lidskou sílu v extrémně rizikových situacích.
Ačkoliv startup operuje na stále přeplněnějším trhu, jeho otevřená orientace na vojenské využití ho jasně odlišuje od konkurence. Ambice firmy jsou přitom obrovské. Vedení plánuje ještě letos radikálně navýšit produkci na tisíce kusů a během následujících osmnácti měsíců zahájit ostré testování v první linii ve spolupráci s americkými ozbrojenými silami. Probíhající testy na Ukrajině se aktuálně soustředí na logistiku v nebezpečných oblastech, kde dodávky zásob často vystavují vojáky smrtelnému nebezpečí.
Kontrakty s Pentagonem a politické kontroverze
Cesta Foundation Future Industries k lukrativním vládním zakázkám je lemována nejen technologickými úspěchy, ale také kontroverzemi. Startup založil Pathak, dříve známý z vedení zkrachovalé fintech platformy Synapse, společně s bývalými šéfy Tribe Capital a Cobalt Robotics. Firma na sebe nedávno upoutala pozornost, když naznačila úzké vazby na automobilku General Motors (GM) a možnou masivní investici z její strany. Tato tvrzení však detroitský gigant následně rezolutně popřel.
Skutečný průlom na globální scéně přišel ve chvíli, kdy firma odeslala na Ukrajinu dvě pilotní jednotky Phantom MK-1. Tento krok společnost označila za vůbec první známé nasazení humanoidních robotů v aktivní bojové zóně. Ukrajina se díky probíhajícímu konfliktu stala přirozeným testovacím polygonem pro nejnovější vojenské technologie, od pozemních doručovacích dronů až po autonomní systémy pro přesné údery.
Zkušenosti z východní Evropy mají startupu posloužit jako odrazový můstek pro budoucí spolupráci s americkou armádou. Společnost již získala vládní výzkumné kontrakty v celkové hodnotě 24 milionů dolarů. Tyto prostředky jsou určeny na testování proveditelnosti v oblastech inspekce, logistiky a manipulace se zbraněmi napříč pozemními, námořními i leteckými silami Spojených států.
Výraznou pozornost však budí personální obsazení firmy. Do role hlavního strategického poradce nedávno nastoupil Eric Trump, druhý syn úřadujícího prezidenta. Tento krok okamžitě vyvolal ostrou kritiku. Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová označila získané vládní kontrakty za do očí bijící korupci. Zástupci startupu se však brání tím, že Eric Trump do firmy investoval ještě před svým nástupem do poradní funkce a že obě strany sdílejí společnou vizi návratu strategické výroby zpět na americkou půdu.
Budoucnost válčení a etické otazníky
Firma se navíc silně opírá o narativ ochrany amerických zájmů. Cílem je dodat Pentagonu lepší roboty, než jakými disponuje Peking. Čína, která masivně dotuje vlastní robotický průmysl, totiž již dříve představila rané verze bojových robotických psů a pohybově ovládaných humanoidů. Ačkoliv současné modely MK-1 úspěšně demonstrují využitelnost základní technologie, do nezastavitelných supervojáků mají zatím daleko. Unesou užitečné zatížení zhruba dvacet kilogramů, chybí jim potřebná voděodolnost a kapacita baterií nedostačuje pro dlouhodobé masové nasazení.
Startup proto plánuje ještě letos vyslat na frontu vylepšenou verzi Phantom 2. Ta by podle Pathaka měla disponovat nadlidskými schopnostmi a dvojnásobnou nosností. Zastánci humanoidních technologií argumentují, že roboti podobní lidem jsou pro pohyb v reálných válečných zónách vybaveni mnohem lépe než jiné platformy. Kateryna Bondarová z centra Wadhwani AI upozorňuje, že moderní městská bojiště plná schodišť, žebříků a úzkých chodeb byla historicky stavěna pro lidský pohyb, což dává humanoidům jasnou taktickou výhodu.
S blížícím se nasazením těchto strojů do ostrých bojů však vyvstávají závažné etické a praktické otázky. Zvláště kontroverzní je využití autonomního rozhodování v situacích, kdy jde o lidské životy. Ačkoliv většina operací bude vyžadovat finální potvrzení člověkem, zástupci firmy přiznávají, že v určitých časově kritických momentech budou muset roboti činit plně autonomní rozhodnutí. Americká armáda již ostatně prokázala ochotu integrovat modely umělé inteligence do svých struktur, přičemž tyto technologie údajně pomáhají při zaměřování úderů v probíhajícím napětí s Íránem.
Mnozí experti navíc zpochybňují celkovou efektivitu tohoto přístupu. Melanie Sissonová z Brookings Institution varuje, že vývoj robotů, kteří vypadají jako lidé, představuje extrémně drahou a složitou inženýrskou výzvu. Zkušenosti z moderních konfliktů přitom ukazují spíše opačnou potřebu – schopnost vyrábět technologie rychle, levně a v masovém měřítku. Ať už však budou mít stroje budoucnosti podobu humanoidů, nebo zůstanou u pásových a létajících platforem, odborníci se shodují na jednom. Éra umělé inteligence na bitevním poli právě neúprosně začíná.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 74–89 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Cloud rozdělil největší technologické firmy Výsledková sezona výrazně rozevřela rozdíly mezi největšími americkými technologickými společnostmi. U šesti firem, které již...