Míra nezaměstnanosti v Evropské unii zůstala v dubnu na úrovni 6 %, což potvrzuje pokračující stabilitu evropského pracovního trhu. Klíčové body Nezaměstnanost v EU zůstala na 6 % Česko vykázalo třetí nejnižší nezaměstnanost v EU Bez práce bylo v EU přes 13 milionů lidí Mladí Češi mají nejnižší nezaměstnanost ve V4 Česká republika si zároveň mezi členskými státy nadále drží jednu z nejlepších pozic, když nezaměstnanost podle metodiky Eurostatu klesla z březnových 3,2 procenta na 3,1 procenta. Česko se tak zařadilo na třetí místo v celé Evropské unii. Nižší nezaměstnanost vykázaly pouze Bulharsko a Polsko. Zdroj: Shutterstock Data zveřejněná evropským statistickým úřadem Eurostat současně ukazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco některé státy se pohybují poblíž historických minim, jiné nadále bojují s dvoucifernou nezaměstnaností. Česko patří mezi evropské premianty Podle dubnových údajů dosáhla nejnižší nezaměstnanosti v Evropské unii Bulharsko, kde činila 2,8 procenta. Na druhém místě skončilo Polsko s mírou nezaměstnanosti tři procenta. Česká republika se s hodnotou 3,1 procenta umístila hned za nimi a potvrdila svou dlouhodobě silnou pozici na evropském trhu práce. Na opačném konci žebříčku se nacházelo Finsko, kde nezaměstnanost dosáhla 10,6 procenta. Následovalo Španělsko s 10,3 procenta a Řecko s 9,5 procenta. Rozdíl mezi nejúspěšnějšími a nejslabšími státy Evropské unie tak přesahuje sedm procentních bodů. Eurostat zároveň odhaduje, že v dubnu bylo v celé Evropské unii bez práce přibližně 13,24 milionu lidí. Z tohoto počtu připadalo více než 11 milionů na země eurozóny. Ve srovnání s březnem se počet nezaměstnaných v EU snížil o 137 tisíc osob, zatímco v eurozóně ubylo přibližně 84 tisíc nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti v zemích používajících euro zůstala stabilní na úrovni 6,3 procenta. Rozdílné metodiky vysvětlují odlišná česká čísla Při srovnávání údajů o české nezaměstnanosti je důležité zohlednit rozdílné metodiky jednotlivých institucí. Eurostat používá mezinárodně uznávanou definici Mezinárodní organizace práce (ILO). Za nezaměstnané považuje osoby, které si během posledních čtyř týdnů aktivně hledaly zaměstnání a zároveň mohou nastoupit do práce během následujících dvou týdnů. V případě České republiky vychází Eurostat z dat Českého statistického úřadu. Odlišný přístup používá Úřad práce ČR, který eviduje registrované uchazeče o zaměstnání. Podle této metodiky činila nezaměstnanost v dubnu 4,9 procenta, zatímco v březnu dosahovala pěti procent. Rozdíl mezi oběma statistikami proto neznamená rozpor v datech, ale vyplývá z odlišného způsobu výpočtu a sledované skupiny obyvatel. Zatímco mezinárodní metodika umožňuje lepší porovnání mezi jednotlivými státy, evidence úřadů práce poskytuje detailnější pohled na domácí pracovní trh. Mladí lidé v Česku mají lepší pozici než ve zbytku V4 Pozitivní zprávy přinesla také data o nezaměstnanosti mladých lidí. V celé Evropské unii se míra nezaměstnanosti osob mladších 25 let v dubnu snížila z 15,6 procenta na 15,1 procenta. V České republice zůstala na úrovni 9,9 procenta, což představuje nejlepší výsledek mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Česko tak předstihlo nejen Slovensko, ale také Polsko a Maďarsko. Nejslabší situace v rámci V4 panovala na Slovensku, kde nezaměstnanost mladých dosáhla 17,5 procenta. Přestože český pracovní trh nadále čelí problémům spojeným s nedostatkem pracovní síly v některých odvětvích, aktuální data potvrzují jeho vysokou odolnost. Nízká celková nezaměstnanost i relativně příznivá situace mladých lidí naznačují, že domácí ekonomika si zatím udržuje silnou poptávku po zaměstnancích. Zdroj: Shutterstock Vývoj v dalších měsících však bude záviset nejen na domácích podmínkách, ale také na stavu evropské ekonomiky, která čelí pomalejšímu růstu a přetrvávající nejistotě v některých průmyslových odvětvích. Míra nezaměstnanosti v EU v procentech Zeměduben 2025leden 2026únor 2026březen 2026duben 2026EU6,06,06,06,06,0Eurozóna6,36,36,46,36,3Belgie6,16,36,36,26,2Bulharsko3,43,02,92,92,8Česko2,83,23,13,23,1Dánsko6,87,77,36,67,0Estonsko7,96,37,06,36,3Finsko9,310,310,410,510,6Francie7,58,18,28,28,2Chorvatsko4,94,64,54,34,2Irsko4,65,05,05,04,8Itálie6,15,25,45,25,1Kypr4,63,93,53,33,2Litva6,97,17,17,17,0Lotyšsko6,66,86,76,66,5Lucembursko6,57,06,97,07,0Maďarsko4,34,54,64,44,6Malta3,03,53,63,53,6Německo3,73,93,93,83,8Nizozemsko3,84,04,14,03,9Polsko3,13,03,03,03,0Portugalsko6,25,65,85,85,7Rakousko5,65,65,95,75,7Rumunsko6,16,36,36,56,3Řecko9,09,09,810,49,5Slovensko5,45,75,85,85,8Slovinsko3,54,14,14,14,1Španělsko10,610,310,310,310,3Švédsko8,88,78,78,78,6Zdroj: Eurostat