Čínský zpracovatelský sektor v květnu ztratil dynamiku. Oficiální index nákupních manažerů (PMI) ve výrobě klesl o 0,3 bodu na hodnotu 50 bodů, což představuje nejslabší úroveň od února. Tato hodnota je přesnou hranicí mezi růstem a poklesem sektoru. Dolů ji táhly především nové objednávky, které oslabily na 49,9 bodu z dubnových 50,6 bodu. Výroba klesla na 51,2 bodu a zásoby surovin na 48,6 bodu. Naopak segmenty špičkových technologií (52,9 bodu) a strojírenství (52,1 bodu) vykázaly mírný růst.
Ekonomickou aktivitu v regionu ohrožuje globální energetická krize vyvolaná konfliktem v Íránu a uzavřením Hormuzského průlivu, což vedlo k prudkému růstu cen ropy. Čína je však vůči těmto šokům prozatím relativně odolná. Před začátkem konfliktu totiž naakumulovala strategické a komerční zásoby ropy v objemu přibližně 1,4 miliardy barelů, což odpovídá zhruba 220 dnům dovozu. K ochraně čínské ekonomiky přispívá také vyšší využívání uhlí, investice do obnovitelných zdrojů a diverzifikované dodavatelské řetězce. S prodlužujícím se konfliktem však rizika pro druhou největší ekonomiku světa nadále rostou.
Čínský zpracovatelský sektor v květnu ztratil dynamiku. Oficiální index nákupních manažerů ve výrobě klesl o 0,3 bodu na hodnotu 50 bodů, což představuje nejslabší úroveň od února. Tato hodnota je přesnou hranicí mezi růstem a poklesem sektoru. Dolů ji táhly především nové objednávky, které oslabily na 49,9 bodu z dubnových 50,6 bodu. Výroba klesla na 51,2 bodu a zásoby surovin na 48,6 bodu. Naopak segmenty špičkových technologií a strojírenství vykázaly mírný růst.
Ekonomickou aktivitu v regionu ohrožuje globální energetická krize vyvolaná konfliktem v Íránu a uzavřením Hormuzského průlivu, což vedlo k prudkému růstu cen ropy. Čína je však vůči těmto šokům prozatím relativně odolná. Před začátkem konfliktu totiž naakumulovala strategické a komerční zásoby ropy v objemu přibližně 1,4 miliardy barelů, což odpovídá zhruba 220 dnům dovozu. K ochraně čínské ekonomiky přispívá také vyšší využívání uhlí, investice do obnovitelných zdrojů a diverzifikované dodavatelské řetězce. S prodlužujícím se konfliktem však rizika pro druhou největší ekonomiku světa nadále rostou.
Čínský zpracovatelský sektor v květnu ztratil dynamiku. Oficiální index nákupních manažerů (PMI) ve výrobě klesl o 0,3 bodu na hodnotu 50 bodů, což představuje nejslabší úroveň od února. Tato hodnota je přesnou hranicí mezi růstem a poklesem sektoru. Dolů ji táhly především nové objednávky, které oslabily na 49,9 bodu z dubnových 50,6 bodu. Výroba klesla na 51,2 bodu a zásoby surovin na 48,6 bodu. Naopak segmenty špičkových technologií (52,9 bodu) a strojírenství (52,1 bodu) vykázaly mírný růst.
Ekonomickou aktivitu v regionu ohrožuje globální energetická krize vyvolaná konfliktem v Íránu a uzavřením Hormuzského průlivu, což vedlo k prudkému růstu cen ropy. Čína je však vůči těmto šokům prozatím relativně odolná. Před začátkem konfliktu totiž naakumulovala strategické a komerční zásoby ropy v objemu přibližně 1,4 miliardy barelů, což odpovídá zhruba 220 dnům dovozu. K ochraně čínské ekonomiky přispívá také vyšší využívání uhlí, investice do obnovitelných zdrojů a diverzifikované dodavatelské řetězce. S prodlužujícím se konfliktem však rizika pro druhou největší ekonomiku světa nadále rostou.
