Globální finanční trhy ve sledovaném období reagovaly na kombinaci geopolitického napětí, inflačních dat a firemních výsledků. Wall Street oslabila kvůli inflaci a geopolitickému napětí Konflikt USA a Íránu tlačí nahoru volatilitu ropy Oracle Corporation (ORCL) čelí tlaku kvůli financování AI infrastruktury ECB reaguje na inflaci v prostředí slabého růstu Hlavní indexy na Wall Street pokračovaly v poklesu po výrazném výprodeji, zatímco investoři zároveň vyhodnocovali vývoj konfliktu mezi USA a Íránem, nové údaje o inflaci i firemní zprávy z technologického sektoru. Futures, inflace a tlak na Wall Street Futures navázané na hlavní americké akciové indexy mírně rostly a naznačovaly možnou korekci po předchozím prudkém poklesu. Ten přišel po výrazném oslabení trhu, kdy investoři reagovali na kombinaci zrychlující inflace a eskalace geopolitického napětí. V předchozí obchodní seanci zaznamenal index S&P 500 pokles o 1,6 %, technologický Nasdaq Composite oslabil o 2 % a Dow Jones Industrial Average odepsal 1,9 %. Výprodej byl doprovázen přesunem kapitálu mimo technologický sektor, který byl v posledních měsících jedním z hlavních motorů růstu. Současně byly zveřejněny údaje o americké inflaci, které ukázaly nejvyšší tempo růstu spotřebitelských cen za poslední roky. CPI vzrostl o 0,5 % meziměsíčně a 4,2 % meziročně, přičemž výraznou roli sehrály ceny energií. Jádrová inflace přidala 0,2 % meziměsíčně a 2,9 % meziročně. Růst cen energií a pohonných hmot byl klíčovým faktorem, který ovlivnil celkový inflační obraz. Energie meziročně vzrostly o 23,5 % a benzín o 40,5 %, což představuje nejvyšší úrovně za několik let. Trh zároveň sledoval i vývoj producentních cen, které měly být zveřejněny v dalším ekonomickém reportu. Eskalace konfliktu USA a Íránu a dopad na ropu Geopolitické napětí mezi Spojenými státy a Íránem pokračovalo další výměnou vojenských úderů. Oznámeny byly nové útoky v rámci operací označovaných jako „sebeobranné“, které následovaly po incidentu se sestřelením amerického vrtulníku v oblasti Hormuzského průlivu. V reakci na to Spojené státy provedly zásahy proti několika vojenským cílům v Íránu. Írán následně reagoval útoky na americké základny a spojenecké objekty v oblasti Perského zálivu, přičemž byly hlášeny exploze v Kuvajtu, Bahrajnu a Jordánsku. Situace tak dále zvyšovala nejistotu na globálních trzích. Napětí se promítlo i do trhu s ropou, kde ceny nejprve rostly, ale následně část zisků odevzdaly. Cena ropy Brent se pohybovala kolem 92,59 USD za barel, zatímco WTI klesl na 89,58 USD za barel. V předchozí seanci přitom ropa rostla o téměř 2 %. Významným faktorem pro volatilitu bylo také omezení námořní dopravy v oblasti Hormuzského průlivu, který je klíčovou trasou pro globální dodávky ropy. Tento vývoj přispěl k obavám z dalšího inflačního tlaku, protože energetické ceny již nyní výrazně ovlivňují makroekonomická data. Výsledky Oracle a tlak na technologický sektor Pozornost investorů se soustředila také na výsledky technologické společnosti Oracle Corporation (ORCL) , která oznámila překonání očekávání na úrovni tržeb i zisku a zároveň zvýšila celoroční výhled upraveného zisku na akcii. Přesto akcie v poobchodní fázi výrazně oslabily. Důvodem byla oznámená potřeba masivního financování v řádu desítek miliard dolarů v následujících letech, které má pokrýt rozvoj umělé inteligence a infrastruktury datových center. Firma plánuje rozsáhlé investice do výpočetní kapacity, což bude vyžadovat kombinaci dluhového i kapitálového financování. Oracle se v posledních letech zaměřuje na cloudovou infrastrukturu a rozvoj AI výpočetních systémů. Přesto roste tlak na cash flow, protože budování datových center vyžaduje vysoké kapitálové výdaje. Investoři tak zohledňují nejen růst backlogu, ale i dlouhodobou finanční náročnost tohoto modelu. Slabost se přenesla i do širšího technologického sektoru. Výrazné poklesy zaznamenaly zejména polovodičové společnosti, kde index Philadelphia Semiconductor Index odepsal 3,6 %. Akcie firem jako Qualcomm, Arm nebo Marvell patřily mezi nejvíce oslabující tituly. Výrazný propad zaznamenala také společnost Super Micro Computer (SMCI) , jejíž akcie klesly téměř o 28 % poté, co firma oznámila plán na navýšení kapitálu v hodnotě 7 miliard dolarů. Tato situace dále posílila obavy ohledně financování AI infrastruktury napříč sektorem. ECB, inflace a slabý růst v eurozóně V Evropě investoři sledovali očekávané rozhodnutí Evropské centrální banky, která měla reagovat na rostoucí inflační tlaky v eurozóně. Inflace v měnovém bloku se pohybovala nad 3 %, což je nad cílovou úrovní centrální banky. Očekávalo se zvýšení základní depozitní sazby z 2,0 % na 2,25 %, což mělo představovat snahu o omezení cenového růstu, který je z velké části spojen s dražší energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Zároveň však eurozóna čelila slabému ekonomickému růstu. Data z Německa ukázala slabé průmyslové objednávky, což naznačuje možné zpomalení výrobního sektoru v celé měnové unii. Kombinace vysoké inflace a slabé aktivity tak vytváří komplikované prostředí pro měnovou politiku. Investoři proto pečlivě sledovali, jak centrální banka vyváží potřebu udržet inflaci pod kontrolou a zároveň nepoškodit už tak křehké ekonomické oživení v regionu.