Postavení amerického dolaru v devizových rezervách centrálních bank čelí rostoucímu tlaku. Více centrálních bank plánuje snižovat dolarové rezervy Roste zájem o euro, jüan i další měny Zlato těží z vyšších geopolitických rizik Dolar zůstává hlavní světovou rezervní měnou Nejnovější průzkum ukazuje, že poprvé více centrálních bank plánuje v příštích deseti letech své dolarové rezervy snižovat, než navyšovat. Důvodem jsou především rostoucí geopolitická rizika a vyšší nejistota spojená se zahraniční politikou Spojených států. Současně sílí zájem o zlato, které centrální banky stále častěji vnímají jako ochranu před geopolitickými otřesy, i o další rezervní měny v čele s eurem a čínským jüanem. Dolar zůstává dominantní, jeho podíl ale postupně klesá Výsledky vycházejí z průzkumu organizace Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), který probíhal od března do května letošního roku mezi 74 centrálními bankami z celého světa. Poprvé od zahájení sledování investičních plánů centrálních bank v roce 2023 převažuje počet institucí, které chtějí podíl amerického dolaru ve svých rezervách snížit, nad těmi, které jej plánují zvýšit. Průzkum potvrzuje pokračující trend označovaný jako dedolarizace, tedy postupné snižování významu americké měny v mezinárodním obchodě, finančních transakcích i devizových rezervách. Podíl amerického dolaru na světových devizových rezervách centrálních bank se již v loňském roce dostal na nejnižší úroveň za posledních dvacet let. Přesto dolar zůstává nejvýznamnější světovou rezervní měnou. V posledních pěti letech tvořil přibližně 58 % devizových rezerv centrálních bank a podle průzkumu by si dominantní postavení měl udržet i v následujících letech. Geopolitická rizika mění investiční strategie centrálních bank Letošní průzkum naznačuje, že při rozhodování centrálních bank začínají hrát stále větší roli geopolitické faktory. Významným tématem se stal konflikt na Blízkém východě, do kterého se zapojily také Spojené státy. Události vedly k výrazným výkyvům na energetických trzích a zvýšily nejistotu ohledně budoucího vývoje světové ekonomiky. Dalším faktorem jsou pokračující úvahy americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa o zavádění nových celních opatření, která podle části centrálních bank zvyšují nepředvídatelnost hospodářské politiky Spojených států. Právě geopolitická rizika letos podle průzkumu poprvé převážila nad domácími politickými faktory jako hlavní důvod, proč některé centrální banky zvažují omezení dolarových rezerv. Euro, jüan i další měny získávají na významu Vedle zlata roste také zájem o další rezervní měny. Průzkum ukazuje, že téměř všechny oslovené centrální banky považují čínský jüan za vhodný nástroj diverzifikace devizových rezerv. Výrazně vzrostla také atraktivita eura. Přibližně dvě třetiny centrálních bank uvedly, že euro je nyní atraktivnější měnou pro využití v mezinárodním obchodě. Před rokem tento názor zastávalo 43 % respondentů. Podíl institucí plánujících dlouhodobě zvýšit objem eurových rezerv vzrostl z 22 % na 29 %. Na významu získávají rovněž další měny, například singapurský dolar, jihokorejský won nebo jihoafrický rand, které některé centrální banky využívají k větší diverzifikaci rezerv. Zlato se vrací do centra pozornosti Největší zájem ale centrální banky aktuálně projevují o zlato. Rekordní podíl respondentů uvedl, že plánuje své zlaté rezervy dále navyšovat, a to navzdory skutečnosti, že cena zlata je meziročně vyšší o více než 20 %. Hlavním motivem je ochrana před geopolitickými riziky a rostoucí nejistota ohledně stability současného mezinárodního měnového systému. Celkem 51 % oslovených centrálních bank označilo geopolitická rizika za hlavní důvod pro vyšší investice do zlata. Oproti loňskému roku jde o nárůst o 11 procentních bodů. Zlato se tak podle průzkumu stává jedním z klíčových nástrojů správy devizových rezerv a jeho význam v portfoliích centrálních bank dále roste.