Humanoidní roboti se v posledních letech stali jedním z nejviditelnějších symbolů technologických ambicí Číny. Čína výrazně investuje do vývoje humanoidních robotů Pronájmy robotů rychle rostou, praktické využití zatím zaostává Vývoj brzdí nedostatek dat i technická omezení Průmyslové nasazení robotů zůstává stále velmi omezené Virální videa robotů tančících na galavečerech, předvádějících bojová umění nebo běžících maratony obletěla svět a vyvolala dojem, že éra robotů nahrazujících lidskou práci je již za dveřmi. Skutečnost je ale podstatně složitější. Přestože čínská vláda investuje do tohoto odvětví miliardy dolarů a domácí výrobci výrazně dominují světovému trhu, současná generace humanoidních robotů zatím zůstává především atrakcí pro veřejnost. Právě rychle rostoucí trh s pronájmem těchto strojů ukazuje, že jejich praktické využití je stále poměrně omezené. Pronájmy robotů rostou, skutečné využití ale zatím zaostává Podnikatel Ai Lin z města Chang-čou rozpoznal obchodní příležitost poté, co humanoidní roboti vystoupili během loňského televizního galavečera u příležitosti čínského Svátku jara. Krátce nato investoval přibližně 30 000 dolarů do svého prvního humanoidního robota a začal jej nabízet k pronájmu. Zájem zákazníků byl značný. Za 3 000 jüanů denně si mohou firmy i jednotlivci robota pronajmout například na výstavy, firemní akce nebo dokonce jako součást žádosti o ruku. Právě každodenní zkušenosti z tohoto podnikání však podle něj ukazují, že současné humanoidní stroje mají k univerzálním pomocníkům ještě velmi daleko. Podle Lina dnešní roboti stále nedokážou fungovat samostatně a bez lidského operátora. Označuje je spíše za technologicky vyspělé atrakce než za zařízení schopná skutečně nahrazovat lidskou práci. Přesto zájem o pronájmy rychle rostl. V Číně dnes podle státních médií působí více než 153 000 firem, které se pronájmem robotů zabývají. Výrobce AGIBOT dokonce založil specializovanou společnost SHAREBOT, která odhaduje, že hodnota trhu s pronájmem humanoidních robotů může do konce roku 2026 dosáhnout 1,5 miliardy dolarů. Během prvních tří měsíců fungování zaznamenala více než 5 500 objednávek. Pronájem zároveň představuje cestu, jak roboty dostat do reálného prostředí a získávat zkušenosti z jejich praktického nasazení. Čína chce získat náskok před světovou konkurencí Navzdory současným omezením považuje Peking humanoidní roboty za jednu z klíčových technologií budoucnosti. Země se snaží reagovat na zpomalující ekonomický růst i postupné stárnutí populace, které povede ke zmenšování pracovní síly. Čína již dnes dominuje výrobě průmyslových robotů a zároveň se její výrobci podíleli na většině celosvětových dodávek humanoidních robotů během minulého roku. Tím výrazně předstihli americké konkurenty. Vláda proto letos spustila celostátní program, jehož cílem je do konce roku nasadit humanoidní roboty ve více než 100 různých aplikačních scénářích. Optimistické jsou i dlouhodobé odhady trhu. Investiční banka Morgan Stanley očekává, že do roku 2050 by mohlo po světě fungovat až jedna miliarda humanoidních robotů, přičemž hodnota celého trhu by mohla překročit 5 bilionů dolarů. Současně však upozorňuje, že masové rozšíření této technologie pravděpodobně nezačne dříve než za deset let. Výhodou čínských výrobců je zejména silné výrobní zázemí a rozsáhlý dodavatelský řetězec vytvořený během rozvoje elektromobilů. Díky tomu se jim daří zvyšovat produkci a současně snižovat výrobní náklady rychleji než konkurenci. Na čínském trhu již podle společnosti TrendForce působí více než 140 výrobců humanoidních robotů. Největší překážkou nejsou jen technologie, ale i reálná data Působivé ukázky robotů na veřejnosti mohou vytvářet dojem, že jsou připraveni okamžitě nastoupit do továren nebo domácností. Ve skutečnosti však za každým podobným vystoupením stojí rozsáhlý výcvik pod dohledem lidí. V jednom z výcvikových center poblíž Pekingu například více než 120 humanoidních robotů opakovaně nacvičuje konkrétní činnosti. Patří mezi ně třídění zásilek, výměna plen nebo příprava popcornu. Každý robot přitom pracuje pod přímým dohledem technika vybaveného ovladačem. Hlavním problémem není pouze samotný software. Výrobci zároveň potřebují obrovské množství dat z reálného světa, aby roboti dokázali vykonávat složitější úkoly samostatně. Společnosti proto platí specializovaným firmám za sběr dat z fyzických interakcí. Odměna může podle náročnosti činností dosahovat až 150 dolarů za hodinu. Vedle nedostatku dat zůstávají významnou překážkou také hardwarové limity. Jedním z nejsložitějších problémů jsou robotické ruce. Ty musí obsahovat velké množství mechanických součástek na prostoru odpovídajícím lidskému kloubu. To přináší komplikace s odvodem tepla, životností i výrobními náklady. Výsledkem je, že většina poptávky po humanoidních robotech zatím přichází především ze strany čínské vlády. Nasazení v běžných továrnách je stále omezené převážně na pilotní projekty. Společnost UBTECH (9880.HK) uvedla, že její nejpokročilejší modely dosahují přibližně 80 % produktivity člověka, ovšem pouze při některých specifických úkolech, například skládání krabic nebo třídění balíků. Nadšení střídají otázky ohledně budoucnosti celého odvětví Humanoidní roboti jsou dnes v Číně stále častější součástí veřejného prostoru. V některých městech pomáhají s řízením dopravy, připravují kávu, čepují pivo nebo vydávají léky. Přesto to automaticky neznamená, že jsou technologicky dál než konkurence. Čínský přístup spočívá především v co nejrychlejším nasazování robotů do praxe a současném snižování jejich ceny, aby se technologie dostala mezi širší okruh uživatelů. Rychlý růst odvětví ale začíná přinášet i první problémy. Majitelé firem pronajímajících roboty upozorňují, že ceny pronájmů postupně klesají. Po odeznění prvotního nadšení začínají zákazníci vnímat, že většina robotů nabízí velmi podobné funkce. Současně se objevují obavy z možného přehřátí celého trhu. Analytici upozorňují, že mnoho menších výrobců již zaznamenalo útlum financování a investic. Očekává se proto postupná konsolidace sektoru, kdy na trhu zůstane pouze několik nejsilnějších společností. Jedním z nejvýraznějších hráčů je společnost Unitree, jejíž roboti se stali celosvětově známými díky virálním videím a vystoupením na čínských televizních galavečerech. Firma se připravuje na vstup na burzu v Šanghaji. Ani u tohoto výrobce však zatím nepřevažují průmyslové zakázky. Většina prodaných robotů směřuje do výzkumných a vzdělávacích institucí, zatímco využití v průmyslu představuje méně než 10 % všech dodávek. Samotná společnost přitom připouští, že širší nasazení robotů ve výrobních provozech bude záviset především na dalším technologickém pokroku a celkovém vývoji celého odvětví. To naznačuje, že přes výrazné investice a rychlý růst výroby bude cesta k masovému využití humanoidních robotů ještě vyžadovat další významný technologický posun.